Žalmy 7

Kralice Bible (1613)

Clementine Vulgate, 1598

1Osvědčení neviny Davidovy, o čemž zpíval Hospodinu z příčiny slov Chusi syna Jeminova.

1Psalmus David, quem cantavit Domino pro verbis Chusi, filii Jemini.

2Hospodine Bože můj, v toběť doufám, vysvoboď mne ode všech protivníků mých, a vytrhni mne,

2[Domine Deus meus, in te speravi; salvum me fac ex omnibus persequentibus me, et libera me:

3Aby neuchvátil jako lev duše mé, a neroztrhal, když by nebyl, kdo by vysvobodil.

3nequando rapiat ut leo animam meam, dum non est qui redimat, neque qui salvum faciat.

4Hospodine Bože můj, učinil-li jsem to, jest-li nepravost při mně,

4Domine Deus meus, si feci istud, si est iniquitas in manibus meis,

5Èinil-li jsem zle tomu, kdož se ke mně pokojně choval, (nýbrž spomáhal jsem protivícímu se mi bez příčiny),

5si reddidi retribuentibus mihi mala, decidam merito ab inimicis meis inanis.

6Nechať stihá nepřítel duši mou, i popadne, a pošlapá na zemi život můj, a slávu mou v prach uvede. Sélah.

6Persequatur inimicus animam meam, et comprehendat; et conculcet in terra vitam meam, et gloriam meam in pulverem deducat.

7Povstaň, Hospodine, v hněvě svém, vyvyš se proti vzteklostem mých nepřátel, a prociť ke mně, nebo jsi soud nařídil.

7Exsurge, Domine, in ira tua, et exaltare in finibus inimicorum meorum: et exsurge, Domine Deus meus, in præcepto quod mandasti,

8I shrne se k tobě shromáždění lidí; pro ně tedy u výsost navrať se zase.

8et synagoga populorum circumdabit te: et propter hanc in altum regredere:

9Hospodin souditi bude lidi. Sudiž mne, Hospodine, podlé spravedlnosti mé, a podlé nevinnosti mé, kteráž při mně jest.

9Dominus judicat populos. Judica me, Domine, secundum justitiam meam, et secundum innocentiam meam super me.

10Ó by již k skončení přišla nešlechetnost bezbožných, spravedlivého pak abys utvrdil ty, kterýž zkušuješ srdce a ledví, Bože spravedlivý.

10Consumetur nequitia peccatorum, et diriges justum, scrutans corda et renes, Deus.

11Bůh jest štít můj, kterýž spaseny činí upřímé srdcem.

11Justum adjutorium meum a Domino, qui salvos facit rectos corde.

12Bůh jest soudce spravedlivý, Bůh silný hněvá se na bezbožného každý den.

12Deus judex justus, fortis, et patiens; numquid irascitur per singulos dies?

13Neobrátí-li se, naostříť meč svůj; lučiště své natáhl, a naměřil je.

13Nisi conversi fueritis, gladium suum vibrabit; arcum suum tetendit, et paravit illum.

14Připravil sobě i zbroj smrtelnou, střely své proti škůdcím přistrojil.

14Et in eo paravit vasa mortis, sagittas suas ardentibus effecit.

15Aj, rodí nepravost; nebo počav těžkou bolest, urodí lež.

15Ecce parturiit injustitiam; concepit dolorem, et peperit iniquitatem.

16Jámu kopal, i vykopal ji, ale padne do dolu, kterýž přistrojil.

16Lacum aperuit, et effodit eum; et incidit in foveam quam fecit.

17Obrátíť se usilování jeho na hlavu jeho, a na vrch hlavy jeho nepravost jeho sstoupí.

17Convertetur dolor ejus in caput ejus, et in verticem ipsius iniquitas ejus descendet.

18Slaviti budu Hospodina podlé spravedlnosti jeho, a žalmy zpívati jménu Hospodina nejvyššího.

18Confitebor Domino secundum justitiam ejus, et psallam nomini Domini altissimi.]

Tip: use the ← and → keys to turn chapters.