Žalmy 74
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Tongan Bible, Revised West Version
1Vyučující, Azafův. Proč, ó Bože, nás tak do konce zamítáš? Proč roznícena jest prchlivost tvá proti stádci pastvy tvé?
1ʻE ʻOtua, ko e hā kuo ke liʻaki ai ʻakimautolu ʻo taʻengata? Ko e hā ʻoku kohu ai ho houhau ki he fanga sipi ʻo hoʻo ngoue?
2Rozpomeň se na shromáždění své, jehož jsi od starodávna dobyl a vykoupil, na proutek dědictví svého, na Sion horu tuto, na níž přebýváš.
2Manatu ki he fakataha ʻo hoʻo kakai, ʻaia naʻa ke fakatau ʻi muʻa; ko e faʻahinga ʻo ho tofiʻa, ʻaia kuo ke huhuʻi; ʻae moʻunga ni ko Saione, ʻaia naʻa ke nofo ai.
3Přispějž k hrozným pustinám. Jak všecko pohubil nepřítel v svatyni!
3Hiki hake ho vaʻe ki hono ngaahi maumau kuo tuʻumaʻu pe; ʻio, ki he meʻa kotoa pē kuo fai ʻi he angakovi ʻe he fili ʻi he faletapu.
4Řvali nepřátelé tvoji u prostřed shromáždění tvých, a na znamení toho zanechali množství korouhví svých.
4ʻOku ʻioho ʻa ho ngaahi fili ʻi he lotolotonga ʻo hoʻo ngaahi fakataha; ʻoku nau fokotuʻu ʻenau ngaahi fuka ko e ngaahi fakaʻilonga.
5Za hrdinu jmín byl ten, kterýž co nejvýše zdvihl sekeru, roubaje vazbu dříví jeho.
5Naʻe ongoongo ʻae tangata ʻo fakatatau mo ʻene faʻa fai ke hiki ki ʻolunga ʻae ngaahi toki ki he ngaahi ʻakau lahi.
6A nyní již řezby jeho napořád sekerami a palicemi otloukají.
6Ka ko eni, kuo nau maumauʻi ʻaki ʻae ngaahi toki mo e hamala ʻae ngaahi meʻa tongitongi kotoa pē.
7Uvrhli oheň do svatyně tvé, na zem zřítivše, poškvrnili příbytku jména tvého.
7Kuo nau lī ʻae afi ki ho faletapu, kuo nau ʻuliʻi ʻae ʻafioʻanga ʻo ho huafa ʻo holoki hifo ia ki he kelekele.
8Řekli v srdci svém: Vyhubme je napořád. Takž vypálili všecky stánky Boha silného v zemi.
8Naʻa nau pehē ʻi honau loto, “Ketau fakaʻauha fakataha ʻakinautolu:” kuo nau tutu ʻo ʻosi ʻae ngaahi falelotu ʻoe ʻOtua ʻi he fonua.
9Znamení svých nevidíme, jižť není proroka, aniž jest mezi námi, kdo by věděl, dokud to stane.
9ʻOku ʻikai temau kei mamata ki heʻemau ngaahi fakaʻilonga: ʻoku ʻikai ha palōfita ʻe toe: pea ʻoku ʻikai ha tokotaha ʻiate kitautolu ʻoku ne ʻilo pe ʻe fēfē hono fuoloa.
10I dokudž, ó Bože, útržky činiti bude odpůrce? A nepřítel ustavičně-liž rouhati se bude jménu tvému?
10ʻE ʻOtua, ʻe fēfē hono fuoloa ʻoe lauʻikovi ʻae fili? ʻE kape ki ho huafa ʻe he fili ʻo taʻengata?
11Proč zdržuješ ruku svou, a pravice své z lůna svého nevzneseš?
11Ko e hā ʻoku ke toʻo atu ai ho nima, ʻio, ho nima toʻomataʻu? Toʻo mai ia mei ho fatafata.
12Však jsi ty, Bože, král můj od starodávna, působíš hojné spasení u prostřed země.
12He ko e ʻOtua ko hoku Tuʻi talu mei muʻa, ʻoku ne fai ʻae fakamoʻui ʻi he lotolotonga ʻo māmani.
13Ty silou svou rozdělil jsi moře, a potřels hlavy draků u vodách.
13Naʻa ke vaeua ʻae tahi ʻi ho mālohi: naʻa ke foaʻi ʻae ʻulu ʻoe ngaahi talākoni ʻi he ngaahi vai,
14Ty jsi potřel hlavu Leviatanovi, dal jsi jej za pokrm lidu na poušti.
14ʻOku ke foaʻi ʻo laiki ʻae ngaahi ʻulu ʻoe levaiatani, ʻo ke ʻange ia ko e meʻakai ki he kakai ʻoku nofo ʻi he toafa.
15Ty jsi otevřel vrchoviště a potoky, ty jsi osušil i řeky prudké.
15Naʻa ke vaeua ʻae matavai mo e vaitafe lahi: naʻa ke fakamōmoa ʻae ngaahi vaitafe lahi.
16Tvůjť jest den, tvá jest také i noc, světlo i slunce ty jsi učinil.
16ʻOku ʻoʻou ʻae ʻaho, pea ʻoku ʻoʻou foki mo e pō: kuo ke teuteu ʻae maama mo e laʻā.
17Ty jsi založil všecky končiny země, léto i zimy ty jsi sformoval.
17Kuo ke ʻai ʻae ngaahi ngataʻanga kotoa pē ʻoe fonua; kuo ke ngaohi ʻae faʻahitaʻu mafana mo e faʻahitaʻu momoko.
18Rozpomeniž se na to, že útržky činil ten odpůrce Hospodinu, a lid bláznivý jak se jménu tvému rouhal.
18ʻE Sihova, manatu ki he meʻa ni, kuo lauʻikovi ʻe he fili, pea kuo kape ki ho huafa ʻae kakai vale.
19Nevydávejž té zběři duše hrdličky své, na stádce chudých svých nezapomínej se na věky.
19ʻOua naʻa tukuange ʻae laumālie ʻo ho ʻofaʻanga ki he fuʻu tokolahi ʻoe kau angakovi: ʻoua naʻa ngalo ʻiate koe ʻae fakataha ʻo ho kakai masiva ʻo taʻengata.
20Ohlédni se na smlouvu; nebo plní jsou i nejtmavější koutové země peleší ukrutnosti.
20Ke ke tokanga ki he fuakava: he ʻoku pito ʻae ngaahi potu fakapoʻuli ʻo māmani ʻi he ngaahi nofoʻanga ʻoe angamālohi.
21Nechažť bídní neodcházejí s hanbou, chudý a nuzný ať chválí jméno tvé.
21ʻOua naʻa ke tuku ke liu mai kuo mā ʻae kakai kuo taʻomia: tuku ke fakamālō ki ho huafa ʻae kau masiva mo e vaivai.
22Povstaniž, ó Bože, a veď při svou, rozpomeň se na pohanění, kteréžť se děje od nesmyslných na každý den.
22ʻE ʻOtua, ke ke tuʻu hake, ʻo langomakiʻi hoʻo ngāue ʻaʻau: manatu ki he lauʻikoviʻi koe ʻe he tangata vale ʻi he ʻaho kotoa pē.
23Nezapomínej se na vykřikování svých nepřátel, a na hluk proti tobě povstávajících, kterýž se silí ustavičně.
23ʻOua naʻa ngalo ʻae leʻo ʻo ho ngaahi fili: ko e maveuveu ʻokinautolu ʻoku tuʻu hake kiate koe ʻoku tupulekina ʻi he ʻaho kotoa pē.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.