Žalmy 102
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Tongan Bible, Revised West Version
1Modlitba chudého, když sevřín jsa, před Hospodinem vylévá žádosti své.
1ʻE Sihova, fanongo ki heʻeku lotu, pea tuku ke aʻu atu ʻeku tangi kiate koe.
2Hospodine, slyš modlitbu mou, a volání mé přijdiž k tobě.
2ʻOua naʻa ke fufū ho fofonga ʻiate au ʻi he ʻaho ʻoku ou mamahi ai; fakatokangaʻi ho fofonga kiate au: ʻi he ʻaho ʻoku ou ui ai ke vave hoʻo talia au.
3Neskrývej tváři své přede mnou, v den ssoužení mého nakloň ke mně ucha svého; když k tobě volám, rychle vyslyš mne.
3He kuo fakaʻosi hoku ngaahi ʻaho ʻo hangē ko e kohu, pea kuo vela hoku ngaahi hui ʻo hangē ko e veʻe tofunanga.
4Nebo mizejí jako dým dnové moji, a kosti mé jako ohniště vypáleny jsou.
4Kuo taaʻi hoku loto, pea kuo mae ʻo hangē ko e mohuku; ko ia kuo ngalo ai ʻiate au ke kai ʻeku mā.
5Poraženo jest jako bylina, a usvadlo srdce mé, tak že jsem chleba svého jísti zapomenul.
5Koeʻuhi ko e leʻo ʻo ʻeku toʻe, ko ia ʻoku piki ai hoku ngaahi hui ki hoku kili.
6Od hlasu lkání mého přilnuly kosti mé k kůži mé.
6ʻOku ou tatau mo e pelikani ʻoe toafa: ʻoku ou hangē ko e lulu ʻoe potu lala.
7Podobný jsem učiněn pelikánu na poušti, jsem jako výr na pustinách.
7ʻOku ou leʻo, pea u tatau mo e kihiʻi manupuna ʻoku tokotaha pē ʻi he tuʻahivi ʻoe fale.
8Bdím, a jsem jako vrabec osamělý na střeše.
8ʻOku manuki kiate au ʻa hoku ngaahi fili ʻi he ʻaho kotoa pē; pea ko kinautolu ʻoku mata lili kiate au kuo nau fuakava ke angatuʻu kiate au.
9Každý den utrhají mi nepřátelé moji, a posměvači moji proklínají mnou.
9He kuo u kai ʻae efuefu ʻo hangē ko e mā, mo huʻi ʻaki hoku inu ʻae loʻimata,
10Nebo jídám popel jako chléb, a k nápoji svému slz přiměšuji,
10Koeʻuhi ko ho tuputāmaki mo ho houhau: he kuo ke hiki hake au, pea lī au ki lalo.
11Pro rozhněvání tvé a zažžený hněv tvůj; nebo zdvihna mne, hodils mnou.
11ʻOku tatau hoku ngaahi ʻaho mo e ʻata ʻoku mole atu; pea kuo u mae ʻo hangē ko e mohuku.
12Dnové moji jsou jako stín nachýlený, a já jako tráva usvadl jsem.
12Ka ko koe, ʻE Sihova, te ke tolonga ʻo taʻengata; mo hoʻo fakaʻilonga ki he ngaahi toʻutangata kotoa pē.
13Ale ty, Hospodine, na věky zůstáváš, a památka tvá od národu až do pronárodu.
13Te ke tuʻu hake, mo ke ʻaloʻofa ki Saione: he ko e ʻaho ke tokoni ia, ʻio, ko e ʻaho kuo tuʻutuʻuni kuo hoko mai.
14Ty povstana, smiluješ se nad Sionem, nebo čas jest učiniti milost jemu, a čas uložený přišel.
14He ʻoku fiemālie ʻa hoʻo kau tamaioʻeiki ʻi hono ngaahi maka, pea ʻoku nau ʻofa ki hono efu ʻoʻona.
15Nebo líbost mají služebníci tvoji v kamení jeho, a nad prachem jeho slitují se,
15Ko ia ʻe manavahē ai ʻae hiteni ki he huafa ʻo Sihova, pea ko e ngaahi tuʻi kotoa pē ʻo māmani ki ho nāunau.
16Aby se báli pohané jména Hospodinova, a všickni králové země slávy tvé,
16ʻOka toe langa hake ʻe Sihova ʻa Saione, ʻe fakahā ia ʻi hono nāunau.
17Když by Hospodin vzdělal Sion, a ukázal se v slávě své,
17Te ne tokanga ki he lotu ʻae masiva, pea ʻe ʻikai manukiʻi ʻenau hū.
18Když by popatřil k modlitbě poníženého lidu, nepohrdaje modlitbou jejich.
18ʻE tohi eni maʻae toʻutangata ʻe haʻu: pea ko e kakai ʻe fakatupu te nau fakamālō kia Sihova.
19Budeť to zapsáno pro budoucí potomky, a lid, kterýž má stvořen býti, chváliti bude Hospodina,
19He kuo ʻafio hifo ia mei he māʻolunga ʻo hono faletapu; naʻe ʻafio ʻa Sihova mei he langi ki māmani;
20Že shlédl s výsosti svatosti své. Hospodin s nebe na zemi že popatřil,
20Ke ne fanongo ki he toʻe ʻoe pōpula; ke vete ʻakinautolu kuo tuʻutuʻuni ke mate;
21Aby vyslyšel vzdychání vězňů, a rozvázal ty, kteříž již k smrti oddání byli,
21Ke fakahā ʻae huafa ʻo Sihova ʻi Saione, mo ʻene fakamālō ʻi Selūsalema;
22Aby vypravovali na Sionu jméno Hospodinovo, a chválu jeho v Jeruzalémě,
22ʻOka fakataha ʻae kakai, pea mo e ngaahi puleʻanga, ke tauhi ʻa Sihova.
23Když se spolu shromáždí národové a království, aby sloužili Hospodinu.
23Naʻa ne fakavaivaiʻi hoku mālohi ʻi he hala; naʻa ne fakanounou hoku ngaahi ʻaho.
24Ztrápilť jest na cestě sílu mou, ukrátil dnů mých,
24Naʻaku pehē, ʻE hoku ʻOtua, ʻoua naʻa ʻave au ʻi he lotolotonga ʻo hoku ngaahi ʻaho: ko ho ngaahi taʻu ʻoku tolonga ki he toʻutangata kotoa pē.
25Až jsem řekl: Můj Bože, nebeř mne u prostřed dnů mých; od národu zajisté až do pronárodu jsou léta tvá,
25Naʻa ke ʻai ʻi he kamataʻanga ʻae tuʻunga ʻo māmani; pea koe ngaahi langi koe ngaue ia ʻa ho nima.
26I prvé nežlis založil zemi, a dílo rukou svých, nebesa.
26ʻE ʻauha ia, ka ʻe pehē ai pe ʻa koe, ʻio, ʻe fakaʻaʻau kotoa pē ia ke motuʻa ʻo hangē ko e kofu; pea hangē ko e pulupulu te ke fatufatu ia, pea ʻe fakakehe ia:
27Onať pominou, ty pak zůstáváš; všecky ty věci jako roucho zvetšejí, jako oděv změníš je, a změněny budou.
27Ka ʻe pehē ai pe ʻa koe, pea ʻe ʻikai hano ngataʻanga ʻo ho ngaahi taʻu.
28Ty pak jsi tentýž, a léta tvá nikdy nepřestanou.
28ʻE tolonga ʻae fānau ʻa hoʻo kau tamaioʻeiki, pea ʻe fokotuʻumaʻu honau hako ʻi ho ʻao.
29Synové služebníků tvých bydliti budou, a símě jejich zmocní se před tebou.
no verse 29 in this text
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.