Žalmy
Chapter 102
Kralice Bible (1613)
vs Kadede Kap (Pohnpe…
Aa
Text size
Line width
Verse numbers

Žalmy 102

Kralice Bible (1613)
Kadede Kap (Pohnpeian New Testament and Psalms)
1Modlitba chudého, když sevřín jsa, před Hospodinem vylévá žádosti své.
1IEOWA, kom kotin ereki ai kapakap, o ai weriwer en lel o n komui!
2Hospodine, slyš modlitbu mou, a volání mé přijdiž k tobě.
2Kom der kotin karirala jila n ir mo i ni ran en ai apwal; kom kotin kapaike do n ia karo n omui kan; ni ran o, me i likelikwir, kom kotin ma n i ia mada n !
3Neskrývej tváři své přede mnou, v den ssoužení mého nakloň ke mně ucha svého; když k tobě volám, rychle vyslyš mne.
3Pwe ai ran akan kin ta n wei dueta adiniai, o kokon ai kan ro n alar dueta nan kijiniai.
4Nebo mizejí jako dým dnové moji, a kosti mé jako ohniště vypáleny jsou.
4Kapedi mo n edier dueta ra, I me i monoke kila ai ma n ama n a.
5Poraženo jest jako bylina, a usvadlo srdce mé, tak že jsem chleba svého jísti zapomenul.
5Kokon o uduk ai mo n penaer pweki ai weriwer o ja n eja n .
6Od hlasu lkání mého přilnuly kosti mé k kůži mé.
6N ai rajo n pelikan nan jap tan, o rajo n daap nan waja lijelipi n .
7Podobný jsem učiněn pelikánu na poušti, jsem jako výr na pustinách.
7I kin papad o rajo n manpir kelep amen, me mondi pon oj en im o.
8Bdím, a jsem jako vrabec osamělý na střeše.
8Ai imwintiti kin lalaue ia ja n ni manja n lel ni jautik, o me palian ia, kin kaula kin ia.
9Každý den utrhají mi nepřátelé moji, a posměvači moji proklínají mnou.
9Pwe i kin ka n ka n paj dueta prot, o lim ai pil kin doloki pil en maj ai.
10Nebo jídám popel jako chléb, a k nápoji svému slz přiměšuji,
10Pweki omui o n io n o o n io n melel; pwe kom kotin pok ia da, ap kaje ia di.
11Pro rozhněvání tvé a zažžený hněv tvůj; nebo zdvihna mne, hodils mnou.
11Ai ran akan ta n wei dueta mota, o i mo n edier dueta ra.
12Dnové moji jsou jako stín nachýlený, a já jako tráva usvadl jsem.
12A komui Mai n leowa pan kotikoteta kokolata, o kupur omui pan ja n eu kainok lel eu potopoteta.
13Ale ty, Hospodine, na věky zůstáváš, a památka tvá od národu až do pronárodu.
13Kom pan kotida o kupurela Jion, pwe anjau leler, mo kom pan kotin mak o n i, a auer leler.
14Ty povstana, smiluješ se nad Sionem, nebo čas jest učiniti milost jemu, a čas uložený přišel.
14Pwe japwilim omui ladu kan kin pok o n takai (en Jion), o re injenjuedeki moan im akan,
15Nebo líbost mají služebníci tvoji v kamení jeho, a nad prachem jeho slitují se,
15O men liki kan pan majak mar en leowa, o Nanmarki en jap akan karoj omui li n an.
16Aby se báli pohané jména Hospodinova, a všickni králové země slávy tvé,
16Pwe leowa kotin kauadar Jion. A kotin pwarada ni a li n an.
17Když by Hospodin vzdělal Sion, a ukázal se v slávě své,
17A kotin wukedoke do n kapakap en me jamama o, o a jota kotin mamaleki a kapakap.
18Když by popatřil k modlitbě poníženého lidu, nepohrdaje modlitbou jejich.
18Mepukat pan kileledi o n kainok en mur akan; o wei eu, me pan wiaui, pan kapi n a Ieowa.
19Budeť to zapsáno pro budoucí potomky, a lid, kterýž má stvořen býti, chváliti bude Hospodina,
19Pwe a kotin irero n ja n mol a jaraui ileile; Ieowa kotin irero n jappa jan nanla n .
20Že shlédl s výsosti svatosti své. Hospodin s nebe na zemi že popatřil,
20Pwen ereki ja n eja n en me jalidi kan, pwen lapwada, me kiledi o n er kamela.
21Aby vyslyšel vzdychání vězňů, a rozvázal ty, kteříž již k smrti oddání byli,
21Pwe mar en Ieowa en lolok jili nan Jion, o a kapi n apa nan Ierujalem.
22Aby vypravovali na Sionu jméno Hospodinovo, a chválu jeho v Jeruzalémě,
22Kainok kan lao pokon pene o wei kan, pwen papa o n Ieowa.
23Když se spolu shromáždí národové a království, aby sloužili Hospodinu.
23A kotiki ja n er ai kelail pon al o, a kamotemotelar ai ran akan.
24Ztrápilť jest na cestě sílu mou, ukrátil dnů mých,
24I potoan o n : Ai Kot, kom der kotikiwei ja n ia ni apali en ai ran akan. Omui par akan kin ja n eu kainok lel eu kokolata.
25Až jsem řekl: Můj Bože, nebeř mne u prostřed dnů mých; od národu zajisté až do pronárodu jsou léta tvá,
25Kom kotin kajonedier jappa maj o, o la n pokon me dodok en lim omui.
26I prvé nežlis založil zemi, a dílo rukou svých, nebesa.
26Irail pan jorela, a kom pan kotikot eta. Irail pan mari n ala rajo n tuk en likau eu. Kom pan kotin kawuk ir ala likamata likau eu, irail ap pan wukila.
27Onať pominou, ty pak zůstáváš; všecky ty věci jako roucho zvetšejí, jako oděv změníš je, a změněny budou.
27A kom pan deudeuta o anjaun omui rojon jota pan tukedi.
28Ty pak jsi tentýž, a léta tvá nikdy nepřestanou.
28Nain japwilim omui ladu kan pan mimieta, o kadaudok a pan pwaida re omui.
29Synové služebníků tvých bydliti budou, a símě jejich zmocní se před tebou.
no verse 29 in this text

Tip: use the ← and → keys to turn chapters.