Žalmy
Chapter 102
Kralice Bible (1613)
vs Bíblia Portuguesa …
Aa
Text size
Line width
Verse numbers

Žalmy 102

Kralice Bible (1613)
Bíblia Portuguesa Mundial (Brazilian Portuguese)
1Modlitba chudého, když sevřín jsa, před Hospodinem vylévá žádosti své.
1Ouve a minha oração, SENHOR! Que o meu clamor chegue a ti.
2Hospodine, slyš modlitbu mou, a volání mé přijdiž k tobě.
2Não escondas de mim o teu rosto no dia da minha angústia. Inclina o teu ouvido para mim. Responde-me depressa no dia em que eu clamar.
3Neskrývej tváři své přede mnou, v den ssoužení mého nakloň ke mně ucha svého; když k tobě volám, rychle vyslyš mne.
3Pois os meus dias se consomem como fumaça. Os meus ossos queimam como uma tocha.
4Nebo mizejí jako dým dnové moji, a kosti mé jako ohniště vypáleny jsou.
4O meu coração está ferido como a erva, e secou, pois até me esqueço de comer o meu pão.
5Poraženo jest jako bylina, a usvadlo srdce mé, tak že jsem chleba svého jísti zapomenul.
5Por causa da voz do meu gemido, os meus ossos se apegam à minha pele.
6Od hlasu lkání mého přilnuly kosti mé k kůži mé.
6Sou como o pelicano do deserto. Tornei-me como a coruja dos lugares desolados.
7Podobný jsem učiněn pelikánu na poušti, jsem jako výr na pustinách.
7Fico vigiando, e tornei-me como um pardal solitário no telhado.
8Bdím, a jsem jako vrabec osamělý na střeše.
8Os meus inimigos me insultam o dia todo. Aqueles que estão furiosos contra mim usam o meu nome como maldição.
9Každý den utrhají mi nepřátelé moji, a posměvači moji proklínají mnou.
9Pois tenho comido cinzas como pão, e misturado a minha bebida com lágrimas,
10Nebo jídám popel jako chléb, a k nápoji svému slz přiměšuji,
10por causa da tua indignação e da tua ira; pois tu me levantaste e me jogaste fora.
11Pro rozhněvání tvé a zažžený hněv tvůj; nebo zdvihna mne, hodils mnou.
11Os meus dias são como uma sombra longa. Eu sequei como a erva.
12Dnové moji jsou jako stín nachýlený, a já jako tráva usvadl jsem.
12Mas tu, SENHOR, permanecerás para sempre; o teu renome dura por todas as gerações.
13Ale ty, Hospodine, na věky zůstáváš, a památka tvá od národu až do pronárodu.
13Tu te levantarás e terás misericórdia de Sião, pois é tempo de ter compaixão dela. Sim, o tempo determinado chegou.
14Ty povstana, smiluješ se nad Sionem, nebo čas jest učiniti milost jemu, a čas uložený přišel.
14Pois os teus servos têm prazer nas pedras dela, e se compadecem do seu pó.
15Nebo líbost mají služebníci tvoji v kamení jeho, a nad prachem jeho slitují se,
15Então as nações temerão o nome do SENHOR, e todos os reis da terra a tua glória.
16Aby se báli pohané jména Hospodinova, a všickni králové země slávy tvé,
16Pois o SENHOR edificou a Sião. Ele apareceu na sua glória.
17Když by Hospodin vzdělal Sion, a ukázal se v slávě své,
17Ele atendeu à oração dos desamparados, e não desprezou a oração deles.
18Když by popatřil k modlitbě poníženého lidu, nepohrdaje modlitbou jejich.
18Isso será escrito para a geração futura. Um povo que será criado louvará ao SENHOR,
19Budeť to zapsáno pro budoucí potomky, a lid, kterýž má stvořen býti, chváliti bude Hospodina,
19pois ele olhou para baixo desde o alto do seu santuário. Dos céus, o SENHOR viu a terra,
20Že shlédl s výsosti svatosti své. Hospodin s nebe na zemi že popatřil,
20para ouvir os gemidos do prisioneiro, para libertar os condenados à morte,
21Aby vyslyšel vzdychání vězňů, a rozvázal ty, kteříž již k smrti oddání byli,
21para que os homens declarem o nome do SENHOR em Sião, e o seu louvor em Jerusalém,
22Aby vypravovali na Sionu jméno Hospodinovo, a chválu jeho v Jeruzalémě,
22quando os povos se reunirem, e os reinos, para servirem ao SENHOR.
23Když se spolu shromáždí národové a království, aby sloužili Hospodinu.
23Ele enfraqueceu a minha força no caminho. Ele encurtou os meus dias.
24Ztrápilť jest na cestě sílu mou, ukrátil dnů mých,
24Eu disse: “Meu Deus, não me leves no meio dos meus dias. Os teus anos duram por todas as gerações.
25Až jsem řekl: Můj Bože, nebeř mne u prostřed dnů mých; od národu zajisté až do pronárodu jsou léta tvá,
25Antigamente, tu lançaste os fundamentos da terra. Os céus são a obra das tuas mãos.
26I prvé nežlis založil zemi, a dílo rukou svých, nebesa.
26Eles perecerão, mas tu permanecerás. Sim, todos eles se desgastarão como uma roupa. Tu os trocarás como um manto, e eles serão mudados.
27Onať pominou, ty pak zůstáváš; všecky ty věci jako roucho zvetšejí, jako oděv změníš je, a změněny budou.
27Mas tu és o mesmo. Os teus anos não terão fim.
28Ty pak jsi tentýž, a léta tvá nikdy nepřestanou.
28Os filhos dos teus servos continuarão. A descendência deles será estabelecida diante de ti.”
29Synové služebníků tvých bydliti budou, a símě jejich zmocní se před tebou.
no verse 29 in this text

Tip: use the ← and → keys to turn chapters.