Žalmy 42
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Bíblia Portuguesa Mundial (Brazilian Portuguese)
1Přednímu zpěváku z synů Chóre, žalm vyučující.
1Assim como a corça suspira pelas correntes de água, assim a minha alma suspira por ti, ó Deus.
2Jakož jelen řve, dychtě po tekutých vodách, tak duše má řve k tobě, ó Bože.
2A minha alma tem sede de Deus, do Deus vivo. Quando virei e me apresentarei diante de Deus?
3Žízní duše má Boha, Boha živého, a říká: Skoro-liž půjdu, a ukáži se před oblíčejem Božím?
3As minhas lágrimas têm sido o meu alimento de dia e de noite, enquanto me perguntam continuamente: “Onde está o seu Deus?”
4Slzy mé jsou mi místo chleba dnem i nocí, když mi říkají každého dne: Kdež jest Bůh tvůj?
4Destas coisas eu me lembro, e derramo a minha alma dentro de mim, de como eu costumava ir com a multidão, conduzindo-os à casa de Deus, com voz de alegria e louvor, uma multidão celebrando um dia de festa.
5Na to když se rozpomínám, téměř duši svou sám v sobě vylévám, že jsem chodíval s mnohými, a ubírával jsem se s nimi do domu Božího s hlasitým zpíváním, a díkčiněním v zástupu plésajících.
5Por que você está desesperada, ó minha alma? Por que você está perturbada dentro de mim? Espere em Deus! Pois eu ainda o louvarei pelo auxílio salvador da sua presença.
6Proč jsi smutná, duše má, a proč se kormoutíš? Posečkej na Boha, neboť ještě vyznávati jej budu, i hojné spasení tváři jeho.
6Meu Deus, a minha alma está desesperada dentro de mim. Portanto, eu me lembro de ti desde a terra do Jordão, das alturas do Hermom, desde o monte Mizar.
7Můj Bože, jak tesklí duše má! Protož se na tě rozpomínám v krajině Jordánské a Hermonské, na hoře Mitsar.
7Um abismo chama outro abismo ao ruído das tuas cataratas. Todas as tuas ondas e as tuas vagas passaram sobre mim.
8Propast propasti se ozývá k hlučení trub tvých, všecka vlnobití tvá a rozvodnění tvá na mne se svalila.
8O SENHOR ordenará a sua bondade amorosa durante o dia. De noite a sua canção estará comigo: uma oração ao Deus da minha vida.
9Věřím však, žeť mi udělí ve dne Hospodin milosrdenství svého, a v noci písnička jeho se mnou, a modlitba má k Bohu života mého.
9Direi a Deus, minha rocha: “Por que te esqueceste de mim? Por que ando lamentando por causa da opressão do inimigo?”
10Dím k Bohu silnému, skále své: Pročež jsi zapomenul se nade mnou? Proč pro ssoužení od nepřítele v smutku mám choditi?
10Como uma espada em meus ossos, meus adversários me afrontam, enquanto me perguntam continuamente: “Onde está o seu Deus?”
11Jako rána v kostech mých jest to, když mi utrhají nepřátelé moji, říkajíce mi každého dne: Kdež jest Bůh tvůj?
11Por que você está desesperada, ó minha alma? Por que você está perturbada dentro de mim? Espere em Deus! Pois eu ainda o louvarei, o auxílio salvador do meu semblante, e o meu Deus.
12Proč jsi smutná, duše má, a proč se kormoutíš ve mně? Posečkej na Boha, neboť ještě vyznávati jej budu; onť jest hojné spasení tváři mé a Bůh můj.
no verse 12 in this text
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.