Žalmy 49
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Bíblia Portuguesa Mundial (Brazilian Portuguese)
1Přednímu kantoru z synů Chóre, žalm.
1Ouçam isto, todos os povos. Escutem, todos os habitantes do mundo,
2Slyšte to všickni národové, pozorujte všickni obyvatelé zemští.
2tanto os humildes quanto os grandes, ricos e pobres juntamente.
3Tak z lidu obecného, jako z povýšených, tak bohatý, jako chudý.
3Minha boca falará palavras de sabedoria. Meu coração proferirá entendimento.
4Ústa má mluviti budou moudrost, a přemyšlování srdce mého rozumnost.
4Inclinarei o meu ouvido a um provérbio. Decifrarei o meu enigma ao som da harpa.
5Nakloním k přísloví ucha svého, a při harfě vykládati budu přípovídku svou.
5Por que eu deveria temer nos dias maus, quando a iniquidade me cerca os calcanhares?
6I proč se báti mám ve dnech zlých, aby nepravost těch, kteříž mi na paty šlapají, mne obklíčiti měla?
6Aqueles que confiam em sua riqueza, e se gloriam na multidão de suas riquezas —
7Kteříž doufají v svá zboží, a množstvím bohatství svého se chlubí.
7nenhum deles pode de forma alguma redimir o seu irmão, nem dar a Deus um resgate por ele.
8Žádný bratra svého nijakž vykoupiti nemůže, ani Bohu za něj dáti mzdy vyplacení,
8Pois a redenção da vida deles é custosa, nenhum pagamento jamais será suficiente,
9(Neboť by velmi drahé musilo býti vyplacení duše jejich, protož nedovedeť toho na věky),
9para que ele continue a viver para sempre, e não veja a corrupção.
10Aby živ byl věčně, a neviděl porušení.
10Pois ele vê que os sábios morrem; da mesma forma o tolo e o insensato perecem, e deixam os seus bens para outros.
11Nebo se vídá, že i moudří umírají, blázen a hovadný člověk zaroveň hynou, zboží svého i cizím zanechávajíce.
11O pensamento íntimo deles é que suas casas durarão para sempre, e as suas habitações por todas as gerações. Eles dão os seus próprios nomes às suas terras.
12Myšlení jejich jest, že domové jejich věční jsou, a příbytkové jejich od národu do pronárodu; pročež je po krajinách nazývají jmény svými.
12Mas o homem, apesar de suas riquezas, não permanece. Ele é como os animais que perecem.
13Ale člověk v slávě netrvá, jsa podobný hovadům, kteráž hynou.
13Este é o destino daqueles que são tolos, e daqueles que aprovam as suas palavras. Selá.
14Taková snažnost jejich jest bláznovstvím při nich, však potomci jejich ústy svými to schvalují. Sélah.
14Eles são destinados como um rebanho para o Seol. A morte será o seu pastor. Os retos terão domínio sobre eles pela manhã. A beleza deles se consumirá no Seol, longe de sua mansão.
15Jako hovada v pekle skladeni budou, smrt je žráti bude, ale upřímí panovati budou nad nimi v jitře; způsob pak oněchno aby zvetšel, z příbytku svého octnou se v hrobě.
15Mas Deus redimirá a minha alma do poder do Seol, pois ele me receberá. Selá.
16Ale Bůh vykoupí duši mou z moci pekla, když mne přijme. Sélah.
16Não tenha medo quando um homem enriquece, quando a glória da sua casa aumenta;
17Neboj se, když by někdo zbohatl, a když by se rozmnožila sláva domu jeho.
17pois quando ele morrer, não levará nada consigo. Sua glória não descerá após ele.
18Při smrti zajisté ničeho nevezme, aniž sstoupí za ním sláva jeho.
18Embora, enquanto vivesse, ele abençoasse a sua alma — e os homens o louvem quando você faz o bem a si mesmo —
19Ačťkoli duši své, pokudž jest živ, lahodí; k tomu chválí jej i jiní, když sobě čistě povoluje:
19ele irá para a geração de seus pais. Eles jamais verão a luz.
20A však musí se odebrati za věkem otců svých, a na věky světla neuzří.
20O homem que tem riquezas sem entendimento, é como os animais que perecem.
21Summou: Èlověk jsa ve cti, neusrozumí-li sobě, bývá učiněn podobný hovadům, kteráž hynou.
no verse 21 in this text
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.