Žalmy 104
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Bíblia Portuguesa Mundial (Brazilian Portuguese)
1Dobrořeč duše má Hospodinu. Hospodine Bože můj, velmi jsi veliký, velebnost a krásu jsi oblékl.
1Bendiga o SENHOR, ó minha alma. Ó SENHOR, meu Deus, tu és muito grande. Estás vestido de honra e majestade.
2Přioděls se světlem jako rouchem, roztáhls nebesa jako kortýnu.
2Ele se cobre de luz como de um manto. Ele estende os céus como uma cortina.
3Kterýž sklenul na vodách paláce své, kterýž užívá hustých oblaků místo vozů, a vznáší se na peří větrovém.
3Ele põe as vigas dos seus aposentos nas águas. Ele faz das nuvens a sua carruagem. Ele anda sobre as asas do vento.
4Kterýž činí posly své duchy, služebníky své oheň plápolající.
4Ele faz dos seus mensageiros ventos, e dos seus servos, chamas de fogo.
5Založil zemi na sloupích jejich, tak že se nepohne na věky věků.
5Ele lançou os fundamentos da terra, para que jamais seja abalada.
6Propastí jako rouchem byl jsi ji přioděl, i nad horami stály vody.
6Tu a cobriste com o abismo como com uma veste. As águas pararam acima das montanhas.
7K žehrání tvému rozběhly se, před hřmotem hromu tvého pospíšily,
7À tua repreensão, elas fugiram. À voz do teu trovão, elas se apressaram em fugir.
8(Vystoupily hory, snížilo se údolí), na místo, kteréž jsi jim založil.
8Os montes se ergueram, os vales afundaram, para o lugar que tu lhes designaste.
9Meze jsi položil, aby jich nepřestupovaly, ani se navracovaly k přikrývání země.
9Tu estabeleceste um limite que elas não podem ultrapassar, para que não voltem a cobrir a terra.
10Kterýž vypouštíš potoky přes údolé, aby tekli mezi horami,
10Ele envia fontes para os vales. Elas correm entre os montes.
11A nápoj dávali všechněm živočichům polním. Tuť uhašují oslové divocí žízeň svou.
11Elas dão de beber a todos os animais do campo. Os jumentos selvagens matam a sua sede.
12Při nich hnízdí se ptactvo nebeské, a z prostřed ratolestí hlas svůj vydává.
12As aves do céu aninham-se junto a elas. Elas cantam entre os ramos.
13Kterýž svlažuješ hory z výsostí svých, aby ovocem činů tvých sytila se země.
13Ele rega os montes desde os seus aposentos. A terra se farta com o fruto das tuas obras.
14Dáváš, aby rostla tráva dobytku, a bylina ku potřebě člověku, abys tak vyvodil chléb z země,
14Ele faz crescer a relva para o gado, e as plantas para o homem cultivar, para que produza alimento da terra:
15A víno, jenž obveseluje srdce člověka. Èiní, aby se stkvěla tvář od oleje, ano i pokrmem zdržuje život lidský.
15o vinho que alegra o coração do homem, o azeite para fazer seu rosto brilhar, e o pão que fortalece o coração do homem.
16Nasyceno bývá i dříví Hospodinovo, cedrové Libánští, kteréž štípil.
16As árvores do SENHOR são bem regadas, os cedros do Líbano, que ele plantou,
17Na nichž se ptáci hnízdí, i čáp příbytek svůj má na jedlí.
17onde as aves fazem os seus ninhos. A cegonha faz a sua morada nos ciprestes.
18Hory vysoké jsou kamsíků, skály útočiště králíků.
18As altas montanhas são para as cabras selvagens. As rochas são um refúgio para os arganazes.
19Učinil měsíc k jistým časům, a slunce zná západ svůj.
19Ele designou a lua para as estações. O sol sabe quando se pôr.
20Uvodíš tmu, a bývá noc, v níž vybíhají všickni živočichové lesní:
20Tu trazes as trevas, e faz-se noite, na qual todos os animais da floresta rondam.
21Lvíčata řvoucí po loupeži, aby hledali od Boha silného pokrmu svého.
21Os leõezinhos rugem atrás de sua presa, e buscam de Deus o seu alimento.
22Když slunce vychází, zase shromažďují se, a v doupatech svých se ukládají.
22O sol nasce, e eles se retiram furtivamente, e se deitam em seus covis.
23Èlověk vychází ku práci své, a k dílu svému až do večera.
23O homem sai para a sua obra, para o seu trabalho até a tarde.
24Jak mnozí a velicí jsou skutkové tvoji, Hospodine! Všeckys je moudře učinil, plná jest země bohatství tvého.
24SENHOR, quão numerosas são as tuas obras! Com sabedoria, tu fizeste todas elas. A terra está cheia das tuas riquezas.
25V moři pak velikém a přeširokém, tamť jsou hmyzové nesčíslní, a živočichové malí i velicí.
25Eis o mar, grande e vasto, no qual há inumeráveis seres vivos, animais tanto pequenos quanto grandes.
26Tuť bárky přecházejí i velryb, kteréhož jsi stvořil, aby v něm hrál.
26Ali navegam os navios, e o leviatã, que tu formaste para ali brincar.
27Všecko to na tě očekává, abys jim dával pokrm časem svým.
27Todos estes esperam em ti, para que lhes dês o seu alimento no tempo certo.
28Když jim dáváš, sbírají; když otvíráš ruku svou, nasyceni bývají dobrými věcmi.
28Tu lhes dás; eles o recolhem. Tu abres a tua mão; eles se fartam de bens.
29Když skrýváš tvář svou, rmoutí se; když odjímáš ducha jejich, hynou, a v prach svůj se navracejí.
29Tu escondes o teu rosto; eles ficam perturbados. Tu retiras o fôlego deles; eles morrem e voltam ao pó.
30Vysíláš ducha svého, a zase stvořeni bývají, a obnovuješ tvář země.
30Tu envias o teu Espírito e eles são criados. Tu renovas a face da terra.
31Budiž sláva Hospodinova na věky, rozveselujž se Hospodin v skutcích svých.
31Que a glória do SENHOR dure para sempre. Que o SENHOR se alegre em suas obras.
32On když pohledí na zemi, anať se třese; když se dotkne hor, anť se kouří.
32Ele olha para a terra, e ela treme. Ele toca nos montes, e eles fumegam.
33Zpívati budu Hospodinu, dokudž jsem živ; žalmy Bohu svému zpívati budu, pokudž mne stává.
33Cantarei ao SENHOR enquanto eu viver. Cantarei louvores ao meu Deus enquanto eu existir.
34Libé bude přemyšlování mé o něm, jáť rozveselím se v Hospodinu.
34Que a minha meditação lhe seja agradável. Eu me alegrarei no SENHOR.
35Ó by hříšníci vyhynuli z země, a bezbožných aby již nebylo. Dobrořeč duše má Hospodinu. Halelujah.
35Que os pecadores sejam consumidos da terra. Que os ímpios não existam mais. Bendiga o SENHOR, ó minha alma. Louvem o SENHOR!
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.