Žalmy 104
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
King James Version with Apocrypha
1Dobrořeč duše má Hospodinu. Hospodine Bože můj, velmi jsi veliký, velebnost a krásu jsi oblékl.
1Bless the LORD , O my soul. O LORD my God, thou art very great; thou art clothed with honour and majesty.
2Přioděls se světlem jako rouchem, roztáhls nebesa jako kortýnu.
2Who coverest thyself with light as with a garment: who stretchest out the heavens like a curtain:
3Kterýž sklenul na vodách paláce své, kterýž užívá hustých oblaků místo vozů, a vznáší se na peří větrovém.
3Who layeth the beams of his chambers in the waters: who maketh the clouds his chariot: who walketh upon the wings of the wind:
4Kterýž činí posly své duchy, služebníky své oheň plápolající.
4Who maketh his angels spirits; his ministers a flaming fire:
5Založil zemi na sloupích jejich, tak že se nepohne na věky věků.
5Who laid the foundations of the earth, that it should not be removed for ever.
6Propastí jako rouchem byl jsi ji přioděl, i nad horami stály vody.
6Thou coveredst it with the deep as with a garment: the waters stood above the mountains.
7K žehrání tvému rozběhly se, před hřmotem hromu tvého pospíšily,
7At thy rebuke they fled; at the voice of thy thunder they hasted away.
8(Vystoupily hory, snížilo se údolí), na místo, kteréž jsi jim založil.
8They go up by the mountains; they go down by the valleys unto the place which thou hast founded for them.
9Meze jsi položil, aby jich nepřestupovaly, ani se navracovaly k přikrývání země.
9Thou hast set a bound that they may not pass over; that they turn not again to cover the earth.
10Kterýž vypouštíš potoky přes údolé, aby tekli mezi horami,
10He sendeth the springs into the valleys, which run among the hills.
11A nápoj dávali všechněm živočichům polním. Tuť uhašují oslové divocí žízeň svou.
11They give drink to every beast of the field: the wild asses quench their thirst.
12Při nich hnízdí se ptactvo nebeské, a z prostřed ratolestí hlas svůj vydává.
12By them shall the fowls of the heaven have their habitation, which sing among the branches.
13Kterýž svlažuješ hory z výsostí svých, aby ovocem činů tvých sytila se země.
13He watereth the hills from his chambers: the earth is satisfied with the fruit of thy works.
14Dáváš, aby rostla tráva dobytku, a bylina ku potřebě člověku, abys tak vyvodil chléb z země,
14He causeth the grass to grow for the cattle, and herb for the service of man: that he may bring forth food out of the earth;
15A víno, jenž obveseluje srdce člověka. Èiní, aby se stkvěla tvář od oleje, ano i pokrmem zdržuje život lidský.
15And wine that maketh glad the heart of man, and oil to make his face to shine, and bread which strengtheneth man’s heart.
16Nasyceno bývá i dříví Hospodinovo, cedrové Libánští, kteréž štípil.
16The trees of the LORD are full of sap; the cedars of Lebanon, which he hath planted;
17Na nichž se ptáci hnízdí, i čáp příbytek svůj má na jedlí.
17Where the birds make their nests: as for the stork, the fir trees are her house.
18Hory vysoké jsou kamsíků, skály útočiště králíků.
18The high hills are a refuge for the wild goats; and the rocks for the conies.
19Učinil měsíc k jistým časům, a slunce zná západ svůj.
19He appointed the moon for seasons: the sun knoweth his going down.
20Uvodíš tmu, a bývá noc, v níž vybíhají všickni živočichové lesní:
20Thou makest darkness, and it is night: wherein all the beasts of the forest do creep forth .
21Lvíčata řvoucí po loupeži, aby hledali od Boha silného pokrmu svého.
21The young lions roar after their prey, and seek their meat from God.
22Když slunce vychází, zase shromažďují se, a v doupatech svých se ukládají.
22The sun ariseth, they gather themselves together, and lay them down in their dens.
23Èlověk vychází ku práci své, a k dílu svému až do večera.
23Man goeth forth unto his work and to his labour until the evening.
24Jak mnozí a velicí jsou skutkové tvoji, Hospodine! Všeckys je moudře učinil, plná jest země bohatství tvého.
24O LORD , how manifold are thy works! in wisdom hast thou made them all: the earth is full of thy riches.
25V moři pak velikém a přeširokém, tamť jsou hmyzové nesčíslní, a živočichové malí i velicí.
25So is this great and wide sea, wherein are things creeping innumerable, both small and great beasts.
26Tuť bárky přecházejí i velryb, kteréhož jsi stvořil, aby v něm hrál.
26There go the ships: there is that leviathan, whom thou hast made to play therein.
27Všecko to na tě očekává, abys jim dával pokrm časem svým.
27These wait all upon thee; that thou mayest give them their meat in due season.
28Když jim dáváš, sbírají; když otvíráš ruku svou, nasyceni bývají dobrými věcmi.
28That thou givest them they gather: thou openest thine hand, they are filled with good.
29Když skrýváš tvář svou, rmoutí se; když odjímáš ducha jejich, hynou, a v prach svůj se navracejí.
29Thou hidest thy face, they are troubled: thou takest away their breath, they die, and return to their dust.
30Vysíláš ducha svého, a zase stvořeni bývají, a obnovuješ tvář země.
30Thou sendest forth thy spirit, they are created: and thou renewest the face of the earth.
31Budiž sláva Hospodinova na věky, rozveselujž se Hospodin v skutcích svých.
31The glory of the LORD shall endure for ever: the LORD shall rejoice in his works.
32On když pohledí na zemi, anať se třese; když se dotkne hor, anť se kouří.
32He looketh on the earth, and it trembleth: he toucheth the hills, and they smoke.
33Zpívati budu Hospodinu, dokudž jsem živ; žalmy Bohu svému zpívati budu, pokudž mne stává.
33I will sing unto the LORD as long as I live: I will sing praise to my God while I have my being.
34Libé bude přemyšlování mé o něm, jáť rozveselím se v Hospodinu.
34My meditation of him shall be sweet: I will be glad in the LORD .
35Ó by hříšníci vyhynuli z země, a bezbožných aby již nebylo. Dobrořeč duše má Hospodinu. Halelujah.
35Let the sinners be consumed out of the earth, and let the wicked be no more. Bless thou the LORD , O my soul. Praise ye the LORD .
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.