Žalmy 49
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
King James Version with Apocrypha
1Přednímu kantoru z synů Chóre, žalm.
1Hear this, all ye people; give ear, all ye inhabitants of the world:
2Slyšte to všickni národové, pozorujte všickni obyvatelé zemští.
2Both low and high, rich and poor, together.
3Tak z lidu obecného, jako z povýšených, tak bohatý, jako chudý.
3My mouth shall speak of wisdom; and the meditation of my heart shall be of understanding.
4Ústa má mluviti budou moudrost, a přemyšlování srdce mého rozumnost.
4I will incline mine ear to a parable: I will open my dark saying upon the harp.
5Nakloním k přísloví ucha svého, a při harfě vykládati budu přípovídku svou.
5Wherefore should I fear in the days of evil, when the iniquity of my heels shall compass me about?
6I proč se báti mám ve dnech zlých, aby nepravost těch, kteříž mi na paty šlapají, mne obklíčiti měla?
6They that trust in their wealth, and boast themselves in the multitude of their riches;
7Kteříž doufají v svá zboží, a množstvím bohatství svého se chlubí.
7None of them can by any means redeem his brother, nor give to God a ransom for him:
8Žádný bratra svého nijakž vykoupiti nemůže, ani Bohu za něj dáti mzdy vyplacení,
8(For the redemption of their soul is precious, and it ceaseth for ever:)
9(Neboť by velmi drahé musilo býti vyplacení duše jejich, protož nedovedeť toho na věky),
9That he should still live for ever, and not see corruption.
10Aby živ byl věčně, a neviděl porušení.
10For he seeth that wise men die, likewise the fool and the brutish person perish, and leave their wealth to others.
11Nebo se vídá, že i moudří umírají, blázen a hovadný člověk zaroveň hynou, zboží svého i cizím zanechávajíce.
11Their inward thought is, that their houses shall continue for ever, and their dwelling places to all generations; they call their lands after their own names.
12Myšlení jejich jest, že domové jejich věční jsou, a příbytkové jejich od národu do pronárodu; pročež je po krajinách nazývají jmény svými.
12Nevertheless man being in honour abideth not: he is like the beasts that perish.
13Ale člověk v slávě netrvá, jsa podobný hovadům, kteráž hynou.
13This their way is their folly: yet their posterity approve their sayings. Selah.
14Taková snažnost jejich jest bláznovstvím při nich, však potomci jejich ústy svými to schvalují. Sélah.
14Like sheep they are laid in the grave; death shall feed on them; and the upright shall have dominion over them in the morning; and their beauty shall consume in the grave from their dwelling.
15Jako hovada v pekle skladeni budou, smrt je žráti bude, ale upřímí panovati budou nad nimi v jitře; způsob pak oněchno aby zvetšel, z příbytku svého octnou se v hrobě.
15But God will redeem my soul from the power of the grave: for he shall receive me. Selah.
16Ale Bůh vykoupí duši mou z moci pekla, když mne přijme. Sélah.
16Be not thou afraid when one is made rich, when the glory of his house is increased;
17Neboj se, když by někdo zbohatl, a když by se rozmnožila sláva domu jeho.
17For when he dieth he shall carry nothing away: his glory shall not descend after him.
18Při smrti zajisté ničeho nevezme, aniž sstoupí za ním sláva jeho.
18Though while he lived he blessed his soul: and men will praise thee, when thou doest well to thyself.
19Ačťkoli duši své, pokudž jest živ, lahodí; k tomu chválí jej i jiní, když sobě čistě povoluje:
19He shall go to the generation of his fathers; they shall never see light.
20A však musí se odebrati za věkem otců svých, a na věky světla neuzří.
20Man that is in honour, and understandeth not, is like the beasts that perish.
21Summou: Èlověk jsa ve cti, neusrozumí-li sobě, bývá učiněn podobný hovadům, kteráž hynou.
no verse 21 in this text
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.