Žalmy
Chapter 77
Kralice Bible (1613)
vs King James Version…
Aa
Text size
Line width
Verse numbers

Žalmy 77

Kralice Bible (1613)
King James Version with Apocrypha
1Přednímu kantoru z potomků Jedutunových, s Azafem, žalm.
1I cried unto God with my voice, even unto God with my voice; and he gave ear unto me.
2Hlas můj k Bohu, když volám, hlas můj k Bohu, aby ucha naklonil ke mně.
2In the day of my trouble I sought the Lord: my sore ran in the night, and ceased not: my soul refused to be comforted.
3V den ssoužení svého Pána hledal jsem, v noci ruce své rozprostíral jsem bez přestání, a nedala se potěšiti duše má.
3I remembered God, and was troubled: I complained, and my spirit was overwhelmed. Selah.
4Na Boha zpomínal jsem a kormoutil se, přemyšloval jsem, a úzkostmi svírán byl duch můj. Sélah.
4Thou holdest mine eyes waking: I am so troubled that I cannot speak.
5Zdržoval jsi oči mé, aby bděly; potřín jsem byl, aniž jsem mluviti mohl.
5I have considered the days of old, the years of ancient times.
6I přicházeli mi na pamět dnové předešlí, a léta dávní.
6I call to remembrance my song in the night: I commune with mine own heart: and my spirit made diligent search.
7Rozpomínal jsem se v noci na zpěvy své, v srdci svém přemyšloval jsem, a zpytoval to duch můj, pravě:
7Will the Lord cast off for ever? and will he be favourable no more?
8Zdali na věky zažene Bůh? Nikdy-liž již více lásky neukáže?
8Is his mercy clean gone for ever? doth his promise fail for evermore?
9Zdali do konce přestane milosrdenství jeho? A konec vezme slovo od pokolení až do pokolení?
9Hath God forgotten to be gracious? hath he in anger shut up his tender mercies? Selah.
10Zdali se zapomněl smilovávati Bůh silný? Zdaž zadržel v hněvě milosrdenství svá? Sélah.
10And I said, This is my infirmity: but I will remember the years of the right hand of the most High.
11I řekl jsem: Toť jest má smrt. Ale učiníť proměnu pravice Nejvyššího.
11I will remember the works of the LORD : surely I will remember thy wonders of old.
12Rozpomínati se budu na skutky Hospodinovy, a připomínati sobě divné činy tvé, od starodávna.
12I will meditate also of all thy work, and talk of thy doings.
13A přemyšlovati o všelikém díle tvém, a o skutcích tvých mluviti.
13Thy way, O God, is in the sanctuary: who is so great a God as our God?
14Bože, svatá jest cesta tvá. Kdo jest silný, veliký, jako Bůh?
14Thou art the God that doest wonders: thou hast declared thy strength among the people.
15Ty jsi ten Bůh silný, jenž činíš divné věci; uvedl jsi v známost mezi národy sílu svou.
15Thou hast with thine arm redeemed thy people, the sons of Jacob and Joseph. Selah.
16Vysvobodil jsi ramenem lid svůj, syny Jákobovy a Jozefovy. Sélah.
16The waters saw thee, O God, the waters saw thee; they were afraid: the depths also were troubled.
17Vidělyť jsou tě vody, Bože, viděly tě vody, a zstrašily se; pohnuly se také i hlubiny.
17The clouds poured out water: the skies sent out a sound: thine arrows also went abroad.
18Vydali povodně oblakové, vydala hřmot nebesa, ano i kameníčko tvé skákalo.
18The voice of thy thunder was in the heaven: the lightnings lightened the world: the earth trembled and shook.
19Vznělo hřímání tvé po obloze, blýskání osvěcovalo okršlek zemský, pohybovala se a třásla země.
19Thy way is in the sea, and thy path in the great waters, and thy footsteps are not known.
20Skrze moře byla cesta tvá, a stezky tvé skrze vody veliké, a však šlepějí tvých nebylo znáti.
20Thou leddest thy people like a flock by the hand of Moses and Aaron.
21Vedl jsi jako stádo lid svůj skrze Mojžíše a Arona.
no verse 21 in this text

Tip: use the ← and → keys to turn chapters.