Žalmy 77
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Louis Segond 1910
1Přednímu kantoru z potomků Jedutunových, s Azafem, žalm.
1Au chef des chantres. D’après Jeduthun. Psaume d’Asaph.
2Hlas můj k Bohu, když volám, hlas můj k Bohu, aby ucha naklonil ke mně.
2Ma voix s’élève à Dieu, et je crie; Ma voix s’élève à Dieu, et il m’écoutera.
3V den ssoužení svého Pána hledal jsem, v noci ruce své rozprostíral jsem bez přestání, a nedala se potěšiti duše má.
3Au jour de ma détresse, je cherche le Seigneur; La nuit, mes mains sont étendues sans se lasser; Mon âme refuse toute consolation.
4Na Boha zpomínal jsem a kormoutil se, přemyšloval jsem, a úzkostmi svírán byl duch můj. Sélah.
4Je me souviens de Dieu, et je gémis; Je médite, et mon esprit est abattu. — Pause.
5Zdržoval jsi oči mé, aby bděly; potřín jsem byl, aniž jsem mluviti mohl.
5Tu tiens mes paupières en éveil; Et, dans mon trouble, je ne puis parler.
6I přicházeli mi na pamět dnové předešlí, a léta dávní.
6Je pense aux jours anciens, Aux années d’autrefois.
7Rozpomínal jsem se v noci na zpěvy své, v srdci svém přemyšloval jsem, a zpytoval to duch můj, pravě:
7Je pense à mes cantiques pendant la nuit, Je fais des réflexions au-dedans de mon cœur, Et mon esprit médite.
8Zdali na věky zažene Bůh? Nikdy-liž již více lásky neukáže?
8Le Seigneur rejettera-t-il pour toujours? Ne sera-t-il plus favorable?
9Zdali do konce přestane milosrdenství jeho? A konec vezme slovo od pokolení až do pokolení?
9Sa bonté est-elle à jamais épuisée? Sa parole est-elle anéantie pour l’éternité?
10Zdali se zapomněl smilovávati Bůh silný? Zdaž zadržel v hněvě milosrdenství svá? Sélah.
10Dieu a-t-il oublié d’avoir compassion? A-t-il, dans sa colère, retiré sa miséricorde? — Pause.
11I řekl jsem: Toť jest má smrt. Ale učiníť proměnu pravice Nejvyššího.
11Je dis: Ce qui fait ma souffrance, C’est que la droite du Très-Haut n’est plus la même…
12Rozpomínati se budu na skutky Hospodinovy, a připomínati sobě divné činy tvé, od starodávna.
12Je rappellerai les œuvres de l’Éternel, Car je me souviens de tes merveilles d’autrefois;
13A přemyšlovati o všelikém díle tvém, a o skutcích tvých mluviti.
13Je parlerai de toutes tes œuvres, Je raconterai tes hauts faits.
14Bože, svatá jest cesta tvá. Kdo jest silný, veliký, jako Bůh?
14O Dieu! Tes voies sont saintes; Quel dieu est grand comme Dieu?
15Ty jsi ten Bůh silný, jenž činíš divné věci; uvedl jsi v známost mezi národy sílu svou.
15Tu es le Dieu qui fait des prodiges; Tu as manifesté parmi les peuples ta puissance.
16Vysvobodil jsi ramenem lid svůj, syny Jákobovy a Jozefovy. Sélah.
16Par ton bras tu as délivré ton peuple, Les fils de Jacob et de Joseph. — Pause.
17Vidělyť jsou tě vody, Bože, viděly tě vody, a zstrašily se; pohnuly se také i hlubiny.
17Les eaux t’ont vu, ô Dieu! Les eaux t’ont vu, elles ont tremblé; Les abîmes se sont émus.
18Vydali povodně oblakové, vydala hřmot nebesa, ano i kameníčko tvé skákalo.
18Les nuages versèrent de l’eau par torrents, Le tonnerre retentit dans les nues, Et tes flèches volèrent de toutes parts.
19Vznělo hřímání tvé po obloze, blýskání osvěcovalo okršlek zemský, pohybovala se a třásla země.
19Ton tonnerre éclata dans le tourbillon, Les éclairs illuminèrent le monde; La terre s’émut et trembla.
20Skrze moře byla cesta tvá, a stezky tvé skrze vody veliké, a však šlepějí tvých nebylo znáti.
20Tu te frayas un chemin par la mer, Un sentier par les grandes eaux, Et tes traces ne furent plus reconnues.
21Vedl jsi jako stádo lid svůj skrze Mojžíše a Arona.
21Tu as conduit ton peuple comme un troupeau, Par la main de Moïse et d’Aaron.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.