Žalmy 83

Kralice Bible (1613)

Louis Segond 1910

1Píseň a žalm Azafův.

1Cantique. Psaume d’Asaph.

2Bože, neodmlčujž se, nečiň se neslyše, aniž se upokojuj, ó Bože silný.

2O Dieu, ne reste pas dans le silence! Ne te tais pas, et ne te repose pas, ô Dieu!

3Nebo aj, nepřátelé tvoji se bouří, a ti, kteříž tě v nenávisti mají, pozdvihují hlavy.

3Car voici, tes ennemis s’agitent, Ceux qui te haïssent lèvent la tête.

4Chytře tajné rady proti lidu tvému skládají, a radí se proti těm, kteréž ty skrýváš,

4Ils forment contre ton peuple des projets pleins de ruse, Et ils délibèrent contre ceux que tu protèges.

5Říkajíce: Poďte, a vyhlaďme je, ať nejsou národem, tak aby ani zpomínáno nebylo více jména Izraelova.

5Venez, disent-ils, exterminons-les du milieu des nations, Et qu’on ne se souvienne plus du nom d’Israël!

6Jednomyslněť se na tom spolu snesli, i smlouvou se proti tobě zavázali,

6Ils se concertent tous d’un même cœur, Ils font une alliance contre toi;

7Stánkové Idumejští a Izmaelitští, Moábští a Agarenští,

7Les tentes d’Édom et les Ismaélites, Moab et les Hagaréniens,

8Gebálští a Ammonitští, a Amalechitští, Filistinští s obyvateli Tyrskými.

8Guebal, Ammon, Amalek, Les Philistins avec les habitants de Tyr;

9Ano i Assyrští spojili se s nimi, jsouce na ruku synům Lotovým. Sélah.

9L’Assyrie aussi se joint à eux, Elle prête son bras aux enfants de Lot. — Pause.

10Učiniž jim jako Madianským, jako Zizarovi, a jako Jabínovi při potoku Císon,

10Traite-les comme Madian, Comme Sisera, comme Jabin au torrent de Kison!

11Kteříž jsou do konce vyhlazeni v Endor, a učiněni hnůj země.

11Ils ont été détruits à En-Dor, Ils sont devenus du fumier pour la terre.

12Nalož s nimi a s vůdci jejich jako s Gorébem, jako s Zébem, jako s Zebahem, a jako s Salmunou, se všemi knížaty jejich.

12Traite leurs chefs comme Oreb et Zeeb, Et tous leurs princes comme Zébach et Tsalmunna!

13Neboť jsou řekli: Uvažme se dědičně v příbytky Boží.

13Car ils disent: Emparons-nous Des demeures de Dieu!

14Můj Bože, učiň to, ať jsou jako chumelice, a jako stéblo před větrem.

14Mon Dieu! Rends-les semblables au tourbillon, Au chaume qu’emporte le vent,

15Jakož oheň spaluje les, a jako plamen zapaluje hory,

15Au feu qui brûle la forêt, A la flamme qui embrase les montagnes!

16Tak ty je vichřicí svou stihej, a bouří svou ohrom je.

16Poursuis-les ainsi de ta tempête, Et fais-les trembler par ton ouragan!

17Naplň tváře jejich zahanbením, tak aby hledali jména tvého, Hospodine.

17Couvre leur face d’ignominie, Afin qu’ils cherchent ton nom, ô Éternel!

18Nechať se hanbí a děsí na věčné časy, a ať potupu nesou a zahynou.

18Qu’ils soient confus et épouvantés pour toujours, Qu’ils soient honteux et qu’ils périssent!

19A tak ať poznají, že ty, kterýž sám jméno máš Hospodin, jsi nejvyšší nade vší zemí.

19Qu’ils sachent que toi seul, dont le nom est l’Éternel, Tu es le Très-Haut sur toute la terre!

Tip: use the ← and → keys to turn chapters.