Žalmy 83

Kralice Bible (1613)

Lutherbibel 1912

1Píseň a žalm Azafův.

1Ein Psalmlied Asaphs. Gott, schweige doch nicht also und sei doch nicht so still; Gott, halt doch nicht so inne!

2Bože, neodmlčujž se, nečiň se neslyše, aniž se upokojuj, ó Bože silný.

2Denn siehe, deine Feinde toben, und die dich hassen, richten den Kopf auf.

3Nebo aj, nepřátelé tvoji se bouří, a ti, kteříž tě v nenávisti mají, pozdvihují hlavy.

3Sie machen listige Anschläge gegen dein Volk und ratschlagen wider deine Verborgenen.

4Chytře tajné rady proti lidu tvému skládají, a radí se proti těm, kteréž ty skrýváš,

4“Wohl her!” sprechen sie; “laßt uns sie ausrotten, daß sie kein Volk seien, daß des Namens Israel nicht mehr gedacht werde!”

5Říkajíce: Poďte, a vyhlaďme je, ať nejsou národem, tak aby ani zpomínáno nebylo více jména Izraelova.

5Denn sie haben sich miteinander vereinigt und einen Bund wider dich gemacht,

6Jednomyslněť se na tom spolu snesli, i smlouvou se proti tobě zavázali,

6die Hütten der Edomiter und Ismaeliter, der Moabiter und Hagariter,

7Stánkové Idumejští a Izmaelitští, Moábští a Agarenští,

7der Gebaliter, Ammoniter und Amalekiter, die Philister samt denen zu Tyrus;

8Gebálští a Ammonitští, a Amalechitští, Filistinští s obyvateli Tyrskými.

8Assur hat sich auch zu ihnen geschlagen; sie helfen den Kindern Lot. (Sela.)

9Ano i Assyrští spojili se s nimi, jsouce na ruku synům Lotovým. Sélah.

9Tue ihnen, wie den Midianitern, wie Sisera, wie Jabin am Bach Kison,

10Učiniž jim jako Madianským, jako Zizarovi, a jako Jabínovi při potoku Císon,

10die vertilgt wurden bei Endor und wurden zu Kot auf der Erde.

11Kteříž jsou do konce vyhlazeni v Endor, a učiněni hnůj země.

11Mache ihre Fürsten wie Oreb und Seeb, alle ihre Obersten wie Sebah und Zalmuna,

12Nalož s nimi a s vůdci jejich jako s Gorébem, jako s Zébem, jako s Zebahem, a jako s Salmunou, se všemi knížaty jejich.

12die da sagen: Wir wollen Häuser Gottes einnehmen.

13Neboť jsou řekli: Uvažme se dědičně v příbytky Boží.

13Gott, mache sie wie einen Wirbel, wie Stoppeln vor dem Winde.

14Můj Bože, učiň to, ať jsou jako chumelice, a jako stéblo před větrem.

14Wie ein Feuer den Wald verbrennt und wie eine Flamme die Berge anzündet:

15Jakož oheň spaluje les, a jako plamen zapaluje hory,

15also verfolge sie mit deinem Wetter und erschrecke sie mit deinem Ungewitter.

16Tak ty je vichřicí svou stihej, a bouří svou ohrom je.

16Mache ihr Angesicht voll Schande, daß sie nach deinem Namen fragen müssen, o HERR.

17Naplň tváře jejich zahanbením, tak aby hledali jména tvého, Hospodine.

17Schämen müssen sie sich und erschrecken auf immer und zu Schanden werden und umkommen;

18Nechať se hanbí a děsí na věčné časy, a ať potupu nesou a zahynou.

18so werden sie erkennen, daß du mit deinem Namen heißest HERR allein und der Höchste in aller Welt.

19A tak ať poznají, že ty, kterýž sám jméno máš Hospodin, jsi nejvyšší nade vší zemí.

no verse 19 in this text

Tip: use the ← and → keys to turn chapters.