Žalmy
Chapter 55
Kralice Bible (1613)
vs Lutherbibel 1912
Aa
Text size
Line width
Verse numbers

Žalmy 55

Kralice Bible (1613)
Lutherbibel 1912
1Přednímu kantoru na neginot, vyučující žalm Davidův.
1Eine Unterweisung Davids, vorzusingen, auf Saitenspiel. Gott, erhöre mein Gebet und verbirg dich nicht vor meinem Flehen.
2Slyš, ó Bože, modlitbu mou, a neskrývej se před prosbou mou.
2Merke auf mich und erhöre mich, wie ich so kläglich zage und heule,
3Pozoruj a vyslyš mne, neboť naříkám v úpění svém, a kormoutím se,
3daß der Feind so schreit und der Gottlose drängt; denn sie wollen mir eine Tücke beweisen und sind mir heftig gram.
4A to pro křik nepřítele, pro nátisk bezbožníka; neboť sčítají na mne lživé věci, a s vzteklostí se proti mně postavují.
4Mein Herz ängstet sich in meinem Leibe, und des Todes Furcht ist auf mich gefallen.
5Srdce mé bolestí ve mně, a strachové smrti připadli na mne.
5Furcht und Zittern ist mich angekommen, und Grauen hat mich überfallen.
6Bázeň a strach přišel na mne, a hrůza přikvačila mne.
6Ich sprach: O hätte ich Flügel wie Tauben, da ich flöge und wo bliebe!
7I řekl jsem: Ó bych měl křídla jako holubice, zaletěl bych a poodpočinul.
7Siehe, so wollt ich ferne wegfliehen und in der Wüste bleiben. (Sela.)
8Aj, daleko bych se vzdálil, a přebýval bych na poušti. Sélah.
8Ich wollte eilen, daß ich entrönne vor dem Sturmwind und Wetter.
9Pospíšil bych ujíti větru prudkému a vichřici.
9Mache ihre Zunge uneins, Herr, und laß sie untergehen; denn ich sehe Frevel und Hader in der Stadt.
10Zkaz je, ó Pane, změť jazyk jejich, neboť jsem spatřil bezpráví a rozbroj v městě.
10Solches geht Tag und Nacht um und um auf ihren Mauern, und Mühe und Arbeit ist drinnen.
11Dnem i nocí ty věci je obkličují po zdech jeho, a v prostředku jeho jest nepravost a převrácenost.
11Schadentun regieret drinnen; Lügen und Trügen läßt nicht von ihrer Gasse.
12Těžkosti jsou u prostřed něho, aniž vychází chytrost a lest z ulic jeho.
12Wenn mich doch mein Feind schändete, wollte ich's leiden; und wenn mein Hasser wider mich pochte, wollte ich mich vor ihm verbergen.
13Nebo ne nějaký nepřítel útržky mi činil, sic jinak snesl bych to; ani ten, kdož mne nenávidí, pozdvihl se proti mně, nebo skryl bych se před ním:
13Du aber bist mein Geselle, mein Freund und mein Verwandter,
14Ale ty, člověče mně rovný, vůdce můj a domácí můj;
14die wir freundlich miteinander waren unter uns; wir wandelten im Hause Gottes unter der Menge.
15Ješto jsme spolu mile tajné rady držívali, a do domu Božího společně chodívali.
15Der Tod übereile sie, daß sie lebendig in die Hölle fahren; denn es ist eitel Bosheit unter ihrem Haufen.
16Ó by je smrt náhle přikvačila, tak aby za živa sstoupiti musili do pekla; nebo jest nešlechetnost v příbytcích jejich a u prostřed nich.
16Ich aber will zu Gott rufen, und der HERR wird mir helfen.
17Já pak k Bohu volati budu, a Hospodin vysvobodí mne.
17Des Abends, Morgens und Mittags will ich klagen und heulen, so wird er meine Stimme hören.
18U večer, i ráno, též o poledni modliti se, a nezbedně volati budu, až i vyslyší hlas můj.
18Er erlöst meine Seele von denen, die an mich wollen, und schafft ihr Ruhe; denn ihrer viele sind wider mich.
19Vykoupíť duši mou, tak aby v pokoji byla před válkou proti mně; nebo veliké množství bylo jich při mně.
19Gott wird hören und sie demütigen, der allewege bleibt. (Sela.) Denn sie werden nicht anders und fürchten Gott nicht.
20Vyslyšíť Bůh silný, a je ssouží, (neboť sedí od věčnosti, Sélah), proto že nenapravují, aniž se bojí Boha.
20Sie legen ihre Hände an seine Friedsamen und entheiligen seinen Bund.
21Vztáhl ruce své na ty, kteříž s ním pokoj měli, a zrušil smlouvu svou.
21Ihr Mund ist glätter denn Butter, und sie haben Krieg im Sinn; ihre Worte sind gelinder denn Öl, und sind doch bloße Schwerter.
22Libější než máslo byla slova úst jeho, ale v srdci boj; měkčejší nad olej řeči jeho, a však byly jako mečové.
22Wirf dein Anliegen auf den HERRN; der wird dich versorgen und wird den Gerechten nicht ewiglich in Unruhe lassen.
23Uvrz na Hospodina břímě své, a onť opatrovati tě bude, aniž dopustí, aby na věky pohnut byl spravedlivý.
23Aber, Gott, du wirst sie hinunterstoßen in die tiefe Grube: die Blutgierigen und Falschen werden ihr Leben nicht zur Hälfte bringen. Ich aber hoffe auf dich.
24Ale onyno, ty Bože, svedeš do jámy zatracení; lidé zajisté vražedlní a lstiví nedojdou polovice dnů svých, já pak v tebe doufati budu.
no verse 24 in this text

Tip: use the ← and → keys to turn chapters.