Žalmy 105
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Lutherbibel 1912
1Oslavujte Hospodina, ohlašujte jméno jeho, oznamujte mezi národy skutky jeho.
1Danket dem HERRN und predigt seinen Namen; verkündigt sein Tun unter den Völkern!
2Zpívejte jemu, žalmy prozpěvujte jemu, rozmlouvejte o všech divných skutcích jeho.
2Singet von ihm und lobet ihn; redet von allen seinen Wundern!
3Chlubte se jménem svatým jeho; vesel se srdce těch, kteříž hledají Hospodina.
3Rühmet seinen heiligen Namen; es freue sich das Herz derer, die den HERRN suchen!
4Hledejte Hospodina a síly jeho, hledejte tváři jeho ustavičně.
4Fraget nach dem HERRN und nach seiner Macht, suchet sein Antlitz allewege!
5Rozpomínejte se na divné skutky jeho, kteréž činil, na zázraky jeho a na soudy úst jeho,
5Gedenket seiner Wunderwerke, die er getan hat, seiner Wunder und der Gerichte seines Mundes,
6Símě Abrahamovo, služebníka jeho, synové Jákobovi, vyvolení jeho.
6ihr, der Same Abrahams, seines Knechtes, ihr Kinder Jakobs, seine Auserwählten!
7Onť jest Hospodin Bůh náš, na vší zemi soudové jeho.
7Er ist der HERR, unser Gott; er richtet in aller Welt.
8Pamatuje věčně na smlouvu svou, na slovo, kteréž přikázal až do tisíce pokolení,
8Er gedenkt ewiglich an seinen Bund, des Wortes, das er verheißen hat auf tausend Geschlechter,
9Kteréž upevnil s Abrahamem, a na přísahu svou učiněnou Izákovi.
9den er gemacht hat mit Abraham, und des Eides mit Isaak;
10Nebo ji utvrdil Jákobovi za ustanovení, Izraelovi za smlouvu věčnou,
10und stellte es Jakob zu einem Rechte und Israel zum ewigen Bunde
11Pravě: Tobě dám zemi Kananejskou za podíl dědictví vašeho,
11und sprach: “Dir will ich das Land Kanaan geben, das Los eures Erbes,”
12Ješto jich byl malý počet, malý počet, a ještě v ní byli pohostinu.
12da sie wenig und gering waren und Fremdlinge darin.
13Přecházeli zajisté z národu do národu, a z království k jinému lidu.
13Und sie zogen von Volk zu Volk, von einem Königreich zum andern Volk.
14Nedopustil žádnému ublížiti jim, ano i krále pro ně trestal, řka:
14Er ließ keinen Menschen ihnen Schaden tun und strafte Könige um ihretwillen.
15Nedotýkejte se pomazaných mých, a prorokům mým nečiňte nic zlého.
15“Tastet meine Gesalbten nicht an und tut meinen Propheten kein Leid!”
16Když přivolav hlad na zemi, všecku hůl chleba polámal,
16Und er ließ Teuerung ins Land kommen und entzog allen Vorrat des Brots.
17Poslal před nimi muže znamenitého, jenž za služebníka prodán byl, totiž Jozefa.
17Er sandte einen Mann vor ihnen hin; Joseph ward zum Knecht verkauft.
18Jehož nohy sevřeli pouty, železa podniknouti musil,
18Sie zwangen seine Füße in den Stock, sein Leib mußte in Eisen liegen,
19Až do toho času, když se zmínka stala o něm; řeč Hospodinova zkusila ho.
19bis daß sein Wort kam und die Rede des HERRN ihn durchläuterte.
20Poslav král, propustiti ho rozkázal, panovník lidu svobodna ho učinil.
20Da sandte der König hin und ließ ihn losgeben; der HERR über Völker hieß ihn herauslassen.
21Ustanovil ho pánem domu svého, a panovníkem všeho vládařství svého,
21Er setzte ihn zum Herrn über sein Haus, zum Herrscher über alle seine Güter,
22Aby vládl i knížaty jeho podlé své líbosti, a starce jeho vyučoval moudrosti.
22daß er seine Fürsten unterwiese nach seiner Weise und seine Ältesten Weisheit lehrte.
23Potom všel Izrael do Egypta, a Jákob pohostinu byl v zemi Chamově.
23Und Israel zog nach Ägypten, und Jakob ward ein Fremdling im Lande Hams.
24Kdež rozmnožil Bůh lid svůj náramně, a učinil, aby silnější byl nad nepřátely své.
24Und er ließ sein Volk sehr wachsen und machte sie mächtiger denn ihre Feinde.
25Změnil mysl těchto, aby v nenávisti měli lid jeho, a aby ukládali lest o služebnících jeho.
25Er verkehrte jener Herz, daß sie seinem Volk gram wurden und dachten, seine Knechte mit List zu dämpfen.
26I poslal Mojžíše slouhu svého, a Arona, kteréhož vyvolil.
26Er sandte seinen Knecht Mose, Aaron, den er erwählt hatte.
27Kteříž předložili jim slova znamení jeho a zázraků v zemi Chamově.
27Dieselben taten seine Zeichen unter ihnen und seine Wunder im Lande Hams.
28Poslal tmu, a zatmělo se, aniž odporná byla slovu jeho.
28Er ließ Finsternis kommen und machte es finster; und sie waren nicht ungehorsam seinen Worten.
29Obrátil vody jejich v krev, a zmořil ryby v nich.
29Er verwandelte ihre Wasser in Blut und tötete ihre Fische.
30Vydala země jejich množství žab, i v pokoleních králů jejich.
30Ihr Land wimmelte Frösche heraus in den Kammern ihrer Könige.
31Řekl, i přišla směsice žížal, a stěnice na všecky končiny jejich.
31Er sprach: da kam Ungeziefer, Stechmücken in all ihr Gebiet.
32Dal místo deště krupobití, oheň hořící na zemi jejich,
32Er gab ihnen Hagel zum Regen, Feuerflammen in ihrem Lande
33Tak že potloukl réví jejich i fíkoví jejich, a zpřerážel dříví v krajině jejich.
33und schlug ihre Weinstöcke und Feigenbäume und zerbrach die Bäume in ihrem Gebiet.
34Řekl, i přišly kobylky a chroustů nesčíslné množství.
34Er sprach: da kamen Heuschrecken und Käfer ohne Zahl.
35I sežrali všelikou bylinu v krajině jejich, a pojedli úrody země jejich.
35Und sie fraßen alles Gras in ihrem Lande und fraßen die Früchte auf ihrem Felde.
36Nadto pobil všecko prvorozené v zemi jejich, počátek všeliké síly jejich.
36Er schlug alle Erstgeburt in Ägypten, alle Erstlinge ihrer Kraft.
37Tedy vyvedl své s stříbrem a zlatem, aniž byl v pokoleních jejich, ješto by se poklesl.
37Und er führte sie aus mit Silber und Gold; und war kein Gebrechlicher unter ihren Stämmen.
38Veselili se Egyptští, když tito vycházeli; nebo byl připadl na ně strach Izraelských.
38Ägypten ward froh, daß sie auszogen; denn ihre Furcht war auf sie gefallen.
39Roztáhl oblak k zastírání jich, a oheň k osvěcování noci.
39Er breitete eine Wolke aus zur Decke und ein Feuer, des Nachts zu leuchten.
40K žádosti přivedl křepelky, a chlebem nebeským sytil je.
40Sie baten: da ließ er Wachteln kommen; und er sättigte sie mit Himmelsbrot.
41Otevřel skálu, i tekly vody, a odcházely přes vyprahlá místa jako řeka.
41Er öffnete den Felsen: da floß Wasser heraus, daß Bäche liefen in der dürren Wüste.
42Nebo pamětliv byl na slovo svatosti své, k Abrahamovi služebníku svému mluvené.
42Denn er gedachte an sein heiliges Wort, das er Abraham, seinem Knecht, hatte geredet.
43Protož vyvedl lid svůj s radostí, s prozpěvováním vyvolené své.
43Also führte er sein Volk in Freuden und seine Auserwählten in Wonne
44A dal jim země pohanů, a tak úsilí národů dědičně obdrželi,
44und gab ihnen die Länder der Heiden, daß sie die Güter der Völker einnahmen,
45Aby zachovávali ustanovení jeho, a práv jeho ostříhali. Halelujah.
45auf daß sie halten sollten seine Rechte und sein Gesetze bewahren. Halleluja!
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.