Žalmy 119
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Lutherbibel 1912
1Aleph. Blahoslavení ti, kteříž jsou ctného obcování, kteříž chodí v zákoně Hospodinově.
1Wohl denen, die ohne Tadel leben, die im Gesetz des HERRN wandeln!
2Blahoslavení, kteříž ostříhají svědectví jeho, a kteříž ho celým srdcem hledají.
2Wohl denen, die seine Zeugnisse halten, die ihn von ganzem Herzen suchen!
3Nečiní zajisté nepravosti, ale kráčejí po cestách jeho.
3Denn welche auf seinen Wegen wandeln, die tun kein Übel.
4Ty jsi přikázal, aby pilně bylo ostříháno rozkazů tvých.
4Du hast geboten, fleißig zu halten deine Befehle.
5Ó by spraveny byly cesty mé k ostříhání ustanovení tvých.
5Oh daß mein Leben deine Rechte mit ganzem Ernst hielte!
6Tehdážť nebudu zahanben, když budu patřiti na všecka přikázaní tvá.
6Wenn ich schaue allein auf deine Gebote, so werde ich nicht zu Schanden.
7Oslavovati tě budu v upřímnosti srdce, když se vyučovati budu právům spravedlnosti tvé.
7Ich danke dir von Herzen, daß du mich lehrst die Rechte deiner Gerechtigkeit.
8Ustanovení tvých budu ostříhati s pilností, toliko neopouštěj mne.
8Deine Rechte will ich halten; verlaß mich nimmermehr.
9Beth. Jakým způsobem očistí mládenec stezku svou? Takovým, aby se choval vedlé slova tvého.
9Wie wird ein Jüngling seinen Weg unsträflich gehen? Wenn er sich hält nach deinen Worten.
10Celým srdcem svým hledám tebe, nedopouštějž mi blouditi od přikázaní tvých.
10Ich suche dich von ganzem Herzen; laß mich nicht abirren von deinen Geboten.
11V srdci svém skládám řeč tvou, abych nehřešil proti tobě.
11Ich behalte dein Wort in meinem Herzen, auf daß ich nicht wieder dich sündige.
12Ty chvály hodný Hospodine, vyuč mne ustanovením svým.
12Gelobt seist du, HERR! Lehre mich deine Rechte!
13Rty svými vypravuji o všech soudech úst tvých.
13Ich will mit meinen Lippen erzählen alle Rechte deines Mundes.
14Z cesty svědectví tvých raduji se více, než z největšího zboží.
14Ich freue mich des Weges deiner Zeugnisse wie über allerlei Reichtum.
15O přikázaních tvých přemyšluji, a patřím na stezky tvé.
15Ich rede von dem, was du befohlen hast, und schaue auf deine Wege.
16V ustanoveních tvých se kochám, aniž se zapomínám na slovo tvé.
16Ich habe Lust zu deinen Rechten und vergesse deiner Worte nicht.
17Gimel Tu milost učiň s služebníkem svým, abych, dokudž jsem živ, ostříhal slova tvého.
17Tue wohl deinem Knecht, daß ich lebe und dein Wort halte.
18Otevři oči mé, abych spatřoval divné věci z zákona tvého.
18Öffne mir die Augen, daß ich sehe die Wunder an deinem Gesetz.
19Příchozí jsem na tom světě, neukrývejž přede mnou přikázaní svých.
19Ich bin ein Gast auf Erden; verbirg deine Gebote nicht vor mir.
20Umdlévá duše má pro žádost soudů tvých všelikého času.
20Meine Seele ist zermalmt vor Verlangen nach deinen Rechten allezeit.
21Vyhlazuješ pyšné, zlořečené, kteříž bloudí od přikázaní tvých.
21Du schiltst die Stolzen; verflucht sind, die von deinen Geboten abirren.
22Odejmi ode mne útržku a potupu, neboť ostříhám svědectví tvých.
22Wende von mir Schmach und Verachtung; denn ich halte deine Zeugnisse.
23Také i knížata se zasazují, a mluví proti mně, služebník pak tvůj přemýšlí o ustanoveních tvých.
23Es sitzen auch die Fürsten und reden wider mich; aber dein Knecht redet von deinen Rechten.
24Svědectví tvá zajisté jsou mé rozkoše a moji rádcové.
24Ich habe Lust zu deinen Zeugnissen; die sind meine Ratsleute.
25Daleth Přilnula k prachu duše má; obživiž mne podlé slova svého.
25Meine Seele liegt im Staube; erquicke mich nach deinem Wort.
26Cesty své předložilť jsem, a vyslýchals mne; vyuč mne ustanovením svým.
26Ich erzähle meine Wege, und du erhörst mich; lehre mich deine Rechte.
27Cestě rozkazů tvých dej ať vyrozumívám, a ať přemýšlím o divných skutcích tvých.
27Unterweise mich den Weg deiner Befehle, so will ich reden von deinen Wundern.
28Rozplývá se zámutkem duše má, očerstviž mne podlé slova svého.
28Ich gräme mich, daß mir das Herz verschmachtet; stärke mich nach deinem Wort.
29Cestu lživou odvrať ode mne, a zákon svůj z milosti dej mi.
29Wende von mir den falschen Weg und gönne mir dein Gesetz.
30Cestu pravou jsem vyvolil, soudy tvé sobě předkládám.
30Ich habe den Weg der Wahrheit erwählt; deine Rechte habe ich vor mich gestellt.
31Svědectví tvých se přídržím, Hospodine, nedejž mi zahanbenu býti.
31Ich hange an deinen Zeugnissen; HERR, laß mich nicht zu Schanden werden!
32Cestou rozkazů tvých poběhnu, když ty rozšíříš srdce mé.
32Wenn du mein Herz tröstest, so laufe ich den Weg deiner Gebote.
33He Vyuč mne, Hospodine, cestě ustanovení svých, kteréž bych ostříhal do konce.
33Zeige mir, HERR, den Weg deiner Rechte, daß ich sie bewahre bis ans Ende.
34Dej mi ten rozum, ať šetřím zákona tvého, a ať ho ostříhám celým srdcem.
34Unterweise mich, daß ich bewahre dein Gesetz und halte es von ganzem Herzen.
35Dej, ať chodím cestou přikázaní tvých; nebo v tom svou rozkoš skládám.
35Führe mich auf dem Steige deiner Gebote; denn ich habe Lust dazu.
36Nakloň srdce mého k svědectvím svým, a ne k lakomství.
36Neige mein Herz zu deinen Zeugnissen, und nicht zum Geiz.
37Odvrať oči mé, ať nehledí marnosti; na cestě své obživ mne.
37Wende meine Augen ab, daß sie nicht sehen nach unnützer Lehre; sondern erquicke mich auf deinem Wege.
38Potvrď služebníku svému řeči své, kterýž se oddal k službě tvé.
38Laß deinen Knecht dein Gebot fest für dein Wort halten, daß ich mich nicht fürchte.
39Odvrať ode mne pohanění, jehož se bojím; nebo soudové tvoji dobří jsou.
39Wende von mir die Schmach, die ich scheue; denn deine Rechte sind lieblich.
40Aj, toužím po rozkázaních tvých; dej, ať jsem živ v spravedlnosti tvé.
40Siehe, ich begehre deiner Befehle; erquicke mich mit deiner Gerechtigkeit.
41Vav Ó ať se přiblíží ke mně milosrdenství tvá, Hospodine, a spasení tvé vedlé řeči tvé,
41HERR, laß mir deine Gnade widerfahren, deine Hilfe nach deinem Wort,
42Tak abych odpovědíti uměl utrhači svému skutkem, že doufání skládám v slovu tvém.
42daß ich antworten möge meinem Lästerer; denn ich verlasse mich auf dein Wort.
43A nevynímej z úst mých slova nejpravějšího; neboť na soudy tvé očekávám.
43Und nimm ja nicht von meinem Munde das Wort der Wahrheit; denn ich hoffe auf deine Rechte.
44I budu ostříhati zákona tvého ustavičně, od věků až na věky,
44Ich will dein Gesetz halten allewege, immer und ewiglich.
45A bez přestání choditi na širokosti, neboť jsem se dotázal rozkazů tvých.
45Und ich wandle fröhlich; denn ich suche deine Befehle.
46Nýbrž mluviti budu o svědectvích tvých i před králi, a nebudu se hanbiti.
46Ich rede von deinen Zeugnissen vor Königen und schäme mich nicht
47Nebo rozkoš svou skládám v přikázaních tvých, kteráž jsem zamiloval.
47und habe Lust an deinen Geboten, und sie sind mir lieb,
48Přičinímť i ruce své k přikázaním tvým, kteráž miluji, a přemýšleti budu o ustanoveních tvých.
48und hebe meine Hände auf zu deinen Geboten, die mir lieb sind, und rede von deinen Rechten.
49Zajin Rozpomeň se na slovo k služebníku svému, kterýmž jsi mne ubezpečil.
49Gedenke deinem Knechte an dein Wort, auf welches du mich lässest hoffen.
50Toť jest má útěcha v ssoužení mém, že mne slovo tvé obživuje.
50Das ist mein Trost in meinem Elend; denn dein Wort erquickt mich.
51Pyšní mi se velmi posmívají, však od zákona tvého se neuchyluji.
51Die Stolzen haben ihren Spott an mir; dennoch weiche ich nicht von deinem Gesetz.
52Neboť se rozpomínám na soudy tvé věčné, Hospodine, kterýmiž se potěšuji.
52HERR, wenn ich gedenke, wie du von der Welt her gerichtet hast, so werde ich getröstet.
53Děsím se nad bezbožnými, kteříž opouštějí zákon tvůj.
53Ich bin entbrannt über die Gottlosen, die dein Gesetz verlassen.
54Ustanovení tvá jsou mé písničky na místě mého putování.
54Deine Rechte sind mein Lied in dem Hause meiner Wallfahrt.
55Rozpomínám se i v noci na jméno tvé, Hospodine, a ostříhám zákona tvého.
55HERR, ich gedenke des Nachts an deinen Namen und halte dein Gesetz.
56Toť mám odtud, abych ostříhal rozkazů tvých.
56Das ist mein Schatz, daß ich deine Befehle halte.
57Cheth Díl můj, řekl jsem, Hospodine, ostříhati výmluvnosti tvé.
57Ich habe gesagt: “HERR, das soll mein Erbe sein, daß ich deine Worte halte.”
58Modlívám se milosti tvé v celém srdci: Smiluj se nade mnou podlé slova svého.
58Ich flehe vor deinem Angesicht von ganzem Herzen; sei mir gnädig nach deinem Wort.
59Rozvážil jsem na mysli cesty své, a obrátil jsem nohy své k tvým svědectvím.
59Ich betrachte meine Wege und kehre meine Füße zu deinen Zeugnissen.
60Pospíchámť a neodkládám ostříhati rozkazů tvých.
60Ich eile und säume mich nicht, zu halten deine Gebote.
61Rota bezbožníků zloupila mne, na zákon tvůj se nezapomínám.
61Der Gottlosen Rotte beraubt mich; aber ich vergesse deines Gesetzes nicht.
62O půlnoci vstávám, abych tě oslavoval v soudech spravedlnosti tvé.
62Zur Mitternacht stehe ich auf, dir zu danken für die Rechte deiner Gerechtigkeit.
63Účastník jsem všech, kteříž se bojí tebe, a těch, kteříž ostříhají přikázaní tvých.
63Ich halte mich zu denen, die dich fürchten und deine Befehle halten.
64Milosrdenství tvého, Hospodine, plná jest země, ustanovením svým vyuč mne.
64HERR, die Erde ist voll deiner Güte; lehre mich deine Rechte.
65Teth Dobrotivě jsi nakládal s služebníkem svým, Hospodine, podlé slova svého.
65Du tust Gutes deinem Knechte, HERR, nach deinem Wort.
66Pravému soudu a umění vyuč mne, nebo jsem přikázaním tvým uvěřil.
66Lehre mich heilsame Sitten und Erkenntnis; den ich glaube deinen Geboten.
67Prvé než jsem snížen byl, bloudil jsem, ale nyní výmluvnosti tvé ostříhám.
67Ehe ich gedemütigt ward, irrte ich; nun aber halte ich dein Wort.
68Dobrý jsi ty a dobrotivý, vyuč mne ustanovením svým.
68Du bist gütig und freundlich; lehre mich deine Rechte.
69Složiliť jsou lež proti mně pyšní, ale já celým srdcem ostříhám přikázaní tvých.
69Die Stolzen erdichten Lügen über mich; ich aber halte von ganzem Herzen deine Befehle.
70Zbřidlo jako tuk srdce jejich, já zákonem tvým se potěšuji.
70Ihr Herz ist dick wie Schmer; ich aber habe Lust an deinem Gesetz.
71K dobrémuť jest mi to, že jsem pobyl v trápení, abych se naučil ustanovením tvým.
71Es ist mir lieb, daß du mich gedemütigt hast, daß ich deine Rechte lerne.
72Za lepší sobě pokládám zákon úst tvých, nežli na tisíce zlata a stříbra.
72Das Gesetz deines Mundes ist mir lieber denn viel tausend Stück Gold und Silber.
73Jod Ruce tvé učinily a sformovaly mne, dej mi ten rozum, abych se naučil přikázaním tvým,
73Deine Hand hat mich gemacht und bereitet; unterweise mich, daß ich deine Gebote lerne.
74Tak aby bojící se tebe mne vidouce, radovali se, že na slovo tvé očekávám.
74Die dich fürchten, sehen mich und freuen sich; denn ich hoffe auf dein Wort.
75Seznávámť, Hospodine, že jsou spravedliví soudové tvoji, a že jsi mne hodně potrestal.
75HERR, ich weiß, daß deine Gerichte recht sind; du hast mich treulich gedemütigt.
76Nechať jest již zřejmé milosrdenství tvé ku potěšení mému, podlé řeči tvé mluvené služebníku tvému.
76Deine Gnade müsse mein Trost sein, wie du deinem Knecht zugesagt hast.
77Přiďtež na mne slitování tvá, abych živ býti mohl; nebo zákon tvůj rozkoš má jest.
77Laß mir deine Barmherzigkeit widerfahren, daß ich lebe; denn ich habe Lust zu deinem Gesetz.
78Zahanbeni buďte pyšní, proto že lstivě chtěli mne podvrátiti, já pak přemyšluji o přikázaních tvých.
78Ach daß die Stolzen müßten zu Schanden werden, die mich mit Lügen niederdrücken! ich aber rede von deinen Befehlen.
79Obraťtež se ke mně, kteříž se bojí tebe, a kteříž znají svědectví tvá.
79Ach daß sich müßten zu mir halten, die dich fürchten und deine Zeugnisse kennen!
80Budiž srdce mé upřímé při ustanoveních tvých, tak abych nebyl zahanben.
80Mein Herz bleibe rechtschaffen in deinen Rechten, daß ich nicht zu Schanden werde.
81Kaph Touží duše má po spasení tvém, na slovo tvé očekávám.
81Meine Seele verlangt nach deinem Heil; ich hoffe auf dein Wort.
82Hynou i oči mé žádostí výmluvností tvých, když říkám: Skoro-liž mne potěšíš?
82Meine Augen sehnen sich nach deinem Wort und sagen: Wann tröstest du mich?
83Ačkoli jsem jako nádoba kožená v dymu, na ustanovení tvá však jsem nezapomenul.
83Denn ich bin wie ein Schlauch im Rauch; deiner Rechte vergesse ich nicht.
84Mnoho-liž bude dní služebníka tvého? Skoro-liž soud vykonáš nad těmi, kteříž mi protivenství činí?
84Wie lange soll dein Knecht warten? Wann willst du Gericht halten über meine Verfolger?
85Vykopali mi pyšní jámy, kterážto věc není podlé zákona tvého.
85Die Stolzen graben ihre Gruben, sie, die nicht sind nach deinem Gesetz.
86Všecka přikázaní tvá jsou pravda; bez příčiny mi se protiví, spomoziž mi.
86Deine Gebote sind eitel Wahrheit. Sie verfolgen mich mit Lügen; hilf mir.
87Téměřť jsou mne již v nic obrátili na zemi, já jsem však neopustil přikázaní tvých.
87Sie haben mich schier umgebracht auf Erden; ich aber lasse deine Befehle nicht.
88Podlé milosrdenství svého obživ mne, abych ostříhal svědectví úst tvých.
88Erquicke mich durch deine Gnade, daß ich halte die Zeugnisse deines Mundes.
89Lamed Na věky, ó Hospodine, slovo tvé trvánlivé jest v nebesích.
89HERR, dein Wort bleibt ewiglich, soweit der Himmel ist;
90Od národu do pronárodu pravda tvá, utvrdil jsi zemi, a tak stojí.
90deine Wahrheit währet für und für. Du hast die Erde zugerichtet, und sie bleibt stehen.
91Vedlé úsudků tvých stojí to vše do dnešního dne, všecko to zajisté jsou služebníci tvoji.
91Es bleibt täglich nach deinem Wort; denn es muß dir alles dienen.
92Byť zákon tvůj nebyl mé potěšení, dávno bych byl zahynul v svém trápení.
92Wo dein Gesetz nicht mein Trost gewesen wäre, so wäre ich vergangen in meinem Elend.
93Na věky se nezapomenu na rozkazy tvé; jimi zajisté obživil jsi mne.
93Ich will deine Befehle nimmermehr vergessen; denn du erqickest mich damit.
94Tvůjť jsem já, zachovávejž mne; nebo přikázaní tvá zpytuji.
94Ich bin dein, hilf mir! denn ich suche deine Befehle.
95Očekávajíť na mne bezbožní, aby mne zahubili, já pak svědectví tvá rozvažuji.
95Die Gottlosen lauern auf mich, daß sie mich umbringen; ich aber merke auf deine Zeugnisse.
96Každé věci dokonalé vidím skončení; rozkaz tvůj jest přeširoký náramně.
96Ich habe alles Dinges ein Ende gesehen; aber dein Gebot währet.
97Mem Ó jak miluji zákon tvůj, tak že každého dne on jest mé přemyšlování.
97Wie habe ich dein Gesetz so lieb! Täglich rede ich davon.
98Nad nepřátely mé moudřejšího mne činíš přikázaními svými; nebo mám je ustavičně před sebou.
98Du machst mich mit deinem Gebot weiser, als meine Feinde sind; denn es ist ewiglich mein Schatz.
99Nade všecky své učitele rozumnější jsem učiněn; nebo svědectví tvá jsou má přemyšlování.
99Ich bin gelehrter denn alle meine Lehrer; denn deine Zeugnisse sind meine Rede.
100I nad starce opatrnější jsem, nebo přikázaní tvých ostříhám.
100Ich bin klüger denn die Alten; denn ich halte deine Befehle.
101Od každé cesty zlé zdržuji nohy své, abych ostříhal slova tvého.
101Ich wehre meinem Fuß alle bösen Wege, daß ich dein Wort halte.
102Od soudů tvých se neodvracuji, proto že ty mne vyučuješ.
102Ich weiche nicht von deinen Rechten; denn du lehrest mich.
103Ó jak jsou sladké dásním mým výmluvnosti tvé, nad med ústům mým.
103Dein Wort ist meinem Munde süßer denn Honig.
104Z přikázaní tvých rozumnosti jsem nabyl, a protož všeliké cesty bludné nenávidím.
104Dein Wort macht mich klug; darum hasse ich alle falschen Wege.
105Nun Svíce nohám mým jest slovo tvé, a světlo stezce mé.
105Dein Wort ist meine Fußes Leuchte und ein Licht auf meinem Wege.
106Přisáhl jsem, což i splním, že chci ostříhati soudů spravedlnosti tvé.
106Ich schwöre und will's halten, daß ich die Rechte deiner Gerechtigkeit halten will.
107Ztrápenýť jsem přenáramně, Hospodine, obživiž mne vedlé slova svého.
107Ich bin sehr gedemütigt; HERR, erquicke mich nach deinem Wort!
108Dobrovolné oběti úst mých, žádám, oblib, Hospodine, a právům svým vyuč mne.
108Laß dir gefallen, HERR das willige Opfer meines Mundes und lehre mich deine Rechte.
109Duše má jest v ustavičném nebezpečenství, a však na zákon tvůj se nezapomínám.
109Ich trage meine Seele immer in meinen Händen, und ich vergesse deines Gesetzes nicht.
110Polékli jsou mi bezbožní osídlo, ale já od rozkazů tvých se neodvracím.
110Die Gottlosen legen mir Stricke; ich aber irre nicht von deinen Befehlen.
111Za dědictví věčné ujal jsem svědectví tvá, neboť jsou radost srdce mého.
111Deine Zeugnisse sind mein ewiges Erbe; denn sie sind meines Herzens Wonne.
112Naklonil jsem srdce svého k vykonávání ustanovení tvých ustavičně, až i do konce.
112Ich neige mein Herz, zu tun nach deinen Rechten immer und ewiglich.
113Samech Výmyslků nenávidím, zákon pak tvůj miluji.
113Ich hasse die Flattergeister und liebe dein Gesetz.
114Skrýše má a pavéza má ty jsi, na slovo tvé očekávám.
114Du bist mein Schirm und Schild; ich hoffe auf dein Wort.
115Odstuptež ode mne nešlechetníci, abych ostříhal přikázaní Boha svého.
115Weichet von mir, ihr Boshaften! Ich will halten die Gebote meines Gottes.
116Zdržujž mne podlé slova svého, tak abych živ byl, a nezahanbuj mne v mém očekávání.
116Erhalte mich durch dein Wort, daß ich lebe; und laß mich nicht zu Schanden werden über meiner Hoffnung.
117Posiluj mne, abych zachován byl, a patřil k ustanovením tvým ustavičně.
117Stärke mich, daß ich genese, so will ich stets meine Lust haben an deinen Rechten.
118Potlačuješ všecky ty, kteříž odstupují od ustanovení tvých; neboť jest lživá opatrnost jejich.
118Du zertrittst alle, die von deinen Rechten abirren; denn ihre Trügerei ist eitel Lüge.
119Jako trůsku odmítáš všecky bezbožníky země, a protož miluji svědectví tvá.
119Du wirfst alle Gottlosen auf Erden weg wie Schlacken; darum liebe ich deine Zeugnisse.
120Děsí se strachem před tebou tělo mé; nebo soudů tvých bojím se.
120Ich fürchte mich vor dir, daß mir die Haut schaudert, und entsetze mich vor deinen Gerichten.
121Ajin Èiním soud a spravedlnost, nevydávejž mne mým násilníkům.
121Ich halte über Recht und Gerechtigkeit; übergib mich nicht denen, die mir wollen Gewalt tun.
122Zastup sám služebníka svého k dobrému, tak aby mne pyšní nepotlačili.
122Vertritt du deinen Knecht und tröste ihn; mögen mir die Stolzen nicht Gewalt tun.
123Oči mé hynou čekáním na spasení tvé, a na výmluvnost spravedlnosti tvé.
123Meine Augen sehnen sich nach deinem Heil und nach dem Wort deiner Gerechtigkeit.
124Nalož s služebníkem svým vedlé milosrdenství svého, a ustanovením svým vyuč mne.
124Handle mit deinem Knecht nach deiner Gnade und lehre mich deine Rechte.
125Služebník tvůj jsem já, dejž mi rozumnost, abych uměl svědectví tvá.
125Ich bin dein Knecht; unterweise mich, daß ich erkenne deine Zeugnisse.
126Èasť jest, abys se přičinil, Hospodine; zrušili zákon tvůj.
126Es ist Zeit, daß der HERR dazutue; sie haben dein Gesetz zerrissen.
127Z té příčiny miluji přikázaní tvá více nežli zlato, i to, kteréž jest nejlepší.
127Darum liebe ich dein Gebot über Gold und über feines Gold.
128A proto, že všecky rozkazy tvé o všech věcech pravé býti poznávám, všeliké stezky bludné nenávidím.
128Darum halte ich stracks alle deine Befehle; ich hasse allen falschen Weg.
129Pe Předivnáť jsou svědectví tvá, a protož jich ostříhá duše má.
129Deine Zeugnisse sind wunderbar; darum hält sie meine Seele.
130Začátek učení tvého osvěcuje, a vyučuje sprostné rozumnosti.
130Wenn dein Wort offenbar wird, so erfreut es und macht klug die Einfältigen.
131Ústa svá otvírám, a dychtím, nebo přikázaní tvých jsem žádostiv.
131Ich sperre meinen Mund auf und lechze nach deinen Geboten; denn mich verlangt darnach.
132Popatřiž na mne, a smiluj se nade mnou podlé práva těch, kteříž milují jméno tvé.
132Wende dich zu mir und sei mir gnädig, wie du pflegst zu tun denen, die deinen Namen lieben.
133Kroky mé utvrzuj v slovu svém, a nedej, aby nade mnou panovati měla jaká nepravost.
133Laß meinen Gang gewiß sein in deinem Wort und laß kein Unrecht über mich herrschen.
134Vysvoboď mne z nátisků lidských, abych ostříhal rozkazů tvých.
134Erlöse mich von der Menschen Frevel, so will ich halten deine Befehle.
135Zasvěť tvář svou nad služebníkem svým, a ustanovením svým vyuč mne.
135Laß dein Antlitz leuchten über deinen Knecht und lehre mich deine Rechte.
136Potůčkové vod vyplývají z očí mých příčinou těch, kteříž neostříhají zákona tvého.
136Meine Augen fließen mit Wasser, daß man dein Gesetz nicht hält.
137Tsade Spravedlivý jsi, Hospodine, a upřímý v soudech svých.
137HERR, du bist gerecht, und dein Wort ist recht.
138Ty jsi vydal spravedlivá svědectví svá, a vší víry hodná.
138Du hast die Zeugnisse deiner Gerechtigkeit und die Wahrheit hart geboten.
139Až svadnu, tak horlím, že se zapomínají na slovo tvé nepřátelé moji.
139Ich habe mich schier zu Tode geeifert, daß meine Gegner deiner Worte vergessen.
140Zprubovanáť jest řeč tvá dokonale, tou příčinou ji miluje služebník tvůj.
140Dein Wort ist wohl geläutert, und dein Knecht hat es lieb.
141Maličký a opvržený jsem já, však na rozkazy tvé se nezapomínám.
141Ich bin gering und verachtet; ich vergesse aber nicht deiner Befehle.
142Spravedlnost tvá jest spravedlnost věčná, a zákon tvůj pravda.
142Deine Gerechtigkeit ist eine ewige Gerechtigkeit, und dein Gesetz ist Wahrheit.
143Ssoužení a nátisk mne stihají, přikázaní tvá jsou mé rozkoše.
143Angst und Not haben mich getroffen; ich habe aber Lust an deinen Geboten.
144Spravedlnost svědectví tvých trvá na věky; dej mi z ní rozumnosti nabýti, tak abych živ býti mohl.
144Die Gerechtigkeit deiner Zeugnisse ist ewig; unterweise mich, so lebe ich.
145Koph Z celého srdce volám, vyslyšiš mne, ó Hospodine, abych ostříhal ustanovení tvých.
145Ich rufe von ganzem Herzen; erhöre mich, HERR, daß ich dein Rechte halte.
146K tobě volám, vysvoboď mne, abych šetřil svědectví tvých.
146Ich rufe zu dir; hilf mir, daß ich deine Zeugnisse halte.
147Předstihám svitání a volám, na tvéť slovo očekávám.
147Ich komme in der Frühe und schreie; auf dein Wort hoffe ich.
148Předstihají oči mé bdění proto, abych přemýšlel o výmluvnostech tvých.
148Ich wache auf, wenn's noch Nacht ist, zu sinnen über dein Wort.
149Hlas můj slyš podlé svého milosrdenství, Hospodine, podlé soudů svých obživ mne.
149Höre meine Stimme nach deiner Gnade; HERR, erquicke mich nach deinen Rechten.
150Přibližují se následovníci nešlechetnosti, ti, kteříž se od zákona tvého vzdálili.
150Meine boshaften Verfolger nahen herzu und sind ferne von deinem Gesetz.
151Ty blíže jsi, Hospodine; nebo všecka přikázaní tvá jsou pravda.
151HERR, du bist nahe, und deine Gebote sind eitel Wahrheit.
152Jižť to dávno vím o svědectvích tvých, že jsi je stvrdil až na věky.
152Längst weiß ich, daß du deine Zeugnisse für ewig gegründet hast.
153Reš Popatřiž na mé trápení, a vysvoboď mne; neboť se na zákon tvůj nezapomínám.
153Siehe mein Elend und errette mich; hilf mir aus, denn ich vergesse deines Gesetzes nicht.
154Zasaď se o mou při, a ochraň mne; pro řeč svou obživ mne.
154Führe meine Sache und erlöse mich; erquicke mich durch dein Wort.
155Dalekoť jest od bezbožných spasení, nebo nedotazují se na ustanovení tvá.
155Das Heil ist ferne von den Gottlosen; denn sie achten deine Rechte nicht.
156Slitování tvá mnohá jsou, Hospodine; podlé soudů svých obživ mne.
156HERR, deine Barmherzigkeit ist groß; erquicke mich nach deinen Rechten.
157Jakžkoli jsou mnozí protivníci moji a nepřátelé moji, však od svědectví tvých se neuchyluji.
157Meiner Verfolger und Widersacher sind viele; ich weiche aber nicht von deinen Zeugnissen.
158Viděl jsem ty, kteříž se převráceně měli, velmi to těžce nesa, že řeči tvé neostříhali.
158Ich sehe die Verächter, und es tut mir wehe, daß sie dein Wort nicht halten.
159Popatřiž, žeť rozkazy tvé miluji, Hospodine; podlé milosrdenství svého obživ mne.
159Siehe, ich liebe deine Befehle; HERR, erquicke mich nach deiner Gnade.
160Nejpřednější věc slova tvého jest pravda, a na věky trvá všeliký úsudek spravedlnosti tvé.
160Dein Wort ist nichts denn Wahrheit; alle Rechte deiner Gerechtigkeit währen ewiglich.
161Šin Knížata mi se protiví bez příčiny, však slova tvého děsí se srdce mé.
161Die Fürsten verfolgen mich ohne Ursache, und mein Herz fürchtet sich vor deinen Worten.
162Já raduji se z řeči tvé tak jako ten, kterýž dochází hojné kořisti.
162Ich freue mich über dein Wort wie einer, der eine große Beute kriegt.
163Falše pak nenávidím, a jí v ohavnosti mám; zákon tvůj miluji.
163Lügen bin ich gram und habe Greuel daran; aber dein Gesetz habe ich lieb.
164Sedmkrát za den chválím tě z soudů tvých spravedlivých.
164Ich lobe dich des Tages siebenmal um der Rechte willen deiner Gerechtigkeit.
165Pokoj mnohý těm, kteříž milují zákon tvůj, a nemají žádné urážky.
165Großen Frieden haben, die dein Gesetz lieben; sie werden nicht straucheln.
166Očekávám na spasení tvé, Hospodine, a přikázaní tvá vykonávám.
166HERR, ich warte auf dein Heil und tue nach deinen Geboten.
167Ostříhá duše má svědectví tvých, nebo je velice miluji.
167Meine Seele hält deine Zeugnisse und liebt sie sehr.
168Ostříhám rozkazů tvých a svědectví tvých; nebo všecky cesty mé jsou před tebou.
168Ich halte deine Befehle und deine Zeugnisse; denn alle meine Wege sind vor dir.
169Thav Předstupiž úpění mé před oblíčej tvůj, Hospodine, a podlé slova svého uděl mi rozumnosti.
169HERR, laß meine Klage vor dich kommen; unterweise mich nach deinem Wort.
170Vejdiž pokorná prosba má před tvář tvou, a vedlé řeči své vytrhni mne.
170Laß mein Flehen vor dich kommen; errette mich nach deinem Wort.
171I vynesou rtové moji chválu, když ty mne vyučíš ustanovením svým.
171Meine Lippen sollen loben, wenn du mich deine Rechte lehrest.
172Zpívati bude i jazyk můj slovo tvé, a že všecka přikázaní tvá jsou spravedlnost.
172Meine Zunge soll ihr Gespräch haben von deinem Wort; denn alle deine Gebote sind recht.
173Budiž mi ku pomoci ruka tvá; neboť jsem sobě zvolil přikázaní tvá.
173Laß mir deine Hand beistehen; denn ich habe erwählt deine Befehle.
174Toužím po spasení tvém, Hospodine, a zákon tvůj jest rozkoš má.
174HERR, mich verlangt nach deinem Heil, und ich habe Lust an deinem Gesetz.
175Živa bude duše má, a bude tě chváliti, a soudové tvoji budou mi na pomoc.
175Laß meine Seele leben, daß sie dich lobe, und deine Rechte mir helfen.
176Bloudím jako ovce ztracená, hledejž služebníka svého, neboť se na přikázaní tvá nezapomínám.
176Ich bin ein verirrtes und verlorenes Schaf. Suche deinen Knecht; denn ich vergesse deiner Gebote nicht.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.