Žalmy 62
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Lutherbibel 1912
1Přednímu z kantorů Jedutunovi, žalm Davidův.
1Ein Psalm Davids für Jeduthun, vorzusingen. Meine Seele sei stille zu Gott, der mir hilft.
2Vždy předce k Bohu má se mlčelivě duše má, od něhoť jest spasení mé.
2Denn er ist mein Hort, meine Hilfe, meine Schutz, daß mich kein Fall stürzen wird, wie groß er ist.
3Vždyť předce on jest skála má, mé spasení, vysoký hrad můj, nepohnuť se škodlivě.
3Wie lange stellt ihr alle einem nach, daß ihr ihn erwürget-als eine hängende Wand und zerrissene Mauer?
4Až dokud zlé obmýšleti budete proti člověku? Všickni vy zahubeni budete, jako zed navážená a stěna nachýlená jste.
4Sie denken nur, wie sie ihn dämpfen, fleißigen sich der Lüge; geben gute Worte, aber im Herzen fluchen sie. (Sela.)
5Však nic méně radí se o to, jak by jej odstrčili, aby nebyl vyvýšen; lež oblibují, ústy svými dobrořečí, ale u vnitřnosti své proklínají. Sélah.
5Aber sei nur stille zu Gott, meine Seele; denn er ist meine Hoffnung.
6Vždy předce měj se k Bohu mlčelivě, duše má, nebo od něho jest očekávání mé.
6Er ist mein Hort, meine Hilfe und mein Schutz, daß ich nicht fallen werde.
7Onť jest zajisté skála má, mé spasení, vysoký hrad můj, nepohnuť se.
7Bei Gott ist mein Heil, meine Ehre, der Fels meiner Stärke; meine Zuversicht ist auf Gott.
8V Bohu jest spasení mé a sláva má; skála síly mé, doufání mé v Bohu jest.
8Hoffet auf ihn allezeit, liebe Leute, schüttet euer Herz vor ihm aus; Gott ist unsre Zuversicht. (Sela.)
9Naději v něm skládejte všelikého času, ó lidé, vylévejte před oblíčejem jeho srdce vaše, Bůh útočiště naše. Sélah.
9Aber Menschen sind ja nichts, große Leute fehlen auch; sie wiegen weniger denn nichts, so viel ihrer ist.
10Jistě žeť jsou marnost synové lidští, a synové mocných lživí. Budou-li spolu na váhu vloženi, lehčejší budou nežli marnost.
10Verlasset euch nicht auf Unrecht und Frevel, haltet euch nicht zu solchem, das eitel ist; fällt euch Reichtum zu, so hänget das Herz nicht daran.
11Nedoufejtež v utiskování, ani v loupeži, a nebývejte marní; statku přibývalo-li by, nepřikládejte srdce.
11Gott hat ein Wort geredet, das habe ich etlichemal gehört: daß Gott allein mächtig ist.
12Jednou mluvil Bůh, dvakrát jsem to slyšel, že Boží jest moc,
12Und du, Herr, bist gnädig und bezahlst einem jeglichen, wie er's verdient.
13A že tvé, Pane, jest milosrdenství, a že ty odplatíš jednomu každému podlé skutků jeho.
no verse 13 in this text
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.