Žalmy 60
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Lutherbibel 1912
1Přednímu z kantorů na šušan eduth, zlatý žalm Davidův, k vyučování,
1Ein gülden Kleinod Davids, vorzusingen; von der Rose des Zeugnisses, zu lehren; da er gestritten hatte mit den Syrern zu Mesopotamien und mit den Syrern von Zoba; da Joab umkehrte und schlug der Edomiter im Salztal zwölftausend. Gott, der du uns verstoßen und zerstreut hast und zornig warst, tröste uns wieder.
2Když válku vedl proti Syrii Naharaim, a proti Syrii Soba, kdyžto navrátil se Joáb, pobiv Idumejských v údolí slaném dvanácte tisíců.
2Der du die Erde bewegt und zerrissen hast, heile ihre Brüche, die so zerschellt ist.
3Bože, zavrhl jsi byl nás, roztrhls nás a hněvals se, navratiž se zase k nám.
3Denn du hast deinem Volk Hartes erzeigt; du hast uns einen Trunk Weins gegeben, daß wir taumelten;
4Zatřásl jsi byl zemí a roztrhls ji, uzdraviž rozsedliny její, neboť se chvěje.
4du hast aber doch ein Panier gegeben denen, die dich fürchten, welches sie aufwarfen und das sie sicher machte. (Sela.)
5Ukazoval jsi lidu svému tvrdé věci, napájels nás vínem zkormoucení.
5Auf daß deine Lieben erledigt werden, hilf mit deiner Rechten und erhöre uns.
6Ale nyní dal jsi těm, kteříž se tebe bojí, korouhev, aby ji vyzdvihli pro pravdu tvou. Sélah.
6Gott redete in seinem Heiligtum, des bin ich froh, und will teilen Sichem und abmessen das Tal Sukkoth.
7Ať jsou vysvobozeni milí tvoji, zachovávejž jich pravicí svou, a vyslyš mne.
7Gilead ist mein, mein ist Manasse, Ephraim ist die Macht meines Hauptes, Juda ist mein Zepter,
8Bůh mluvil skrze svatost svou, veseliti se budu, budu děliti Sichem, a údolí Sochot rozměřím.
8Moab ist mein Waschbecken, meinen Schuh strecke ich über Edom, Philistäa jauchzt mir zu.
9Můjť jest Galád, můj i Manasses, a Efraim síla hlavy mé, Juda učitel můj.
9Wer will mich führen in die feste Stadt? Wer geleitet mich bis nach Edom?
10Moáb medenice k umývání mému, na Edoma uvrhu obuv svou, proti mně, Palestino, trub.
10Wirst du es nicht tun, Gott, der du uns verstößest und ziehest nicht aus, Gott, mit unserm Heer?
11Kdo mne uvede do města ohraženého? Kdo mne zprovodí až do Idumee?
11Schaffe uns Beistand in der Not; denn Menschenhilfe ist nichts nütze.
12Zdali ne ty, ó Bože, kterýž jsi nás byl zavrhl, a nevycházels, Bože, s vojsky našimi?
12Mit Gott wollen wir Taten tun. Er wird unsre Feinde untertreten.
13Uděliž nám pomoci před nepřítelem, nebo marná jest pomoc lidská.
no verse 13 in this text
14V Bohu udatně sobě počínati budeme, a onť pošlapá nepřátely naše.
no verse 14 in this text
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.