Žalmy 36
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Lutherbibel 1912
1Přednímu z kantorů, služebníka Hospodinova Davida.
1Ein Psalm Davids, des Knechtes des HERRN, vorzusingen. Es ist aus Grund meines Herzens von der Gottlosen Wesen gesprochen, daß keine Gottesfurcht bei ihnen ist.
2Převrácenost bezbožníka pojišťuje u vnitřnosti srdce mého, že není žádné bázně Boží před očima jeho.
2Sie schmücken sich untereinander selbst, daß sie ihre böse Sache fördern und andere verunglimpfem.
3Nebo mu ona pochlebuje před očima jeho, aby vykonal nepravost svou až do zošklivení.
3Alle ihre Worte sind schädlich und erlogen; sie lassen sich auch nicht weisen, daß sie Gutes täten;
4Slova úst jeho jsou nepravá a lstivá, přestal srozumívati, aby dobře činil.
4sondern sie trachten auf ihrem Lager nach Schaden und stehen fest auf dem bösen Weg und scheuen kein Arges.
5Nepravost smýšlí i na ložci svém, ustavuje se na cestě nedobré, zlého se nevaruje.
5HERR, deine Güte reicht, soweit der Himmel ist, und deine Wahrheit, soweit die Wolken gehen.
6Hospodine, až do nebes milosrdenství tvé, pravda tvá až do nejvyšších oblaků.
6Deine Gerechtigkeit steht wie die Berge Gottes und dein Recht wie eine große Tiefe. HERR, du hilfst Menschen und Vieh.
7Spravedlnost tvá jako nejvyšší hory, soudové tvoji jako hlubokost nesmírná; lidi i hovada sám zachováváš, Hospodine.
7Wie teuer ist deine Güte, Gott, daß Menschenkinder unter dem Schatten deiner Flügel Zuflucht haben!
8Jak převelmi drahé jest milosrdenství tvé, Bože, a protož synové lidští v stínu křídel tvých doufají.
8Sie werden trunken von den reichen Gütern deines Hauses, und du tränkest sie mit Wonne als mit einem Strom.
9Tučností domu tvého rozvlažováni bývají, a potokem rozkoší svých napájíš je.
9Denn bei dir ist die Quelle des Lebens, und in deinem Licht sehen wir das Licht.
10Nebo u tebe jest studnice života, a v světle tvém světlo vidíme.
10Breite deine Güte über die, die dich kennen, und deine Gerechtigkeit über die Frommen.
11Rozprostři milosrdenství své na ty, kteříž tebe znají, a spravedlnost tvou na upřímé srdcem.
11Laß mich nicht von den Stolzen untertreten werden, und die Hand der Gottlosen stürze mich nicht;
12Nechažť nedotírá na mne noha pyšných, a ruka bezbožníků ať mne nezavozuje.
12sondern laß sie, die Übeltäter, daselbst fallen, daß sie verstoßen werden und nicht bleiben mögen.
13Tam, kdež padají činitelé nepravosti, poraženi bývají, a nemohou povstati.
no verse 13 in this text
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.