Žalmy 147
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Lutherbibel 1912
1Chvalte Hospodina, nebo dobré jest zpívati žalmy Bohu našemu, nebo rozkošné jest, a ozdobná jest chvála.
1Lobet den HERRN! denn unsern Gott loben, das ist ein köstlich Ding; solch Lob ist lieblich und schön.
2Stavitel Jeruzaléma Hospodin, rozptýlený lid Izraelský shromažďuje,
2Der HERR baut Jerusalem und bringt zusammen die Verjagten Israels.
3Kterýž uzdravuje skroušené srdcem, a uvazuje bolesti jejich,
3Er heilt, die zerbrochnes Herzens sind, und verbindet ihre Schmerzen.
4Kterýž sčítá počet hvězd, a každé z nich ze jména povolává.
4Er zählt die Sterne und nennt sie alle mit Namen.
5Velikýť jest Pán náš, a nesmírný v síle; rozumnosti jeho není počtu.
5Der HERR ist groß und von großer Kraft; und ist unbegreiflich, wie er regiert.
6Pozdvihuje pokorných Hospodin, ale bezbožné snižuje až k zemi.
6Der Herr richtet auf die Elenden und stößt die Gottlosen zu Boden.
7Zpívejte Hospodinu s díkčiněním, zpívejte žalmy Bohu našemu na citaře,
7Singet umeinander dem HERRN mit Dank und lobet unsern Gott mit Harfen,
8Kterýž zastírá nebesa hustými oblaky, nastrojuje zemi déšť, a vyvodí trávu na horách.
8der den Himmel mit Wolken verdeckt und gibt Regen auf Erden; der Gras auf Bergen wachsen läßt;
9Kterýž dává hovadům potravu jejich, i mladým krkavcům, kteříž volají k němu.
9der dem Vieh sein Futter gibt, den jungen Raben, die ihn anrufen.
10Nemáť v síle koně zalíbení, aniž se kochá v lejtkách muže udatného.
10Er hat nicht Lust an der Stärke des Rosses noch Gefallen an eines Mannes Schenkeln.
11Líbost má Hospodin v těch, kteříž se ho bojí, a kteříž doufají v milosrdenství jeho.
11Der HERR hat Gefallen an denen, die ihn fürchten, die auf seine Güte hoffen.
12Chval, Jeruzaléme, Hospodina, chval Boha svého, Sione.
12Preise, Jerusalem, den HERRN; lobe Zion, deinen Gott!
13Nebo on utvrzuje závory bran tvých, požehnání udílí synům tvým u prostřed tebe.
13Denn er macht fest die Riegel deiner Tore und segnet deine Kinder drinnen.
14On působí v končinách tvých pokoj, a bělí pšeničnou nasycuje tě.
14Er schafft deinen Grenzen Frieden und sättigt dich mit dem besten Weizen.
15On když vysílá na zemi rozkaz svůj, velmi rychle k vykonání běží slovo jeho.
15Er sendet seine Rede auf Erden; sein Wort läuft schnell.
16Onť dává sníh jako vlnu, jíním jako popelem posýpá.
16Er gibt Schnee wie Wolle, er streut Reif wie Asche.
17Hází ledem svým jako skyvami; před zimou jeho kdo ostojí?
17Er wirft seine Schloßen wie Bissen; wer kann bleiben vor seinem Frost?
18Vysílaje slovo své, rozpouští je; hned jakž povane větrem svým, anť tekou vody.
18Er spricht, so zerschmilzt es; er läßt seinen Wind wehen, so taut es auf.
19Zvěstuje slovo své Jákobovi, ustanovení svá a soudy své Izraelovi.
19Er zeigt Jakob sein Wort, Israel seine Sitten und Rechte.
20Neučinilť tak žádnému národu, a protož soudů jeho nepoznali. Halelujah.
20So tut er keinen Heiden, noch läßt er sie wissen seine Rechte. Halleluja!
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.