Žalmy 103
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Lutherbibel 1912
1Davidův. Dobrořeč duše má Hospodinu, a všecky vnitřnosti mé jménu svatému jeho.
1Ein Psalm Davids. Lobe den HERRN, meine Seele, und was in mir ist, seinen heiligen Namen!
2Dobrořeč duše má Hospodinu, a nezapomínej se na všecka dobrodiní jeho,
2Lobe den HERRN, meine Seele, und vergiß nicht, was er dir Gutes getan hat:
3Kterýž odpouští tobě všecky nepravosti, kterýž uzdravuje všecky nemoci tvé,
3der dir alle deine Sünden vergibt und heilet alle deine Gebrechen,
4Kterýž vysvobozuje od zahynutí život tvůj, kterýž tě korunuje milosrdenstvím a mnohým slitováním,
4der dein Leben vom Verderben erlöst, der dich krönt mit Gnade und Barmherzigkeit,
5Kterýž nasycuje dobrými věcmi ústa tvá, tak že se obnovuje jako orlice mladost tvá.
5der deinen Mund fröhlich macht, und du wieder jung wirst wie ein Adler.
6Èiní, což spravedlivého jest, Hospodin, a soudy všechněm utištěným.
6Der HERR schafft Gerechtigkeit und Gericht allen, die Unrecht leiden.
7Známé učinil Mojžíšovi cesty své, synům Izraelským skutky své.
7Er hat seine Wege Mose wissen lassen, die Kinder Israel sein Tun.
8Lítostivý a milostivý jest Hospodin, dlouhoshovívající a mnohého milosrdenství.
8Barmherzig und gnädig ist der HERR, geduldig und von großer Güte.
9Nebudeť ustavičně žehrati, ani na věky hněvu držeti.
9Er wird nicht immer hadern noch ewiglich Zorn halten.
10Ne podlé hříchů našich nakládá s námi, ani vedlé nepravostí našich odplacuje nám.
10Er handelt nicht mit uns nach unsern Sünden und vergilt uns nicht nach unsrer Missetat.
11Nebo jakož jsou vysoko nebesa nad zemí, tak jest vyvýšené milosrdenství jeho nad těmi, kteříž se ho bojí.
11Denn so hoch der Himmel über der Erde ist, läßt er seine Gnade walten über die, so ihn fürchten.
12A jak daleko jest východ od západu, tak daleko vzdálil od nás přestoupení naše.
12So ferne der Morgen ist vom Abend, läßt er unsre Übertretungen von uns sein.
13Jakož se slitovává otec nad dítkami, tak se slitovává Hospodin nad těmi, kteříž se hobojí.
13Wie sich ein Vater über Kinder erbarmt, so erbarmt sich der HERR über die, so ihn fürchten.
14Onť zajisté zná slepení naše, v paměti má, že prach jsme.
14Denn er kennt, was für ein Gemächte wir sind; er gedenkt daran, daß wir Staub sind.
15Dnové člověka jsou jako tráva, a jako květ polní, tak kvete.
15Ein Mensch ist in seinem Leben wie Gras, er blüht wie eine Blume auf dem Feld;
16Jakž vítr na něj povane, anť ho není, aniž ho již více pozná místo jeho.
16wenn der Wind darüber geht, so ist sie nimmer da, und ihre Stätte kennt sie nicht mehr.
17Milosrdenství pak Hospodinovo od věků až na věky nad těmi, kteříž se ho bojí, a spravedlnost jeho nad syny synů,
17Die Gnade aber des HERRN währet von Ewigkeit zu Ewigkeit über die, so ihn fürchten, und seine Gerechtigkeit auf Kindeskind
18Kteříž ostříhají smlouvy jeho, a pamatují na přikázaní jeho, aby je činili.
18bei denen, die seinen Bund halten und gedenken an seine Gebote, daß sie darnach tun.
19Hospodin na nebesích utvrdil trůn svůj, a kralování jeho nade vším panuje.
19Der HERR hat seinen Stuhl im Himmel bereitet, und sein Reich herrscht über alles.
20Dobrořečte Hospodinu andělé jeho, kteříž jste mocní v síle, a činíte slovo jeho, poslušní jsouc hlasu slova jeho.
20Lobet den HERRN, ihr seine Engel, ihr starken Helden, die ihr seine Befehle ausrichtet, daß man höre auf die Stimme seines Wortes!
21Dobrořečte Hospodinu všickni zástupové jeho, služebníci jeho, kteříž činíte vůli jeho.
21Lobet den HERRN, alle seine Heerscharen, seine Diener, die ihr seinen Willen tut!
22Dobrořečte Hospodinu všickni skutkové jeho, na všech místech panování jeho. Dobrořeč duše má Hospodinu.
22Lobet den HERRN, alle seine Werke, an allen Orten seiner Herrschaft! Lobe den HERRN, meine Seele!
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.