Žalmy 25
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Lutherbibel 1912
1Žalm Davidův. K toběť, Hospodine, duše své pozdvihuji.
1Ein Psalm Davids. Nach dir, HERR, verlangt mich.
2Bože můj, v toběť naději skládám, nechť nejsem zahanben, aby se neradovali nepřátelé moji nade mnou.
2Mein Gott, ich hoffe auf dich; laß mich nicht zu Schanden werden, daß sich meine Feinde nicht freuen über mich.
3A takť i všickni, kteříž na tě očekávají, zahanbeni nebudou; zahanbeni budou, kteříž se převráceně mají bez příčiny.
3Denn keiner wird zu Schanden, der dein harret; aber zu Schanden müssen sie werden, die leichtfertigen Verächter.
4Cesty své, Hospodine, uveď mi v známost, a stezkám svým vyuč mne.
4HERR, zeige mir deine Wege und lehre mich deine Steige;
5Dejž, ať chodím v pravdě tvé, a poučuj mne; nebo ty jsi Bůh spasitel můj, na tebeť očekávám dne každého.
5leite mich in deiner Wahrheit und lehre mich! Denn du bist der Gott, der mir hilft; täglich harre ich dein.
6Rozpomeň se na slitování svá, Hospodine, a na milosrdenství svá, kteráž jsou od věků.
6Gedenke, HERR, an deine Barmherzigkeit und an deine Güte, die von der Welt her gewesen ist.
7Hříchů mladosti mé a přestoupení mých nezpomínej, ale podlé milosrdenství svého pamětliv buď na mne pro dobrotu svou, Hospodine.
7Gedenke nicht der Sünden meiner Jugend und meiner Übertretungen; gedenke aber mein nach deiner Barmherzigkeit um deiner Güte willen!
8Dobrý a přímý jest Hospodin, a protož vyučuje hříšníky cestě své.
8Der HERR ist gut und fromm; darum unterweist er die Sünder auf dem Wege.
9Působí to, aby tiší chodili v soudu, a vyučuje tiché cestě své.
9Er leitet die Elenden recht und lehrt die Elenden seinen Weg.
10Všecky stezky Hospodinovy jsou milosrdenství a pravda těm, kteříž ostříhají smlouvy jeho a svědectví jeho.
10Die Wege des HERRN sind eitel Güte und Wahrheit denen, die seinen Bund und seine Zeugnisse halten.
11Pro jméno své, Hospodine, odpusť nepravost mou, neboť jest veliká.
11Um deines Namens willen, HERR, sei gnädig meiner Missetat, die da groß ist.
12Který jest člověk, ješto se bojí Hospodina, jehož vyučuje, kterou by cestu vyvoliti měl?
12Wer ist der, der den HERRN fürchtet? Er wird ihn unterweisen den besten Weg.
13Duše jeho v dobrém přebývati bude, a símě jeho dědičně obdrží zemi.
13Seine Seele wird im Guten wohnen, und sein Same wird das Land besitzen.
14Tajemství Hospodinovo zjevné jest těm, kteříž se jeho bojí, a v známost jim uvodí smlouvu svou.
14Das Geheimnis des HERRN ist unter denen, die ihn fürchten; und seinen Bund läßt er sie wissen.
15Oči mé vždycky patří k Hospodinu, on zajisté z leči vyvodí nohy mé.
15Meine Augen sehen stets zu dem HERRN; denn er wird meinen Fuß aus dem Netze ziehen.
16Popatřiž na mne, a smiluj se nade mnou, neboť jsem opuštěný a strápený.
16Wende dich zu mir und sei mir gnädig; denn ich bin einsam und elend.
17Ssoužení srdce mého rozmnožují se, z úzkostí mých vyveď mne.
17Die Angst meines Herzens ist groß; führe mich aus meinen Nöten!
18Viz trápení mé a bídu mou, a odpusť všecky hříchy mé.
18Siehe an meinen Jammer und mein Elend und vergib mir alle meine Sünden!
19Viz nepřátely mé, jak mnozí jsou, a nenávistí nešlechetnou nenávidí mne.
19Siehe, daß meiner Feinde so viel sind und hassen mich aus Frevel.
20Ostříhej duše mé, a vytrhni mne, ať nejsem zahanben, neboť v tebe doufám.
20Bewahre meine Seele und errette mich, laß mich nicht zu Schanden werden; denn ich traue auf dich.
21Sprostnost a upřímnost nechať mne ostříhají, nebo na tě očekávám.
21Schlecht und Recht, das behüte mich; denn ich harre dein.
22Vykup, ó Bože, Izraele ze všelijakých úzkostí jeho.
22Gott, erlöse Israel aus aller seiner Not!
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.