Žalmy 89
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Lutherbibel 1912
1Vyučující, složený od Etana Ezrachitského.
1Eine Unterweisung Ethans, des Esrahiten. Ich will singen von der Gnade des HERRN ewiglich und seine Wahrheit verkündigen mit meinem Munde für und für
2O milosrdenstvích Hospodinových na věky zpívati budu, od národu do pronárodu zvěstovati budu pravdu tvou ústy svými.
2und sage also: Daß eine ewige Gnade wird aufgehen, und du wirst deine Wahrheit treulich halten im Himmel.
3Nebo jsem řekl: Na věky milosrdenství vzdělávati se bude, na nebi utvrdíš pravdu svou, o nížs řekl:
3“Ich habe einen Bund gemacht mit meinem Auserwählten; ich habe David, meinem Knechte, geschworen:
4Učinil jsem smlouvu s vyvoleným svým, přisáhl jsem Davidovi služebníku svému,
4Ich will deinen Samen bestätigen ewiglich und deinen Stuhl bauen für und für.” (Sela.)
5Že až na věky utvrdím símě tvé, a vzdělám od národu do národu trůn tvůj. Sélah.
5Und die Himmel werden, HERR, deine Wunder preisen und deine Wahrheit in der Gemeinde der Heiligen.
6Protož oslavují nebesa div tvůj, Hospodine, i pravdu tvou v shromáždění svatých.
6Denn wer mag in den Wolken dem HERRN gleich gelten, und gleich sein unter den Kindern Gottes dem HERRN?
7Nebo kdo na nebi přirovnán býti může Hospodinu? Kdo jest podobný Hospodinu mezi syny silných?
7Gott ist sehr mächtig in der Versammlung der Heiligen und wunderbar über alle, die um ihn sind.
8Bůh i v shromáždění svatých strašlivý jest náramně, a hrozný nade všecky vůkol něho.
8HERR, Gott Zebaoth, wer ist wie du ein mächtiger Gott? Und deine Wahrheit ist um dich her.
9Hospodine Bože zástupů, kdo jest jako ty, silný Hospodin? Nebo pravda tvá tobě přístojí všudy vůkol.
9Du herrschest über das ungestüme Meer; du stillest seine Wellen, wenn sie sich erheben.
10Ty panuješ nad dutím moře; když se zdvihají vlny jeho, ty je skrocuješ.
10Du schlägst Rahab zu Tod; du zerstreust deine Feinde mit deinem starken Arm.
11Ty jsi jako raněného potřel Egypt, a silným ramenem svým rozptýlil jsi nepřátely své.
11Himmel und Erde ist dein; du hast gegründet den Erdboden und was darinnen ist.
12Tváť jsou nebesa, tvá také i země, okršlek i plnost jeho ty jsi založil.
12Mitternacht und Mittag hast du geschaffen; Thabor und Hermon jauchzen in deinem Namen.
13Půlnoční i polední strana, kteréž jsi ty stvořil, i Tábor a Hermon o tvém jménu zpívají.
13Du hast einen gewaltigen Arm; stark ist deine Hand, und hoch ist deine Rechte.
14Tvé rámě jest přemocné, silná ruka tvá, a vyvýšená pravice tvá.
14Gerechtigkeit und Gericht ist deines Stuhles Festung; Gnade und Wahrheit sind vor deinem Angesicht.
15Spravedlnost a soud jsou základem trůnu tvého, milosrdenství a pravda předcházejí tvář tvou.
15Wohl dem Volk, das jauchzen kann! HERR, sie werden im Licht deines Antlitzes wandeln;
16Blahoslavený lid, kterýž zná zvuk tvůj; tiť, Hospodine, v světle oblíčeje tvého choditi budou.
16sie werden über deinen Namen täglich fröhlich sein und in deiner Gerechtigkeit herrlich sein.
17Ve jménu tvém plésati budou každého dne, a v spravedlnosti tvé vyvýší se.
17Denn du bist der Ruhm ihrer Stärke, und durch dein Gnade wirst du unser Horn erhöhen.
18Nebo sláva síly jejich ty jsi, a z milosti tvé k zvýšení přijde roh náš.
18Denn des HERRN ist unser Schild, und des Heiligen in Israel ist unser König.
19Nebo štít náš jest Hospodinův, a svatého Izraelského král náš.
19Dazumal redetest du im Gesicht zu deinem Heiligen und sprachst: “Ich habe einen Helden erweckt, der helfen soll; ich habe erhöht einen Auserwählten aus dem Volk.
20Tehdy mluvě u vidění k svatému svému, řekl jsi: Složil jsem pomoc v reku udatném, zvýšil jsem vybraného z lidu.
20Ich habe gefunden meinen Knecht David; ich habe ihn gesalbt mit meinem heiligen Öl.
21Nalezl jsem Davida služebníka svého, olejem svým svatým pomazal jsem ho.
21Meine Hand soll ihn erhalten und mein Arm soll ihn stärken.
22A protož budeť s ním stále ruka má, ano i ramenem svým posilovati ho budu.
22Die Feinde sollen ihn nicht überwältigen, und die Ungerechten sollen ihn nicht dämpfen;
23Nebudeť ho moci nuziti nepřítel, ani člověk nešlechetný trápiti.
23sondern ich will seine Widersacher schlagen vor ihm her, und die ihn hassen, will ich plagen;
24Nebo potru před tváří jeho protivníky jeho, a ty, kteříž ho nenávidí, porazím.
24aber meine Wahrheit und Gnade soll bei ihm sein, und sein Horn soll in meinem Namen erhoben werden.
25Nadto pravda má a milosrdenství mé s ním bude, a ve jménu mém vyvýšen bude roh jeho.
25Ich will seine Hand über das Meer stellen und seine Rechte über die Wasser.
26A vložím na moře ruku jeho, a na řeky pravici jeho.
26Er wird mich nennen also: Du bist mein Vater, mein Gott und Hort, der mir hilft.
27On volaje ke mně, dí: Ty jsi otec můj, Bůh silný můj a skála spasení mého.
27Und ich will ihn zum ersten Sohn machen, allerhöchst unter den Königen auf Erden.
28Já také za prvorozeného vystavím jej, a za vyššího králů zemských.
28Ich will ihm ewiglich bewahren meine Gnade, und mein Bund soll ihm fest bleiben.
29Na věky zachovám jemu milosrdenství své, a smlouva s ním stálá bude.
29Ich will ihm ewiglich Samen geben und seinen Stuhl, solange der Himmel währt, erhalten.
30Učiním i to, aby na věky trvalo símě jeho, a trůn jeho jako dnové nebes.
30Wo aber seine Kinder mein Gesetz verlassen und in meinen Rechten nicht wandeln,
31Jestliže by pak synové jeho opustili zákon můj, a v soudech mých nechodili,
31so sie meine Ordnungen entheiligen und meine Gebote nicht halten,
32Jestliže by ustanovení mých poškvrnili, a přikázaní mých neostříhali:
32so will ich ihre Sünde mit der Rute heimsuchen und ihre Missetat mit Plagen;
33Tedy navštívím metlou přestoupení jejich, a trestáním nepravost jejich,
33aber meine Gnade will ich nicht von ihm wenden und meine Wahrheit nicht lassen trügen.
34Ale milosrdenství svého neodejmu od něho, aniž klamati budu proti pravdě své.
34Ich will meinen Bund nicht entheiligen, und nicht ändern, was aus meinem Munde gegangen ist.
35Nepoškvrnímť smlouvy své, a toho, což vyšlo z úst mých, nezměním.
35Ich habe einmal geschworen bei meiner Heiligkeit, ich will David nicht lügen:
36Jednou jsem přisáhl skrze svatost svou, nesklamámť Davidovi,
36Sein Same soll ewig sein und sein Stuhl vor mir wie die Sonne;
37Že símě jeho na věky bude, a trůn jeho jako slunce přede mnou,
37wie der Mond soll er ewiglich erhalten sein, und gleich wie der Zeuge in den Wolken gewiß sein.” (Sela.)
38Jako měsíc utvrzeno bude na věky, a jako svědkové na obloze hodnověrní.
38Aber nun verstößest du und verwirfst und zürnest mit deinem Gesalbten.
39Ale ty jsi jej zavrhl a potupil, rozhněvals se na pomazaného svého.
39Du zerstörst den Bund deines Knechtes und trittst sein Krone zu Boden.
40Zavrhl jsi smlouvu s služebníkem svým, povrhls korunu jeho na zem.
40Du zerreißest alle seine Mauern und lässest seine Festen zerbrechen.
41Roztrhal jsi všecky ohrady jeho, a bašty jeho jsi rozválel.
41Es berauben ihn alle, die vorübergehen; er ist seinen Nachbarn ein Spott geworden.
42Derou jej všickni, kteříž tudy jdou; jest ku posměchu i sousedům svým.
42Du erhöhest die Rechte seiner Widersacher und erfreuest alle seine Feinde.
43Vyvýšil jsi pravici protivníků jeho, obveselils všecky nepřátely jeho.
43Auch hast du die Kraft seines Schwertes weggenommen und lässest ihn nicht siegen im Streit.
44Ztupils i ostří meče jeho, aniž jsi dal jemu, aby ostáti mohl v boji.
44Du zerstörst seine Reinigkeit und wirfst seinen Stuhl zu Boden.
45Učinils přítrž okrase jeho, a trůn jeho svrhl jsi na zem.
45Du verkürzest die Zeit seiner Jugend und bedeckest ihn mit Hohn. (Sela.)
46Ukrátil jsi dnů mladosti jeho, a hanbous jej přiodíl. Sélah.
46HERR, wie lange willst du dich so gar verbergen und deinen Grimm wie Feuer brennen lassen?
47Až dokud, Hospodine? Na věky-liž se skrývati budeš? Tak-liž hořeti bude jako oheň prchlivost tvá?
47Gedenke, wie kurz mein Leben ist. Warum willst du alle Menschen umsonst geschaffen haben?
48Rozpomeniž se na mne, jak kratičký jest věk můj. Zdaliž jsi pak nadarmo stvořil všecky syny lidské?
48Wo ist jemand, der da lebt und den Tod nicht sähe? der seine Seele errette aus des Todes Hand? (Sela.)
49Kdo z lidí může tak živ býti, aby neokusil smrti? Kdo vytrhne život svůj z hrobu? Sélah.
49Herr, wo ist deine vorige Gnade, die du David geschworen hast in deiner Wahrheit?
50Kdež jsou milosrdenství tvá první, ó Pane? Přísahuť jsi učinil Davidovi, v pravdě své.
50Gedenke, Herr, an die Schmach deiner Knechte, die ich trage in meinem Schoß von so vielen Völkern allen,
51Pamatuj, Pane, na útržky činěné služebníkům tvým, a jak jsem já nosil v lůně svém potupu ode všech nejmocnějších národů,
51mit der, HERR, deine Feinde schmähen, mit der sie schmähen die Fußtapfen deines Gesalbten.
52Jak jsou utrhali nepřátelé tvoji, Hospodine, jak jsou utrhali šlepějím pomazaného tvého.
52Gelobt sei der HERR ewiglich! Amen, amen.
53Budiž pochválen Hospodin na věky, Amen i Amen.
no verse 53 in this text
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.