Žalmy 89
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Daničić–Karadžić Bible (1868), Cyrillic
1Vyučující, složený od Etana Ezrachitského.
1Милости ћу Господње певати увек, од колена на колено јављаћу истину Твоју устима својим.
2O milosrdenstvích Hospodinových na věky zpívati budu, od národu do pronárodu zvěstovati budu pravdu tvou ústy svými.
2Јер знам да је зававек основана милост, и на небесима да си утврдио истину своју, рекавши:
3Nebo jsem řekl: Na věky milosrdenství vzdělávati se bude, na nebi utvrdíš pravdu svou, o nížs řekl:
3„Учиних завет с избраним својим, заклех се Давиду, слузи свом:
4Učinil jsem smlouvu s vyvoleným svým, přisáhl jsem Davidovi služebníku svému,
4Довека ћу утврђивати семе твоје и престо твој уређивати од колена до колена.”
5Že až na věky utvrdím símě tvé, a vzdělám od národu do národu trůn tvůj. Sélah.
5Небо казује чудеса Твоја, Господе, и истину Твоју сабор светих.
6Protož oslavují nebesa div tvůj, Hospodine, i pravdu tvou v shromáždění svatých.
6Јер ко је над облацима раван Господу? Ко ће се изједначити с Господом међу синовима Божијим?
7Nebo kdo na nebi přirovnán býti může Hospodinu? Kdo jest podobný Hospodinu mezi syny silných?
7Богу се ваља клањати на сабору светих, страшнији је од свих који су око Њега.
8Bůh i v shromáždění svatých strašlivý jest náramně, a hrozný nade všecky vůkol něho.
8Господе, Боже над војскама! Ко је силан као Ти, Боже? И истина је Твоја око Тебе.
9Hospodine Bože zástupů, kdo jest jako ty, silný Hospodin? Nebo pravda tvá tobě přístojí všudy vůkol.
9Ти владаш над силом морском; кад подигне вале своје, Ти их укроћаваш.
10Ty panuješ nad dutím moře; když se zdvihají vlny jeho, ty je skrocuješ.
10Ти си оборио охоли Мисир као рањеника, крепком мишицом својом расејао си непријатеље своје.
11Ty jsi jako raněného potřel Egypt, a silným ramenem svým rozptýlil jsi nepřátely své.
11Твоје је небо и Твоја је земља; Ти си саздао васиљену и шта је год у њој.
12Tváť jsou nebesa, tvá také i země, okršlek i plnost jeho ty jsi založil.
12Север и југ Ти си створио, Тавор и Ермон о Твом се имену радује.
13Půlnoční i polední strana, kteréž jsi ty stvořil, i Tábor a Hermon o tvém jménu zpívají.
13Твоја је мишица крепка, силна је рука Твоја, и висока десница Твоја.
14Tvé rámě jest přemocné, silná ruka tvá, a vyvýšená pravice tvá.
14Благост је и правда подножје престолу Твом, милост и истина иде пред лицем Твојим.
15Spravedlnost a soud jsou základem trůnu tvého, milosrdenství a pravda předcházejí tvář tvou.
15Благо народу који зна трубну поклич! Господе! У светлости лица Твог они ходе;
16Blahoslavený lid, kterýž zná zvuk tvůj; tiť, Hospodine, v světle oblíčeje tvého choditi budou.
16Именом се Твојим радују сав дан, и правдом Твојом узвишују се.
17Ve jménu tvém plésati budou každého dne, a v spravedlnosti tvé vyvýší se.
17Јер си Ти красота силе њихове, и по милости Твојој узвишује се рог наш.
18Nebo sláva síly jejich ty jsi, a z milosti tvé k zvýšení přijde roh náš.
18Јер је од Господа одбрана наша, и од Светог Израиљевог цар наш.
19Nebo štít náš jest Hospodinův, a svatého Izraelského král náš.
19Тада си говорио у утвари вернима својим, и рекао: „Послах помоћ јунаку, узвисих избраног свог из народа.
20Tehdy mluvě u vidění k svatému svému, řekl jsi: Složil jsem pomoc v reku udatném, zvýšil jsem vybraného z lidu.
20Нађох Давида, слугу свог, светим уљем својим помазах га.
21Nalezl jsem Davida služebníka svého, olejem svým svatým pomazal jsem ho.
21Рука ће моја бити једнако с њим, и мишица моја крепиће га.
22A protož budeť s ním stále ruka má, ano i ramenem svým posilovati ho budu.
22Неће га непријатељ надвладати, и син безакоња неће му досадити.
23Nebudeť ho moci nuziti nepřítel, ani člověk nešlechetný trápiti.
23Потрћу пред лицем његовим непријатеље његове, и ненавиднике његове поразићу.
24Nebo potru před tváří jeho protivníky jeho, a ty, kteříž ho nenávidí, porazím.
24Истина је моја и милост моја с њим; и у моје име узвисиће се рог његов.
25Nadto pravda má a milosrdenství mé s ním bude, a ve jménu mém vyvýšen bude roh jeho.
25Пружићу на море руку његову, и на реке десницу његову.
26A vložím na moře ruku jeho, a na řeky pravici jeho.
26Он ће ме звати: Ти си Отац мој, Бог мој и град спасења мог.
27On volaje ke mně, dí: Ty jsi otec můj, Bůh silný můj a skála spasení mého.
27И ја ћу га учинити првенцем, вишим од царева земаљских.
28Já také za prvorozeného vystavím jej, a za vyššího králů zemských.
28Довека ћу му хранити милост своју, и завет је мој с њим веран.
29Na věky zachovám jemu milosrdenství své, a smlouva s ním stálá bude.
29Продужићу семе његово довека, и престо његов као дане небеске.
30Učiním i to, aby na věky trvalo símě jeho, a trůn jeho jako dnové nebes.
30Ако синови његови оставе закон мој, и не узиду у заповестима мојим;
31Jestliže by pak synové jeho opustili zákon můj, a v soudech mých nechodili,
31Ако погазе уредбе моје, и заповести моје не сачувају,
32Jestliže by ustanovení mých poškvrnili, a přikázaní mých neostříhali:
32Онда ћу их покарати прутом за непокорност, и ранама за безакоње њихово;
33Tedy navštívím metlou přestoupení jejich, a trestáním nepravost jejich,
33Али милости своје нећу узети од њега, нити ћу преврнути истином својом;
34Ale milosrdenství svého neodejmu od něho, aniž klamati budu proti pravdě své.
34Нећу погазити завет свој, и шта је изашло из уста мојих нећу порећи.
35Nepoškvrnímť smlouvy své, a toho, což vyšlo z úst mých, nezměním.
35Једном се заклех светошћу својом; зар да слажем Давиду?
36Jednou jsem přisáhl skrze svatost svou, nesklamámť Davidovi,
36Семе ће његово трајати довека, и престо његов као сунце преда мном;
37Že símě jeho na věky bude, a trůn jeho jako slunce přede mnou,
37Он ће стајати увек као месец и верни сведок у облацима.”
38Jako měsíc utvrzeno bude na věky, a jako svědkové na obloze hodnověrní.
38А сад си одбацио и занемарио, разгневио си се на помазаника свог;
39Ale ty jsi jej zavrhl a potupil, rozhněvals se na pomazaného svého.
39Занемарио си завет са слугом својим, бацио си на земљу венац његов.
40Zavrhl jsi smlouvu s služebníkem svým, povrhls korunu jeho na zem.
40Развалио си све ограде његове, градове његове обратио си у зидине.
41Roztrhal jsi všecky ohrady jeho, a bašty jeho jsi rozválel.
41Плене га сви који пролазе онуда, поста подсмех у суседа својих.
42Derou jej všickni, kteříž tudy jdou; jest ku posměchu i sousedům svým.
42Узвисио си десницу непријатеља његових, обрадовао си све противнике његове.
43Vyvýšil jsi pravici protivníků jeho, obveselils všecky nepřátely jeho.
43Завратио си оштрице мача његовог, и ниси га укрепио у боју;
44Ztupils i ostří meče jeho, aniž jsi dal jemu, aby ostáti mohl v boji.
44Узео си му светлост, и престо његов оборио си на земљу;
45Učinils přítrž okrase jeho, a trůn jeho svrhl jsi na zem.
45Скратио си дане младости његове и обукао га у срамоту.
46Ukrátil jsi dnů mladosti jeho, a hanbous jej přiodíl. Sélah.
46Докле ћеш се, Господе, једнако одвраћати, докле ће као огањ пламтети гнев Твој?
47Až dokud, Hospodine? Na věky-liž se skrývati budeš? Tak-liž hořeti bude jako oheň prchlivost tvá?
47Опомени се какав је век мој, како си ни на шта створио све синове Адамове?
48Rozpomeniž se na mne, jak kratičký jest věk můj. Zdaliž jsi pak nadarmo stvořil všecky syny lidské?
48Који је човек живео и није смрти видео, и избавио душу своју из руку паклених?
49Kdo z lidí může tak živ býti, aby neokusil smrti? Kdo vytrhne život svůj z hrobu? Sélah.
49Где су пређашње милости Твоје, Господе? Клео си се Давиду истином својом.
50Kdež jsou milosrdenství tvá první, ó Pane? Přísahuť jsi učinil Davidovi, v pravdě své.
50Опомени се, Господе, прекора слугу својих, који носим у недрима својим од свих силних народа,
51Pamatuj, Pane, na útržky činěné služebníkům tvým, a jak jsem já nosil v lůně svém potupu ode všech nejmocnějších národů,
51Којим коре непријатељи Твоји, Господе, којим коре траг помазаника Твог.
52Jak jsou utrhali nepřátelé tvoji, Hospodine, jak jsou utrhali šlepějím pomazaného tvého.
52Благословен Господ увек! Амин, амин.
53Budiž pochválen Hospodin na věky, Amen i Amen.
no verse 53 in this text
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.