Žalmy 59
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Daničić–Karadžić Bible (1868), Cyrillic
1Přednímu z kantorů, jako: Nevyhlazujž, Davidův žalm zlatý, když poslal Saul, aby střehouc domu, zabili ho.
1Избави ме од непријатеља мојих, Боже мој, и од оних, што устају на ме, заклони ме.
2Vytrhni mne od nepřátel mých, Bože můj; před těmi, kteříž povstávají proti mně, bezpečna mne učiň.
2Избави ме од оних који чине безакоње, и од крвопија сачувај ме.
3Vytrhni mne od těch, kteříž páší nepravost, a od mužů vražedlných zachovej mne.
3Ево, зло намишљају души мојој, скупљају се на ме силни, без кривице моје и без греха мог, Господе.
4Neb aj, zálohy činí duši mé, sbírají se proti mně mocní, bez mého provinění a bez hříchu mého, ó Hospodine.
4Без кривице моје стечу се и оружају се; устани за мене, и гледај.
5Beze vší mé nepravosti sbíhají se, a strojí; povstaniž mně vstříc, a popatř.
5Ти, Господе, Боже над војскама, Боже Израиљев, пробуди се, обиђи све ове народе, немој пожалити одметника.
6Sám ty, Hospodine Bože zástupů, Bože Izraelský, prociť, abys navštívil všecky národy, aniž se smilovávej nad kterým z těch převrácenců nešlechetných. Sélah.
6Нек се врате увече, лају као пси и иду око града.
7Navracejí se k večerou, štěkají jako psi, a běhají okolo města.
7Ево руже језиком својим, мач им је у устима, јер, веле, ко ће чути?
8Aj, coť vynášejí ústy svými! Mečové jsou ve rtech jejich, nebo říkají: Zdaliž kdo slyší?
8Али Ти ћеш се, Господе, смејати њима и посрамити све ове народе.
9Ale ty, Hospodine, směješ se jim, posmíváš se všechněm národům.
9Они су јаки, али ја на Тебе погледам, јер си Ти Бог, чувар мој.
10Když on moc provozuje, na tebe pozor míti budu, nebo ty, Bože, jsi hrad můj vysoký.
10Бог, који ме милује, иде преда мном, Бог ми даје без страха да гледам непријатеље своје.
11Bůh mně milosrdný předejdeť mne, Bůh dá mi viděti pomstu nad nepřátely mými.
11Немој их побити, да не би заборавио народ мој; распи их силом својом и обори их, Господе, браничу наш,
12Nezbijej jich, aby nezapomněl lid můj, ale zmítej jimi mocí svou, a sházej je, pavézo naše, ó Pane.
12За грех уста њихових; за речи језика њиховог; нек се ухвате у охолости својој за клетву и лаж коју су говорили.
13Hřích úst svých, slova rtů svých, (postiženi jsouce v pýše své, pro prokletí a chřadnutí), ať vypravují.
13Распи у гневу, распи, да их нема; и нека познају да Бог влада над Јаковом и до крајева земаљских.
14Zahlaď v prchlivosti, zahlaď je, ať jich není, ať poznají, že Bůh panuje v Jákobovi i do končin země. Sélah.
14Нек се врате увече, лају као пси, и иду око града.
15I nechažť se pak zase navracejí k večerou, štěkají jako psi, a běhají okolo města.
15Нека тумарају тражећи хране, и не наситивши се нека ноћи проводе.
16Nechať těkají, a potravy hledají, však hladovití jsouce, uložiti se musejí.
16А ја ћу певати силу Твоју, рано ујутру гласити милост Твоју; јер си ми био одбрана и уточиште у дан невоље моје.
17Já pak zpívati budu o síle tvé, hned z jitra hlasitě slaviti budu milosrdenství tvé, nebo jsi byl hrad můj vysoký, a útočiště v den ssoužení mého.
17Сило моја! Теби ћу певати, јер си Ти Бог чувар мој, Бог који ме милује.
18A posilen jsa, žalmy tobě zpívati budu; nebo jsi Bůh, vysoký hrad můj, Bůh mně milosrdný.
no verse 18 in this text
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.