Žalmy 109
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Daničić–Karadžić Bible (1868), Cyrillic
1Přednímu zpěváku, žalm Davidův. Ó Bože chvály mé, nečiň se neslyše.
1Боже, славо моја, немој ћутати,
2Nebo ústa nešlechetného a ústa lstivá proti mně se otevřela, mluvili proti mně jazykem lživým.
2Јер се уста безбожничка и уста лукава на ме отворише; говоре са мном језиком лажљивим.
3A slovy jizlivými osočili mne, válčí proti mně beze vší příčiny.
3Речима злобним са свих страна гоне ме, и оружају се на ме низашта.
4Protivili mi se za mé milování, ješto jsem se za ně modlíval.
4За љубав моју устају на мене, а ја се молим.
5Odplacují se mi zlým za dobré, a nenávistí za milování mé.
5Враћају ми зло за добро, и мржњу за љубав моју.
6Postav nad ním bezbožníka, a protivník ať mu stojí po pravici.
6Постави над њим старешину безбожника, и противник нека му стане с десне стране.
7Když před soudem stane, ať zůstane za nešlechetného, a prosba jeho budiž jemu k hříchu.
7Кад се стане судити, нека изађе крив, и молитва његова нека буде грех.
8Budiž dnů jeho málo, a úřad jeho vezmi jiný.
8Нека буду дани његови кратки, и власт његову нека добије други.
9Buďtež děti jeho sirotci, a žena jeho vdovou.
9Деца његова нек буду сироте, и жена његова удовица.
10Buďtež běhouni a tuláci synové jeho, žebřete, vyhnáni jsouce z poustek svých.
10Деца његова нек се потуцају и просе, и нека траже хлеба изван својих пустолина.
11Přitáhni k sobě lichevník všecko, cožkoli má, a úsilé jeho rozchvátejte cizí.
11Нека му узме дужник све што има, и нека разграбе туђини муку његову.
12Nebudiž, kdo by mu chtěl milosrdenství prokázati, aniž buď, kdo by se smiloval nad sirotky jeho.
12Нек се не нађе нико ко би га љубио, ни ко би се смиловао на сироте његове.
13Potomci jeho z kořen vyťati buďte, v druhém kolenu vyhlazeno buď jméno jejich.
13Наслеђе његово нек се затре, у другом колену нека погине име њихово.
14Přijdiž na pamět nepravost předků jeho před Hospodinem, a hřích matky jeho nebuď shlazen.
14Безакоње старих његових нек се спомене у Господа, и грех матере његове нек се не избрише.
15Buďtež před Hospodinem ustavičně, až by vyhladil z země památku jejich,
15Нека буду свагда пред Господом, и Он нека истреби спомен њихов на земљи;
16Proto že nepamatoval, aby činil milosrdenství, ale protivenství činil člověku chudému a nuznému a sevřenému bolestí srdce, aby jej zamordoval.
16Зато што се није сећао чинити милост, него је гонио човека ништег и убогог, и тужном у срцу тражио смрт.
17Poněvadž miloval zlořečení, nechať přijde na něj; neměl líbosti v požehnání, nechať se vzdálí od něho.
17Љубио је клетву, нека га и стигне; није марио за благослов, нека и отиде од њега.
18A tak budiž oblečen v zlořečenství jako v svůj oděv, a ať vejde do vnitřností jeho jako voda, a jako olej do kostí jeho.
18Нек се обуче у клетву као у хаљину, и она нек уђе у њега као вода, и као уље у кости његове.
19Budiž jemu to jako plášť k přiodívání, a jako pás k ustavičnému opasování.
19Нек му она буде као хаљина, у коју се облачи, и као појас, којим се свагда паше.
20Taková mzda přijdiž mým protivníkům od Hospodina, a mluvícím zlé věci proti duši mé.
20Таква плата нек буде од Господа онима који ме ненавиде, и који говоре зло на душу моју.
21Ty pak, Hospodine Pane, nalož se mnou laskavě pro jméno své, nebo dobré jest milosrdenství tvé; vytrhni mne.
21А мени, Господе, Господе, учини шта приличи имену Твом. Ти си добар, милошћу својом избави ме.
22Jsemť zajisté chudý a nuzný, a srdce mé raněno jest u vnitřnostech mých.
22Јер сам невољан и ништ, и срце је моје рањено у мени.
23Jako stín, když se nachyluje, ucházeti musím; honí se za mnou jako za kobylkou.
23Нестаје ме као сена, кад се одмиче; терају ме као скакавце.
24Kolena má klesají postem, a tělo mé vyschlo z tučnosti.
24Колена моја изнемогоше од поста, и тело моје омрша.
25Nadto jsem jim za posměch; když mne uhlédají, potřásají hlavami svými.
25Постадох подсмех њима; видећи ме машу главом својом.
26Spomoz mi, ó Hospodine Bože můj, zachovej mne podlé milosrdenství svého,
26Помози ми, Господе, Боже мој, спаси ме по милости својој.
27Tak aby poznati mohli, že jest to ruka tvá, a že jsi ty, Hospodine, učinil to.
27Нека познају да је ово Твоја рука, и Ти, Господе, да си ово учинио.
28Nechť oni jakkoli zlořečí, ty dobrořeč; kteříž povstali, nechť se zastydí, aby se veselil služebník tvůj.
28Они куну, а Ти благослови; устају, али нек се постиде, и слуга се Твој обрадује.
29Buďtež oblečeni protivníci moji v zahanbení, a nechť se odějí jako pláštěm hanbou svou.
29Нек се противници моји обуку у срамоту, и као хаљином нек се покрију стидом својим.
30Slaviti budu Hospodina velice ústy svými, a u prostřed mnohých chváliti jej budu,
30Хвалићу Господа веома устима својим, и усред многих славићу Га,
31Proto že stojí po pravici nuznému, aby ho zachoval od těch, kteříž odsuzují život jeho.
31Јер стоји с десне стране убогоме, да би га спасао од оних који осуђују душу његову.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.