Žalmy 109
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Berean Standard Bible
1Přednímu zpěváku, žalm Davidův. Ó Bože chvály mé, nečiň se neslyše.
1O God of my praise, be not silent.
2Nebo ústa nešlechetného a ústa lstivá proti mně se otevřela, mluvili proti mně jazykem lživým.
2For wicked and deceitful mouths open against me; they speak against me with lying tongues.
3A slovy jizlivými osočili mne, válčí proti mně beze vší příčiny.
3They surround me with hateful words and attack me without cause.
4Protivili mi se za mé milování, ješto jsem se za ně modlíval.
4In return for my love they accuse me, but I am a man of prayer.
5Odplacují se mi zlým za dobré, a nenávistí za milování mé.
5They repay me evil for good, and hatred for my love.
6Postav nad ním bezbožníka, a protivník ať mu stojí po pravici.
6Set over him a wicked man; let an accuser stand at his right hand.
7Když před soudem stane, ať zůstane za nešlechetného, a prosba jeho budiž jemu k hříchu.
7When he is tried, let him be found guilty, and may his prayer be regarded as sin.
8Budiž dnů jeho málo, a úřad jeho vezmi jiný.
8May his days be few; may another take his position.
9Buďtež děti jeho sirotci, a žena jeho vdovou.
9May his children be fatherless and his wife a widow.
10Buďtež běhouni a tuláci synové jeho, žebřete, vyhnáni jsouce z poustek svých.
10May his children wander as beggars, seeking sustenance far from their ruined homes.
11Přitáhni k sobě lichevník všecko, cožkoli má, a úsilé jeho rozchvátejte cizí.
11May the creditor seize all he owns, and strangers plunder the fruits of his labor.
12Nebudiž, kdo by mu chtěl milosrdenství prokázati, aniž buď, kdo by se smiloval nad sirotky jeho.
12May there be no one to extend kindness to him, and no one to favor his fatherless children.
13Potomci jeho z kořen vyťati buďte, v druhém kolenu vyhlazeno buď jméno jejich.
13May his descendants be cut off; may their name be blotted out from the next generation.
14Přijdiž na pamět nepravost předků jeho před Hospodinem, a hřích matky jeho nebuď shlazen.
14May the iniquity of his fathers be remembered before the LORD, and the sin of his mother never be blotted out.
15Buďtež před Hospodinem ustavičně, až by vyhladil z země památku jejich,
15May their sins always remain before the LORD, that He may cut off their memory from the earth.
16Proto že nepamatoval, aby činil milosrdenství, ale protivenství činil člověku chudému a nuznému a sevřenému bolestí srdce, aby jej zamordoval.
16For he never thought to show kindness, but pursued the poor and needy and brokenhearted, even to their death.
17Poněvadž miloval zlořečení, nechať přijde na něj; neměl líbosti v požehnání, nechať se vzdálí od něho.
17The cursing that he loved, may it fall on him; the blessing in which he refused to delight, may it be far from him.
18A tak budiž oblečen v zlořečenství jako v svůj oděv, a ať vejde do vnitřností jeho jako voda, a jako olej do kostí jeho.
18The cursing that he wore like a coat, may it soak into his body like water, and into his bones like oil.
19Budiž jemu to jako plášť k přiodívání, a jako pás k ustavičnému opasování.
19May it be like a robe wrapped about him, like a belt tied forever around him.
20Taková mzda přijdiž mým protivníkům od Hospodina, a mluvícím zlé věci proti duši mé.
20May this be the LORD’s reward to my accusers, to those who speak evil against me.
21Ty pak, Hospodine Pane, nalož se mnou laskavě pro jméno své, nebo dobré jest milosrdenství tvé; vytrhni mne.
21But You, O GOD, the Lord, deal kindly with me for the sake of Your name; deliver me by the goodness of Your loving devotion.
22Jsemť zajisté chudý a nuzný, a srdce mé raněno jest u vnitřnostech mých.
22For I am poor and needy; my heart is wounded within me.
23Jako stín, když se nachyluje, ucházeti musím; honí se za mnou jako za kobylkou.
23I am fading away like a lengthening shadow; I am shaken off like a locust.
24Kolena má klesají postem, a tělo mé vyschlo z tučnosti.
24My knees are weak from fasting, and my body grows lean and gaunt.
25Nadto jsem jim za posměch; když mne uhlédají, potřásají hlavami svými.
25I am an object of scorn to my accusers; when they see me, they shake their heads.
26Spomoz mi, ó Hospodine Bože můj, zachovej mne podlé milosrdenství svého,
26Help me, O LORD my God; save me according to Your loving devotion.
27Tak aby poznati mohli, že jest to ruka tvá, a že jsi ty, Hospodine, učinil to.
27Let them know that this is Your hand, that You, O LORD, have done it.
28Nechť oni jakkoli zlořečí, ty dobrořeč; kteříž povstali, nechť se zastydí, aby se veselil služebník tvůj.
28Though they curse, You will bless. When they rise up, they will be put to shame, but Your servant will rejoice.
29Buďtež oblečeni protivníci moji v zahanbení, a nechť se odějí jako pláštěm hanbou svou.
29May my accusers be clothed with disgrace; may they wear their shame like a robe.
30Slaviti budu Hospodina velice ústy svými, a u prostřed mnohých chváliti jej budu,
30With my mouth I will thank the LORD profusely; I will praise Him in the presence of many.
31Proto že stojí po pravici nuznému, aby ho zachoval od těch, kteříž odsuzují život jeho.
31For He stands at the right hand of the needy one, to save him from the condemners of his soul.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.