Žalmy 81

Kralice Bible (1613)

Daničić–Karadžić Bible (1868), Cyrillic

1Přednímu z kantorů na gittit, Azafovi.

1Радујте се Богу, који нам даје крепост; покликујте Богу Јаковљевом.

2Plésejte Bohu, síle naší, prokřikujte Bohu Jákobovu.

2Подигните песме, дајте бубањ, слатке гусле са псалтиром.

3Vezměte žaltář, přidejte buben, harfu libou a loutnu.

3Трубите о мени у трубу, о уштапу ради празника нашег.

4Trubte trubou na novměsíce, v uložený čas, v den slavnosti naší.

4Јер је такав закон у Израиља, наредба од Бога Јаковљевог.

5Nebo toť jest ustavení v Izraeli, řád Boha Jákobova.

5За сведочанство постави Јосифу ово, кад иђаше на земљу мисирску. Језик, ког не знах, чух!

6Na svědectví v Jozefovi vyzdvihl jej, když byl vyšel proti zemi Egyptské, kdež jsme jazyk neznámý slýchati musili.

6„Уклонио сам рамена његова од бремена, руке његове опростише се котарица.

7Osvobodil jsem, dí Bůh, od břemene rameno jeho, a ruce jeho nádob zednických zproštěny byly.

7У невољи си ме зазвао, и избавих те, услиших те усред грома, на води Мериви искушах те.

8V ssoužení tom, když jsi volal, vytrhl jsem tě, vyslyšel jsem tě z skrýše hromu, zkušoval jsem tě při vodách sváru. Sélah.

8Слушај, народе мој, и засведочићу ти, Израиљу, о кад би ме послушао:

9Řeklť jsem: Slyš, lide můj, a osvědčím se tobě, ó Izraeli, budeš-li mne poslouchati,

9Да не буде у тебе туђег бога, и богу страном немој се клањати.

10A nebude-li mezi vámi Boha jiného, a nebudeš-li se klaněti bohu cizímu.

10Ја сам Господ, Бог твој, који сам те извео из земље мисирске; отвори уста своја, и ја ћу их напунити.

11Já jsem Hospodin Bůh tvůj, kterýž jsem tě vyvedl z země Egyptské, otevři jen ústa svá, a naplnímť je.

11Али не послуша народ мој глас мој, Израиљ не мари за ме.

12Ale neuposlechl lid můj hlasu mého, a Izrael nepřestal na mně,

12И ја их пустих на вољу срца њихова, нека ходе по својим мислима.

13A protož pustil jsem je v žádost srdce jejich, i chodili po radách svých.

13О кад би народ мој слушао мене, и синови Израиљеви ходили путевима мојим!

14Ó byť mne byl lid můj poslouchal, a Izrael po cestách mých chodil,

14Брзо бих покорио непријатеље њихове, и на противнике њихове дигао бих руку своју;

15Tudíž bych já byl nepřátely jejich snížil, a na protivníky jejich obrátil ruku svou.

15Који мрзе на Господа, били би им покорни, и добри дани њихови били би довека;

16A ti, kteříž v nenávisti mají Hospodina, úlisně by se jim poddávati musili, i byl by čas jejich až na věky.

16Најбољом би пшеницом хранио њих, и медом бих из камена ситио их.”

17A krmil bych je byl jádrem pšenice, a medem z skály sytil bych je.

no verse 17 in this text

Tip: use the ← and → keys to turn chapters.