Žalmy
Chapter 44
Kralice Bible (1613)
vs Daničić–Karadžić B…
Aa
Text size
Line width
Verse numbers

Žalmy 44

Kralice Bible (1613)
Daničić–Karadžić Bible (1868), Cyrillic
1Přednímu zpěváku z synů Chóre, vyučující.
1Боже, својим ушима слушасмо, оци нам наши приповедаше дело које си учинио у њихово време, у старо време.
2Bože, ušima svýma slýchali jsme, a otcové naši vypravovali nám o skutcích, kteréž jsi činíval za dnů jejich, za dnů starodávních.
2Руком својом изгнао си народе, а њих посадио; искоренио си племена, а њих намножио.
3Tys sám rukou svou vyhnal pohany, a vštípil jsi je; potřel jsi lidi, a je jsi rozplodil.
3Јер не задобише земље својим мачем, нити им мишица њихова поможе, него Твоја десница и Твоја мишица, и светлост лица Твог, јер Ти беху омилели.
4Neboť jsou neopanovali země mečem svým, aniž jim rámě jejich spomohlo, ale pravice tvá a rámě tvé, a světlost oblíčeje tvého, proto že jsi je zamiloval.
4Боже, царе мој, Ти си онај исти, пошљи помоћ Јакову!
5Ty jsi sám král můj, ó Bože, udílejž hojného spasení Jákobova.
5С Тобом ћемо избости непријатеље своје, и с именом Твојим изгазићемо оне који устају на нас.
6V toběť jsme protivníky naše potírali, a ve jménu tvém pošlapávali jsme povstávající proti nám.
6Јер се не уздам у лук свој, нити ће ми мач мој помоћи.
7Neboť jsem v lučišti svém naděje neskládal, aniž mne kdy obránil meč můj.
7Него ћеш нас Ти избавити од непријатеља наших, и ненавиднике наше посрамићеш.
8Ale ty jsi nás vysvobozoval od nepřátel našich, a kteříž nás nenávidí, ty jsi zahanboval.
8Богом ћемо се хвалити сваки дан, и име Твоје славићемо довека.
9A protož chválíme tě Boha na každý den, a jméno tvé ustavičně oslavujeme. Sélah.
9Али сад си нас повргао и посрамио, и не идеш с војском нашом.
10Ale nyní jsi nás zahnal i zahanbil, a nevycházíš s vojsky našimi.
10Обраћаш нас те бежимо испред непријатеља, и непријатељи нас наши харају.
11Obrátil jsi nás nazpět, a ti, kteříž nás nenávidí, rozchvátali mezi sebou jmění naše.
11Дао си нас као овце да нас једу, и по народима расејао си нас.
12Oddal jsi nás, jako ovce k snědení, i mezi pohany rozptýlil jsi nás.
12У бесцење си продао народ свој, и ниси му подигао цене.
13Prodal jsi lid svůj bez peněz, a nenadsadils mzdy jejich.
13Дао си нас на подсмех суседима нашим, да нам се ругају и срамоте нас који живе око нас.
14Vydal jsi nás k utrhání sousedům našim, ku posměchu a ku potupě těm, kteříž jsou vůkol nás.
14Начинио си од нас причу у народа, гледајући нас машу главом туђинци.
15Uvedl jsi nás v přísloví mezi národy, a mezi lidmi, aby nad námi hlavou zmítáno bylo.
15Сваки је дан срамота моја преда мном, и стид је попао лице моје.
16Na každý den styděti se musím, a hanba tváři mé přikrývá mne,
16Од речи подсмевачевих и ругачевих, и од погледа непријатељевих и осветљивчевих.
17A to z příčiny řeči utrhajícího a hanějícího, z příčiny nepřítele a vymstívajícího se.
17Све ово снађе нас; али не заборависмо Тебе, нити преступисмо завет Твој.
18Všecko to přišlo na nás, a však jsme se nezapomenuli na tě, aniž jsme zrušili smlouvy tvé.
18Не одступи натраг срце наше, и стопе наше не зађоше с пута Твог.
19Neobrátilo se nazpět srdce naše, aniž se uchýlil krok náš od stezky tvé,
19Кад си нас био у земљи змајевској, и покривао нас сеном смртним,
20Ačkoli jsi nás byl potřel na místě draků, a přikryl jsi nás stínem smrti.
20Онда да бејасмо заборавили име Бога свог и подигли руке своје к Богу туђем,
21Kdybychom se byli zapomenuli na jméno Boha svého, a pozdvihli rukou svých k bohu cizímu,
21Не би ли Бог изнашао то? Јер Он зна тајне у срцу.
22Zdaliž by toho Bůh byl nevyhledával? Nebo on zná skrytosti srdce.
22А убијају нас за Тебе сваки дан; с нама поступају као с овцама кланицама.
23Anobrž pro tebe mordováni býváme každého dne, jmíni jsme jako ovce k zabití oddané.
23Устани, што спаваш, Господе! Пробуди се, немој одбацити засвагда.
24Procitiž, proč spíš, ó Pane? Probudiž se, a nezaháněj nás na věky.
24Зашто кријеш лице своје? Заборављаш невољу и муку нашу?
25I pročež tvář svou skrýváš, a zapomínáš se na trápení a ssoužení naše?
25Душа наша паде у прах, тело је наше бачено на земљу.
26Nebotě se již sklonila až k prachu duše naše, přilnul k zemi život náš.
26Устани, помоћи наша, и избави нас ради милости своје.
27Povstaniž k našemu spomožení, a vykup nás pro své milosrdenství.
no verse 27 in this text

Tip: use the ← and → keys to turn chapters.