Žalmy 44
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Tongan Bible, Revised West Version
1Přednímu zpěváku z synů Chóre, vyučující.
1ʻE ʻOtua, naʻa mau fanongo ʻaki homau telinga, pea kuo tala kiate kimautolu ʻe heʻemau ngaahi tamai, ʻae ngāue naʻa ke fai ʻi honau ngaahi ʻaho, ʻi he ngaahi kuonga ʻi muʻa.
2Bože, ušima svýma slýchali jsme, a otcové naši vypravovali nám o skutcích, kteréž jsi činíval za dnů jejich, za dnů starodávních.
2Naʻa ke kapusi kituʻa ʻae hiteni ʻaki ho nima, mo ke tō ʻakinautolu: naʻa ke tautea ʻae kakai, pea mafola atu ʻakinautolu.
3Tys sám rukou svou vyhnal pohany, a vštípil jsi je; potřel jsi lidi, a je jsi rozplodil.
3He naʻe ʻikai te nau maʻu ʻae fonua ʻi he heletā ʻanautolu, pea naʻe ʻikai fakamoʻui ʻakinautolu ʻe honau nima: ka ko ho ʻaofi nima, mo ho nima toʻomataʻu, mo e maama ʻo ho fofonga, koeʻuhi naʻa ke ʻofa kiate kinautolu.
4Neboť jsou neopanovali země mečem svým, aniž jim rámě jejich spomohlo, ale pravice tvá a rámě tvé, a světlost oblíčeje tvého, proto že jsi je zamiloval.
4He ko koe ko hoku Tuʻi, ʻE ʻOtua ke ke fekau ʻae fakamoʻui kia Sēkope.
5Ty jsi sám král můj, ó Bože, udílejž hojného spasení Jákobova.
5Ko e meʻa ʻiate koe temau tulaki homau ngaahi fili: ko e meʻa ʻi ho huafa temau malamalaki ki lalo ʻakinautolu ʻoku tuʻu hake kiate kimautolu.
6V toběť jsme protivníky naše potírali, a ve jménu tvém pošlapávali jsme povstávající proti nám.
6Koeʻuhi ʻe ʻikai te u falala ki heʻeku kaufana, pea ʻe ʻikai fakamoʻui au ʻe heʻeku heletā.
7Neboť jsem v lučišti svém naděje neskládal, aniž mne kdy obránil meč můj.
7Ka ko koe kuo ke fakamoʻui ʻakimautolu mei homau ngaahi fili, pea kuo ke tuku ke mā ʻakinautolu naʻe fehiʻa kiate kimautolu.
8Ale ty jsi nás vysvobozoval od nepřátel našich, a kteříž nás nenávidí, ty jsi zahanboval.
8ʻOku mau vikiviki ʻi he ʻOtua ʻi he ʻaho kotoa, ʻo fakamālō ki ho huafa ʻo taʻengata. Sila.
9A protož chválíme tě Boha na každý den, a jméno tvé ustavičně oslavujeme. Sélah.
9Ka kuo ke liʻaki, pea tuku ke mā ʻakimautolu; pea ʻikai te ke ʻalu atu mo ʻemau ngaahi kongakau.
10Ale nyní jsi nás zahnal i zahanbil, a nevycházíš s vojsky našimi.
10ʻOku ke pule ke mau foki mai mei he fili: pea ko kinautolu ʻoku fehiʻa kiate kimautolu ʻoku nau maumau maʻanautolu.
11Obrátil jsi nás nazpět, a ti, kteříž nás nenávidí, rozchvátali mezi sebou jmění naše.
11Kuo ke foaki ʻakimautolu ʻo hangē ko e fanga sipi kuo fili ki he kai; pea kuo ke fakahēʻi ʻakimautolu ki he hiteni.
12Oddal jsi nás, jako ovce k snědení, i mezi pohany rozptýlil jsi nás.
12ʻOku ke fakatau hoʻo kakai taʻehatotongi, pea ʻoku ʻikai te ke fakalahi hoʻo koloa ʻaki honau totongi.
13Prodal jsi lid svůj bez peněz, a nenadsadils mzdy jejich.
13ʻOku ke ngaohi ʻakimautolu ko e manukiʻanga ʻo homau ngaahi kaungāʻapi, ko e meʻa manuki mo e taukaeʻanga ʻokinautolu ʻoku nofo takatakai ʻiate kimautolu.
14Vydal jsi nás k utrhání sousedům našim, ku posměchu a ku potupě těm, kteříž jsou vůkol nás.
14ʻOku ke ngaohi ʻakimautolu ko e lumaʻanga ʻoe hiteni, ko e kalokaloʻanga ʻoe ʻulu ʻi he ʻao ʻoe kakai.
15Uvedl jsi nás v přísloví mezi národy, a mezi lidmi, aby nad námi hlavou zmítáno bylo.
15ʻOku ʻi hoku ʻao maʻuaipē ʻeku kovi, pea kuo ʻufiʻufi ʻaki au ʻae mā ʻo hoku mata,
16Na každý den styděti se musím, a hanba tváři mé přikrývá mne,
16Koeʻuhi ko e leʻo ʻo ia ʻoku ne taukae mo kape; ko e meʻa ʻi he fili mo e fakafāsifasi.
17A to z příčiny řeči utrhajícího a hanějícího, z příčiny nepřítele a vymstívajícího se.
17Kuo hoko ʻae meʻa ni kotoa pē kiate kimautolu; ka naʻe ʻikai te mau fakangalongaloʻi koe, pea naʻe ʻikai te mau fai kākā ʻi hoʻo fuakava.
18Všecko to přišlo na nás, a však jsme se nezapomenuli na tě, aniž jsme zrušili smlouvy tvé.
18ʻOku ʻikai foki kimui homau loto, pe afe mei ho hala homau ʻaluʻanga;
19Neobrátilo se nazpět srdce naše, aniž se uchýlil krok náš od stezky tvé,
19Kuo ke fesifesi ʻakimautolu ʻi he potu ʻoe fanga talākoni, mo ʻufiʻufi ʻaki ʻakimautolu ʻae ʻata ʻoe mate.
20Ačkoli jsi nás byl potřel na místě draků, a přikryl jsi nás stínem smrti.
20Kapau kuo mau fakangaloʻi ʻae huafa ʻo homau ʻOtua, pe mafao atu homau nima ki ha ʻotua kehe;
21Kdybychom se byli zapomenuli na jméno Boha svého, a pozdvihli rukou svých k bohu cizímu,
21ʻIkai ʻe ʻeke ia ʻe he ʻOtua? He ʻoku ne ʻiloʻi ʻae ngaahi meʻa fufū ʻoe loto.
22Zdaliž by toho Bůh byl nevyhledával? Nebo on zná skrytosti srdce.
22ʻIo, koeʻuhi ko koe ʻoku tāmateʻi ʻakimautolu ʻi he ʻaho kotoa pē; ʻoku lau ʻakimautolu ʻo hangē ko e fanga sipi ke tāmateʻi.
23Anobrž pro tebe mordováni býváme každého dne, jmíni jsme jako ovce k zabití oddané.
23Ke ke ʻā, ko e hā ʻoku ke mohe ai, ʻE Sihova? Tuʻu hake, ʻoua naʻa ke liʻaki ʻakimautolu ʻo taʻengata.
24Procitiž, proč spíš, ó Pane? Probudiž se, a nezaháněj nás na věky.
24Ko e hā ʻoku ke fufū ai ho fofonga, ʻo fakangaloʻi homau tautea mo homau taʻomia?
25I pročež tvář svou skrýváš, a zapomínáš se na trápení a ssoužení naše?
25He kuo lolohifo homau laumālie ki he efu: kuo hiki homau kete ki he kelekele.
26Nebotě se již sklonila až k prachu duše naše, přilnul k zemi život náš.
26Tuʻu hake ko homau tokoni, pea huhuʻi ʻakimautolu koeʻuhi ko hoʻo ʻaloʻofa.
27Povstaniž k našemu spomožení, a vykup nás pro své milosrdenství.
no verse 27 in this text
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.