Žalmy 44
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Reina-Valera 1909
1Přednímu zpěváku z synů Chóre, vyučující.
1Al Músico principal: de los hijos de Coré: Masquil. OH Dios, con nuestros oídos hemos oído, nuestros padres nos han contado, la obra que hiciste en sus días, en los tiempos antiguos.
2Bože, ušima svýma slýchali jsme, a otcové naši vypravovali nám o skutcích, kteréž jsi činíval za dnů jejich, za dnů starodávních.
2Tú con tu mano echaste las gentes, y los plantaste á ellos; afligiste los pueblos, y los arrojaste.
3Tys sám rukou svou vyhnal pohany, a vštípil jsi je; potřel jsi lidi, a je jsi rozplodil.
3Porque no se apoderaron de la tierra por su espada, ni su brazo los libró; sino tu diestra, y tu brazo, y la luz de tu rostro, porque te complaciste en ellos.
4Neboť jsou neopanovali země mečem svým, aniž jim rámě jejich spomohlo, ale pravice tvá a rámě tvé, a světlost oblíčeje tvého, proto že jsi je zamiloval.
4Tú, oh Dios, eres mi rey: manda saludes á Jacob.
5Ty jsi sám král můj, ó Bože, udílejž hojného spasení Jákobova.
5Por medio de ti sacudiremos á nuestros enemigos: en tu nombre atropellaremos á nuestros adversarios.
6V toběť jsme protivníky naše potírali, a ve jménu tvém pošlapávali jsme povstávající proti nám.
6Porque no confiaré en mi arco, ni mi espada me salvará.
7Neboť jsem v lučišti svém naděje neskládal, aniž mne kdy obránil meč můj.
7Pues tú nos has guardado de nuestros enemigos, y has avergonzado á los que nos aborrecían.
8Ale ty jsi nás vysvobozoval od nepřátel našich, a kteříž nás nenávidí, ty jsi zahanboval.
8En Dios nos gloriaremos todo tiempo, y para siempre loaremos tu nombre. (Selah.)
9A protož chválíme tě Boha na každý den, a jméno tvé ustavičně oslavujeme. Sélah.
9Empero nos has desechado, y nos has hecho avergonzar; y no sales en nuestros ejércitos.
10Ale nyní jsi nás zahnal i zahanbil, a nevycházíš s vojsky našimi.
10Nos hiciste retroceder del enemigo, y saqueáron nos para sí los que nos aborrecían.
11Obrátil jsi nás nazpět, a ti, kteříž nás nenávidí, rozchvátali mezi sebou jmění naše.
11Pusístenos como á ovejas para comida, y esparcístenos entre las gentes.
12Oddal jsi nás, jako ovce k snědení, i mezi pohany rozptýlil jsi nás.
12Has vendido tu pueblo de balde, y no pujaste en sus precios.
13Prodal jsi lid svůj bez peněz, a nenadsadils mzdy jejich.
13Pusístenos por vergüenza á nuestros vecinos, por escarnio y por burla á los que nos rodean.
14Vydal jsi nás k utrhání sousedům našim, ku posměchu a ku potupě těm, kteříž jsou vůkol nás.
14Pusístenos por proverbio entre las gentes, por movimiento de cabeza en los pueblos.
15Uvedl jsi nás v přísloví mezi národy, a mezi lidmi, aby nad námi hlavou zmítáno bylo.
15Cada día mi vergüenza está delante de mí, y cúbreme la confusión de mi rostro,
16Na každý den styděti se musím, a hanba tváři mé přikrývá mne,
16Por la voz del que me vitupera y deshonra, por razón del enemigo y del que se venga.
17A to z příčiny řeči utrhajícího a hanějícího, z příčiny nepřítele a vymstívajícího se.
17Todo esto nos ha venido, y no nos hemos olvidado de ti; y no hemos faltado á tu pacto.
18Všecko to přišlo na nás, a však jsme se nezapomenuli na tě, aniž jsme zrušili smlouvy tvé.
18No se ha vuelto atrás nuestro corazón, ni tampoco se han apartado nuestros pasos de tus caminos.
19Neobrátilo se nazpět srdce naše, aniž se uchýlil krok náš od stezky tvé,
19Cuando nos quebrantaste en el lugar de los dragones, y nos cubriste con sombra de muerte,
20Ačkoli jsi nás byl potřel na místě draků, a přikryl jsi nás stínem smrti.
20Si nos hubiésemos olvidado del nombre de nuestro Dios, ó alzado nuestras manos á dios ajeno,
21Kdybychom se byli zapomenuli na jméno Boha svého, a pozdvihli rukou svých k bohu cizímu,
21¿No demandaría Dios esto? porque él conoce los secretos del corazón.
22Zdaliž by toho Bůh byl nevyhledával? Nebo on zná skrytosti srdce.
22Empero por tu causa nos matan cada día; somos tenidos como ovejas para el matadero.
23Anobrž pro tebe mordováni býváme každého dne, jmíni jsme jako ovce k zabití oddané.
23Despierta; ¿por qué duermes, Señor? Despierta, no te alejes para siempre.
24Procitiž, proč spíš, ó Pane? Probudiž se, a nezaháněj nás na věky.
24¿Por qué escondes tu rostro, y te olvidas de nuestra aflicción, y de la opresión nuestra?
25I pročež tvář svou skrýváš, a zapomínáš se na trápení a ssoužení naše?
25Porque nuestra alma está agobiada hasta el polvo: nuestro vientre está pegado con la tierra.
26Nebotě se již sklonila až k prachu duše naše, přilnul k zemi život náš.
26Levántate para ayudarnos, y redímenos por tu misericordia.
27Povstaniž k našemu spomožení, a vykup nás pro své milosrdenství.
no verse 27 in this text
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.