Žalmy 132
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Reina-Valera 1909
1Píseň stupňů. Pamětliv buď, Hospodine, na Davida i na všecka trápení jeho,
1Cántico gradual. ACUÉRDATE, oh Jehová, de David, y de toda su aflicción;
2Jak se přísahou zavázal Hospodinu, a slib učinil Nejmocnějšímu Jákobovu, řka:
2Que juró él á Jehová, prometió al Fuerte de Jacob:
3Jistě že nevejdu do stánku domu svého, a nevstoupím na postel ložce svého,
3No entraré en la morada de mi casa, ni subiré sobre el lecho de mi estrado;
4Aniž dám očím svým usnouti, ani víčkám svým zdřímati,
4No daré sueño á mis ojos, ni á mis párpados adormecimiento,
5Dokudž nenajdu místa Hospodinu, k příbytkům Nejmocnějšímu Jákobovu.
5Hasta que halle lugar para Jehová, moradas para el Fuerte de Jacob.
6Aj, uslyšavše o ní, že byla v kraji Efratském, našli jsme ji na polích Jaharských.
6He aquí, en Ephrata oímos de ella: hallámosla en los campos del bosque.
7Vejdemeť již do příbytků jeho, a skláněti se budeme u podnoží noh jeho.
7Entraremos en sus tiendas; encorvarnos hemos al estrado de sus pies.
8Povstaniž, Hospodine, a vejdi do odpočinutí svého, ty i truhla velikomocnosti tvé.
8Levántate, oh Jehová, á tu reposo; tú y el arca de tu fortaleza.
9Kněží tvoji ať se zobláčejí v spravedlnost, a svatí tvoji ať vesele prozpěvují.
9Tus sacerdotes se vistan de justicia, y regocíjense tus santos.
10Pro Davida služebníka svého neodvracejž tváři pomazaného svého.
10Por amor de David tu siervo no vuelvas de tu ungido el rostro.
11Učinilť jest Hospodin pravdomluvnou přísahu Davidovi, aniž se od ní uchýlí, řka: Z plodu života tvého posadím na trůn tvůj.
11En verdad juró Jehová á David, no se apartará de ellos: Del fruto de tu vientre pondré sobre tu trono.
12Budou-li ostříhati synové tvoji smlouvy mé a svědectví mých, kterýmž je vyučovati budu, také i synové jejich až na věky seděti budou na stolici tvé.
12Si tus hijos guardaren mi alianza, y mi testimonio que yo les enseñaré, sus hijos también se sentarán sobre tu trono para siempre.
13Neboť jest vyvolil Hospodin Sion, oblíbil jej sobě za svůj příbytek, řka:
13Porque Jehová ha elegido á Sión; deseóla por habitación para sí.
14Toť bude obydlí mé až na věky, tuť přebývati budu, nebo jsem sobě to oblíbil.
14Este es mi reposo para siempre: aquí habitaré, porque la he deseado.
15Potravu jeho hojným požehnáním rozmnožím, chudé jeho chlebem nasytím,
15A su mantenimiento daré bendición: sus pobres saciaré de pan.
16A kněží jeho v spasení zobláčím, a svatí jeho vesele prozpěvovati budou.
16Asimismo vestiré á sus sacerdotes de salud, y sus santos darán voces de júbilo.
17Tuť způsobím, aby zkvetl roh Davidův; připravím svíci pomazanému svému.
17Allí haré reverdecer el cuerno de David: he prevenido lámpara á mi ungido.
18Nepřátely jeho v hanbu zobláčím, nad ním pak kvésti bude koruna jeho.
18A sus enemigos vestiré de confusión: mas sobre él florecerá su corona.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.