Jan 1
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Daničić–Karadžić Bible (1868), Cyrillic
1Na počátku bylo Slovo, a to Slovo bylo u Boha, a to Slovo byl Bůh.
1У почетку беше Реч, и Реч беше у Бога, и Бог беше Реч.
2To bylo na počátku u Boha.
2Она беше у почетку у Бога.
3Všecky věci skrze ně učiněny jsou, a bez něho nic není učiněno, což učiněno jest.
3Све је кроз Њу постало, и без Ње ништа није постало што је постало.
4V něm život byl, a život byl světlo lidí.
4У Њој беше живот, и живот беше видело људима.
5A to Světlo v temnostech svítí, ale tmy ho neobsáhly.
5И Видело се светли у тами, и тама Га не обузе.
6Byl člověk poslaný od Boha, jemuž jméno bylo Jan.
6Посла Бог човека по имену Јована.
7Ten přišel na svědectví, aby svědčil o tom Světle, aby všickni uvěřili skrze něho.
7Овај дође за сведочанство да сведочи за Видело да сви верују кроза њ.
8Nebyl on to Světlo, ale poslán byl, aby svědectví vydával o tom Světle.
8Он не беше Видело, него да сведочи за Видело.
9Tenť byl to pravé Světlo, jenž osvěcuje každého člověka přicházejícího na svět.
9Беше Видело истинито које обасјава сваког човека који долази на свет.
10Na světě byl, a svět skrze něho učiněn jest, a svět ho nepoznal.
10На свету беше, и свет кроза Њ поста, и свет Га не позна.
11Do svého vlastního přišel, a vlastní jeho nepřijali ho.
11К својима дође, и своји Га не примише.
12Kteříž pak koli přijali jej, dal jim moc syny Božími býti, totiž těm, kteříž věří ve jméno jeho,
12А који Га примише даде им власт да буду синови Божији, који верују у име Његово,
13Kteřížto ne ze krví, ani z vůle těla, ani z vůle muže, ale z Boha zplozeni jsou.
13који се не родише од крви, ни од воље телесне, ни од воље мужевље, него од Бога.
14A Slovo to tělo učiněno jest, a přebývalo mezi námi, (a viděli jsme slávu jeho, slávu jakožto jednorozeného od Otce,) plné milosti a pravdy.
14И реч постаде тело и усели се у нас пуно благодати и истине; и видесмо славу Његову, славу, као Јединороднога од Оца.
15Jan svědectví vydával o něm, a volal, řka: Tentoť jest, o němž jsem pravil, že po mně přišed, předšel mne; nebo přednější jest nežli já.
15Јован сведочи за Њега и виче говорећи: Овај беше за кога рекох: Који за мном иде преда мном постаде, јер пре мене беше.
16A z plnosti jeho my všickni vzali jsme, a to milost za milost.
16И од пунине Његове ми сви узесмо благодат за благодаћу.
17Nebo zákon skrze Mojžíše dán jest, ale milost a pravda skrze Ježíše Krista stala se jest.
17Јер се закон даде преко Мојсија, а благодат и истина постаде од Исуса Христа.
18Boha žádný nikdy neviděl, ale jednorozený Syn, kterýž jest v lůnu Otce, onť jest nám vypravil.
18Бога нико није видео никад: Јединородни Син који је у наручју Очевом, Он Га јави.
19A totoť jest svědectví Janovo, když poslali Židé z Jeruzaléma kněží a Levíty, aby se ho otázali: Ty kdo jsi?
19И ово је сведочанство Јованово кад послаше Јевреји из Јерусалима свештенике и Левите да га запитају: Ко си ти?
20I vyznal a nezapřel, a vyznal: Že já nejsem ten Kristus.
20И он призна, и не затаји, и призна: Ја нисам Христос.
21I otázali se ho: Což pak? Eliáš jsi ty? I řekl: Nejsem. Tedy jsi ten Prorok? Odpověděl: Nejsem.
21И запиташе га: Ко си дакле? Јеси ли Илија? И рече: Нисам. Јеси ли пророк? И одговори: Нисам.
22I řekli jemu: Kdožs pak? Ať odpověd dáme těm, kteříž nás poslali. Co pravíš sám o sobě?
22А они му рекоше: Ко си? Да можемо казати онима што су нас послали: Шта кажеш за себе?
23Řekl: Já jsem hlas volajícího na poušti: Spravte cestu Páně, jakož pověděl Izaiáš prorok.
23Рече: Ја сам глас оног што виче у пустињи: Поравните пут Господњи; као што каза Исаија пророк.
24Ti pak, kteříž byli posláni, z farizeů byli.
24И беху посланици од фарисеја,
25I otázali se ho a řekli jemu: Pročež tedy křtíš, poněvadž ty nejsi Kristus, ani Eliáš, ani Prorok?
25и запиташе га говорећи му: Зашто, дакле, крштаваш кад ти ниси Христос ни Илија ни пророк?
26Odpověděl jim Jan, řka: Já křtím vodou, ale uprostřed vás stojí, jehož vy neznáte.
26Одговори им Јован говорећи: Ја крштавам водом а међу вама стоји кога ви не знате.
27Ten ačkoli po mně přišel, však předšel mne, u jehožto obuvi já nejsem hoden rozvázati řeménka.
27Он је Онај што ће доћи за мном, који беше преда мном; коме ја нисам достојан одрешити ремен на обући Његовој.
28Toto v Betabaře stalo se za Jordánem, kdežto Jan křtil.
28Ово би у Витанији преко Јордана где Јован крштаваше.
29Druhého pak dne uzřel Jan Ježíše, an jde k němu. I dí: Aj, Beránek Boží, kterýž snímá hřích světa.
29А сутрадан виде Јован Исуса где иде к њему, и рече: Гле, јагње Божије које узе на се грехе света.
30Tentoť jest, o kterémž jsem já pravil, že za mnou jde muž, kterýž mne předšel; nebo přednější jest nežli já.
30Ово је Онај за кога ја рекох: За мном иде човек који преда мном постаде, јер пре мене беше.
31A já jsem ho neznal, ale aby zjeven byl lidu Izraelskému, proto jsem já přišel, křtě vodou.
31И ја Га не знадох: него да се јави Израиљу зато ја дођох да крстим водом.
32A svědectví vydal Jan, řka: Viděl sem Ducha sstupujícího jako holubice s nebe, a zůstal na něm.
32И сведочи Јован говорећи: Видех Духа где силази с неба као голуб и стаде на Њему.
33A já jsem ho neznal, ale kterýž mne poslal křtíti vodou, ten mi řekl: Nad kýmž uzříš Ducha sstupujícího a zůstávajícího na něm, tenť jest, kterýž křtí Duchem svatým.
33И ја Га не знадох; него Онај који ме посла да крстим водом Он ми рече: На кога видиш да силази Дух и стоји на Њему то је Онај који ће крстити Духом Светим.
34A já jsem viděl, a svědectví jsem vydal, že on jest ten Syn Boží.
34И ја видех и засведочих да је овај Син Божји.
35Druhého pak dne opět stál Jan, a z učedlníků jeho dva,
35А сутрадан, опет, стајаше Јован и двојица од ученика његових,
36A uzřev Ježíše, an se prochází, řekl: Aj, Beránek Boží.
36и видевши Исуса где иде, рече: Гле, јагње Божије.
37I slyšeli ho dva učedlníci mluvícího, a šli za Ježíšem.
37И чуше га оба ученика кад говораше, и отидоше за Исусом.
38I obrátiv se Ježíš, a uzřev je, ani jdou za ním, dí jim:
38А Исус обазревши се и видевши их где иду за Њим, рече им: Шта ћете? А они Му рекоше: Рави! (које значи: учитељу) где стојиш?
39Co hledáte? A oni řekli jemu: Rabbi, (jenž se vykládá: Mistře,) kde bydlíš?
39И рече им: Дођите и видите. И отидоше, и видеше где стајаше; и осташе у Њега онај дан. А беше око деветог сахата.
40Dí jim: Pojďte a vizte. I šli, aby viděli, kde by bydlil, a zůstali u něho ten den; neb bylo již okolo desáté hodiny.
40А један од двојице који чуше од Јована и иђаху за Њим беше Андрија, брат Симона Петра;
41Byl pak Ondřej, bratr Šimona Petra, jeden ze dvou, kteříž byli to slyšeli od Jana, a šli za ním.
41он нађе најпре брата свог Симона, и рече му: Ми нађосмо Месију, које значи Христос.
42I nalezl ten první bratra svého vlastního Šimona, a řekl mu: Nalezli jsme Mesiáše, jenž se vykládá Kristus.
42И доведе га к Исусу. А Исус погледавши на њ рече: Ти си Симон, син Јонин; ти ћеш се звати Кифа, које значи Петар.
43I přivedl jej k Ježíšovi. A pohleděv naň Ježíš, dí: Ty jsi Šimon, syn Jonášův, ty slouti budeš Céfas, jenž se vykládá Petr.
43А сутрадан намисли изићи у Галилеју, и нађе Филипа, и рече му: Хајде за мном.
44Na druhý pak den Ježíš chtěl vyjíti do Galilee, i nalezl Filipa, a řekl jemu: Pojď za mnou.
44А Филип беше из Витсаиде, из града Андријиног и Петровог.
45A byl Filip z Betsaidy, města Ondřejova a Petrova.
45Филип нађе Натанаила, и рече му: За кога Мојсије у закону писа и пророци, нађосмо Га, Исуса сина Јосифова из Назарета.
46Nalezl také Filip Natanaele. I dí jemu: O kterémž psal Mojžíš v Zákoně a Proroci, nalezli jsme Ježíše, syna Jozefova z Nazaréta.
46И рече му Натанаило: Из Назарета може ли бити шта добро? Рече му Филип: Дођи и види.
47I řekl jemu Natanael: A může z Nazaréta co dobrého býti? Řekl jemu Filip: Pojď a viz.
47А Исус видевши Натанаила где иде к Њему рече за њега: Ево правог Израиљца у коме нема лукавства.
48Vida Ježíš Natanaele, an jde k němu, i dí o něm: Aj, právě Izraelitský, v němžto lsti není.
48Рече Му Натанаило: Како ме познајеш? Одговори Исус и рече му: Пре него те позва Филип видех те кад беше под смоквом.
49Řekl mu Natanael: Jakž ty mne znáš? Odpověděl Ježíš a řekl jemu: Prve nežli tě Filip zavolal, kdyžs byl pod fíkem, viděl jsem tebe.
49Одговори Натанаило и рече Му: Рави! Ти си Син Божији, Ти си Цар Израиљев.
50Odpověděl Natanael a řekl jemu: Mistře, ty jsi Syn Boží, ty jsi ten Král Izraelský.
50Одговори Исус и рече му: Што ти казах да те видех под смоквом зато верујеш; видећеш више од овог.
51Odpověděl Ježíš a řekl jemu: Žeť jsem řekl: Viděl jsem tebe pod fíkem, věříš? Větší věci nad tyto uzříš.
51И рече му: Заиста, заиста вам кажем: Одселе ћете видети небо отворено и анђеле Божије где се пењу и силазе к Сину човечијем.
52I dí mu: Amen, amen pravím vám: Od tohoto času uzříte nebe otevřené, a anděly Boží vstupující a sstupující na Syna člověka.
no verse 52 in this text
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.