Jan 9
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Daničić–Karadžić Bible (1868), Cyrillic
1Pomíjeje Ježíš, uzřel člověka slepého od narození.
1И пролазећи виде човека слепог од рођења.
2I otázali se učedlníci jeho, řkouce: Mistře, kdo jest zhřešil, tento-li, čili rodičové jeho, že se slepý narodil?
2И запиташе Га ученици Његови говорећи: Рави! Ко сагреши, или овај или родитељи његови, те се роди слеп?
3Odpověděl Ježíš: Ani tento nezhřešil, ani rodičové jeho, ale aby zjeveni byli skutkové Boží na něm.
3Исус одговори: Ни он сагреши ни родитељи његови, него да се јаве дела Божија на њему.
4Jáť musím dělati dílo toho, kterýž mne poslal, dokudž den jest. Přicházíť noc, kdyžto žádný nebude moci dělati.
4Мени ваља радити дела Оног који ме посла док је дан: доћи ће ноћ кад нико не може радити.
5Dokudž jsem na světě, Světlo jsem světa.
5Док сам на свету видело сам свету.
6To pověděv, plinul na zemi, a učinil bláto z sliny, i pomazal tím blátem oči slepého.
6Рекавши ово пљуну на земљу и начини као од пљувачке, и помаза калом очи слепоме,
7A řekl jemu: Jdi, umej se v rybníku Siloe, jenž se vykládá: Poslaný. A on šel a umyl se, i přišel, vida.
7и рече: Иди умиј се у бањи силоамској (које значи послан). Отиде, дакле, и уми се, и дође гледајући.
8Sousedé pak a ti, kteříž jej prve vídali slepého, řekli: Však tento jest, kterýž sedával a žebral?
8А суседи и који га беху видели пре да беше слеп говораху: Није ли ово онај што сеђаше и прошаше?
9Jiní pravili, že ten jest, a jiní, že jest podoben k němu. Ale on pravil: Já jsem.
9Једни говораху: Он је; а други: Налик је на њ. А он говораше: Ја сам.
10Tedy řekli jemu: Kterak jsou otevříny oči tvé?
10Тада му говораху: Како ти се отворише очи?
11On odpověděl a řekl: Èlověk ten, kterýž slove Ježíš, bláto učinil a pomazal očí mých, a řekl mi: Jdi k rybníku Siloe, a umej se. I odšed a umyv se, prohlédl jsem.
11Он одговори и рече: Човек који се зове Исус начини као, и помаза очи моје, и рече ми: Иди у бању силоамску и умиј се. А кад отидох и умих се, прогледах.
12I řekli jemu: Kde jest ten člověk? Řekl: Nevím.
12Тада му рекоше: Где је он? Рече: Не знам.
13Tedy přivedli toho, kterýž někdy byl slepý, k farizeům.
13Тада га поведоше к фарисејима, оног што беше некад слеп.
14Byla pak sobota, když Ježíš učinil bláto a otevřel oči jeho.
14А беше субота кад начини Исус као и отвори му очи.
15I tázali se ho opět i farizeové, kterak by prozřel. On pak řekl jim: Bláto položil mi na oči, a umyl jsem se, i vidím.
15Тада га опет питаху и фарисеји како прогледа. А он им рече: Као метну ми на очи, и умих се и видим.
16Tedy někteří z farizeů řekli: Tento člověk není z Boha, nebo neostříhá soboty. Jiní pravili: Kterak může člověk hříšný takové divy činiti? I byla různice mezi nimi.
16Тада говораху неки од фарисеја: Није овај човек од Бога јер не светкује суботе. Други говораху: Како може човек грешан таква чудеса чинити? И поста распра међу њима.
17Tedy řekli opět slepému: Co ty o něm pravíš, že otevřel oči tvé? A on řekl: Že prorok jest.
17Рекоше, дакле, опет слепцу: Шта кажеш ти за њега што ти отвори очи твоје? А он рече: Пророк је.
18I nevěřili Židé o něm, by slepý byl a prozřel, až povolali rodičů toho, kterýž byl prozřel.
18Тада Јевреји не вероваше за њега да беше слеп и прогледа, док не дозваше родитеље оног што је прогледао,
19A otázali se jich, řkouce: Jest-li ten syn váš, o kterémž vy pravíte, že by se slepý narodil? Kterakž pak nyní vidí?
19и запиташе их говорећи: Је ли ово ваш син за кога ви говорите да се роди слеп? Како, дакле, сад види?
20Odpověděli jim rodičové jeho a řekli: Vímeť, že tento jest syn náš a že se slepý narodil.
20А родитељи његови одговорише им и рекоше: Знамо да је ово син наш и да се роди слеп,
21Ale kterak nyní vidí, nevíme; aneb kdo jest otevřel oči jeho, myť nevíme. Však má léta, ptejte se ho, on sám za sebe mluviti bude.
21а како сад види не знамо: или ко му отвори очи ми не знамо; он је велики, питајте њега, нека сам каже за себе.
22Tak mluvili rodičové jeho, že se báli Židů; nebo již tak byli uložili Židé, kdož by ho koli vyznal Kristem, aby byl vyobcován ze školy.
22Ово рекоше родитељи његови, јер се бојаху Јевреја; јер се Јевреји беху договорили да буде искључен из зборнице ко Га призна за Христа.
23Protož řekli rodičové jeho: Máť léta, ptejte se jeho.
23Зато рекоше родитељи његови: Он је велики, питајте њега.
24I zavolali po druhé člověka toho, kterýž býval slepý, a řekli jemu: Vzdej chválu Bohu. My víme, že člověk ten hříšník jest.
24Тада, по други пут дозваше човека који је био слеп и рекоше му: Дај Богу славу; ми знамо да је човек овај грешан.
25I odpověděl on a řekl: Jest-li hříšník, nevím, než to vím, že byv slepý, již nyní vidím.
25А он одговори и рече: Је ли грешан не знам; само знам да ја бејах слеп, а сад видим.
26I řekli jemu opět: Coť učinil? Kterak otevřel oči tvé?
26Тада му опет рекоше: Шта ти учини, како отвори очи твоје?
27Odpověděl jim: Již jsem vám pověděl, a neslyšeli jste? Což opět chcete slyšeti? Zdaliž i vy chcete učedlníci jeho býti?
27Одговори им: Ја вам већ казах, и не слушасте; шта ћете опет слушати? Већ ако и ви хоћете ученици његови да будете?
28I zlořečili jemu a řekli: Budiž ty sám učedlníkem jeho, ale myť jsme Mojžíšovi učedlníci.
28А они га укорише, и рекоше му: Ти си ученик његов, а ми смо ученици Мојсијеви.
29My víme, že Mojžíšovi mluvil Bůh, tento pak nevíme, odkud jest.
29Ми знамо да с Мојсијем говори Бог; а овог не знамо откуда је.
30Odpověděl ten člověk a řekl jim: Toť jest jistě divná věc, že vy nevíte, odkud jest, a otevřel oči mé.
30А човек одговори и рече им: То и јесте за чудо што ви не знате откуд је, а Он отвори очи моје.
31Víme pak, že Bůh hříšníků neslyší, ale kdo by byl ctitel Boží a vůli jeho činil by, toho slyší.
31А знамо да Бог не слуша грешника; него ако ко поштује Бога и вољу Његову твори, оног слуша.
32Od věku není slýcháno, aby kdo otevřel oči slepého tak narozeného.
32Откако је света није чувено да ко отвори очи рођеном слепцу.
33Byť tento nebyl od Boha, nemohlť by nic učiniti.
33Кад Он не би био од Бога не би могао ништа чинити.
34Odpověděli a řekli jemu: Ty jsi všecken se v hříších narodil, a ty náš učíš? I vyhnali jej ven.
34Одговорише и рекоше му: Ти си се родио сав у гресима, па зар ти нас да учиш? И истераше га напоље.
35Uslyšel pak Ježíš, že jsou jej vyhnali ven. A když jej nalezl, řekl jemu: Věříš-liž ty v Syna Božího?
35Исус чу да га истераше напоље; и нашавши га рече му: Верујеш ли ти Сина Божијег?
36Odpověděl on a řekl: I kdož jest, Pane, abych věřil v něho?
36Он одговори и рече: Ко је, Господе, да Га верујем?
37I řekl jemu Ježíš: I viděl jsi ho, a kterýž mluví s tebou, onť jest.
37А Исус му рече: И видео си га, и који говори с тобом он је.
38A on řekl: Věřím, Pane, a klaněl se jemu.
38А он рече: Верујем Господе! И поклони Му се.
39I řekl jemu Ježíš: Na soud přišel jsem já na tento svět, aby ti, kteříž nevidí, viděli, a ti, jenž vidí, aby slepí byli.
39И рече Исус: Ја дођох на суд на овај свет, да виде који не виде, и који виде да постану слепи.
40I slyšeli to někteří z farizeů, kteříž s ním byli, a řekli jemu: Zdali i my slepí jsme?
40И чуше ово неки од фарисеја који беху с Њим, и рекоше Му: Еда ли смо ми слепи?
41Řekl jim Ježíš: Byste slepí byli, hříchu byste neměli; ale nyní pravíte: Vidíme, protož hřích váš zůstává.
41Рече им Исус: Када бисте били слепи не бисте имали греха, а сад говорите да видите, тако ваш грех остаје.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.