Jan 3
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Daničić–Karadžić Bible (1868), Cyrillic
1Byl pak člověk z farizeů, jménem Nikodém, kníže Židovské.
1Беше пак човек међу фарисејима, по имену Никодим, кнез јеврејски.
2Ten přišel k Ježíšovi v noci, a řekl jemu: Mistře, víme, že jsi od Boha přišel Mistr; nebo žádný nemůže těch divů činiti, kteréž ty činíš, leč by Bůh byl s ním.
2Овај дође к Исусу ноћу и рече Му: Рави! Знамо да си ти учитељ од Бога дошао; јер нико не може чудеса ових чинити која ти чиниш ако није Бог с њим.
3Odpověděl Ježíš a řekl jemu: Amen, amen pravím tobě: Nenarodí-li se kdo znovu, nemůž viděti království Božího.
3Одговори Исус и рече му: Заиста, заиста ти кажем: ако се ко наново не роди, не може видети царство Божије.
4Řekl jemu Nikodém: Kterak můž člověk naroditi se, starý jsa? Zdali může opět v život matky své vjíti a naroditi se?
4Рече Никодим Њему: Како се може човек родити кад је стар? Еда ли може по други пут ући у утробу матере своје и родити се?
5Odpověděl Ježíš: Amen, amen pravím tobě: Nenarodí-li se kdo z vody a z Ducha svatého, nemůž vjíti do království Božího.
5Одговори Исус: Заиста, заиста ти кажем: ако се ко не роди водом и Духом, не може ући у царство Божије.
6Což se narodilo z těla, tělo jest, a což se narodilo z Ducha, duch jest.
6Шта је рођено од тела, тело је; а шта је рођено од Духа, дух је.
7Nediviž se, že jsem řekl tobě: Musíte se znovu zroditi.
7Не чуди се што ти рекох; ваља вам се наново родити.
8Vítr kde chce věje, a hlas jeho slyšíš, ale nevíš, odkud přichází, a kam jde. Takť jest každý, kdož se z Ducha narodil.
8Дух дише где хоће, и глас његов чујеш, а не знаш откуда долази и куда иде; тако је сваки човек који је рођен од Духа.
9Odpověděl Nikodém a řekl jemu: Kterak mohou tyto věci býti?
9Одговори Никодим и рече Му: Како може то бити?
10Odpověděl Ježíš a řekl jemu: Ty jsi mistr v Izraeli, a toho neznáš?
10Исус одговори и рече му: Ти си учитељ Израиљев, и то ли не знаш?
11Amen, amen pravím tobě: Že což víme, mluvíme, a což jsme viděli, svědčíme, ale svědectví našeho nepřijímáte.
11Заиста, заиста ти кажем да ми говоримо шта знамо, и сведочимо шта видесмо, и сведочанство наше не примате.
12Poněvadž zemské věci mluvil jsem vám, a nevěříte, kterak, budu-li vám praviti nebeské, uvěříte?
12Кад вам казах земаљско па не верујете, како ћете веровати ако вам кажем небеско?
13Nebo žádný nevstoupil v nebe, než ten, jenž sstoupil s nebe, Syn člověka, kterýž jest v nebi.
13И нико се не попе на небо осим који сиђе с неба, Син човечији који је на небу.
14A jakož jest Mojžíš povýšil hada na poušti, takť musí povýšen býti Syn člověka,
14И као што Мојсије подиже змију у пустињи, тако треба Син човечији да се подигне.
15Aby každý, kdož věří v něho, nezahynul, ale měl život věčný.
15Да ниједан који Га верује не погине, него да има живот вечни:
16Nebo tak Bůh miloval svět, že Syna svého jednorozeného dal, aby každý, kdož věří v něho, nezahynul, ale měl život věčný.
16Јер Богу тако омиле свет да је и Сина свог Јединородног дао, да ниједан који Га верује не погине, него да има живот вечни.
17Neboť jest neposlal Bůh Syna svého na svět, aby odsoudil svět, ale aby spasen byl svět skrze něho.
17Јер Бог не посла Сина свог на свет да суди свету, него да се свет спасе кроза Њ.
18Kdož věří v něho, nebude odsouzen, ale kdož nevěří, jižť jest odsouzen; nebo neuvěřil ve jméno jednorozeného Syna Božího.
18Који Њега верује не суди му се, а који не верује већ је осуђен, јер не верова у име Јединородног Сина Божијег.
19Toto pak jest ten soud, že Světlo přišlo na svět, ale milovali lidé více tmu nežli Světlo; nebo skutkové jejich byli zlí.
19А суд је овај што видело дође на свет, и људима омиле већма тама неголи видело; јер њихова дела беху зла.
20Každý zajisté, kdož zle činí, nenávidí světla, a nejde k světlu, aby nebyli trestáni skutkové jeho.
20Јер сваки који зло чини мрзи на на видело и не иде к виделу да не покарају дела његова, јер су зла.
21Ale kdož činí pravdu, jde k světlu, aby zjeveni byli skutkové jeho, že v Bohu učiněni jsou.
21А ко истину чини иде к виделу, да се виде дела његова, јер су у Богу учињена.
22Potom přišel Ježíš i učedlníci jeho do země Judské, a tu přebýval s nimi, a křtil.
22А потом дође Исус и ученици Његови у јудејску земљу, и онде живљаше с њима и крштаваше.
23A Jan také křtil v Enon, blízko Sálim, nebo byly tam vody mnohé. I přicházeli mnozí, a křtili se.
23А Јован крштаваше у Енону близу Салима, јер онде беше много воде; и долажаху те их крштаваше.
24Nebo ještě Jan nebyl vsazen do žaláře.
24Јер још не беше Јован бачен у тамницу.
25Tedy vznikla otázka mezi Židy a některými z učedlníků Janových o očišťování.
25Тада постаде распра међу ученицима Јовановим и Јеврејима око чишћења.
26I přišli k Janovi a řekli jemu: Mistře, ten, kterýž byl s tebou za Jordánem, jemužs ty svědectví vydal, aj, on křtí, a všickni jdou k němu.
26И дођоше к Јовану и рекоше му: Рави! Онај што беше с тобом преко Јордана, за кога си ти сведочио, ево он крштава, и сви иду к њему.
27Odpověděl Jan a řekl: Nemůžť člověk vzíti ničehož, leč by jemu dáno bylo s nebe.
27Јован одговори и рече: Не може човек ништа примити ако му не буде дано с неба.
28Vy sami svědkové jste mi, že jsem pověděl: Nejsem já Kristus, ale že jsem poslán před ním.
28Ви сами мени сведочите да рекох: Ја нисам Христос, него сам послан пред Њим.
29Kdož má nevěstu, ženichť jest, přítel pak ženicha, jenž stojí a slyší ho, radostí raduje se pro hlas ženicha. Protož ta radost má naplněna jest.
29Ко има невесту женик је, а пријатељ жеников стоји и слуша га, и радошћу радује се гласу жениковом. Ова дакле радост моја испуни се.
30Onť musí růsti, já pak menšiti se.
30Онај треба да расте, а ја да се умањујем.
31Kdož jest shůry přišel, nade všeckyť jest; kdožť jest z země, zemskýť jest, a zemské věci mluví. Ale ten, jenž s nebe přišel, nade všecky jest.
31Који одозго долази над свима је; који је са земље од земље је, и говори од земље; који долази с неба над свима је.
32A což viděl a slyšel, toť svědčí, ale svědectví jeho žádný nepřijímá.
32И шта виде и чу оно сведочи; и сведочанство Његово нико не прима.
33Kdož pak přijímá svědectví jeho, zpečetil jest to, že Bůh pravdomluvný jest.
33Који прими Његово сведочанство, потврди да је Бог истинит.
34Nebo ten, kteréhož Bůh poslal, slovo Boží mluví; nebo jemu ne v míru dává Bůh ducha.
34Јер кога Бог посла, онај речи Божије говори: јер Бог Духа не даје на меру.
35Otec miluje Syna a všecko dal v ruku jeho.
35Јер Отац љуби Сина, и све даде у руке Његове.
36Kdož věří v Syna, má život věčný; ale kdožť jest nevěřící Synu, neuzříť života, ale hněv Boží zůstává na něm.
36Ко верује Сина, има живот вечни; а ко не верује Сина, неће видети живот, него гнев Божји остаје на њему.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.