Jan 3
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Clementine Vulgate, 1598
1Byl pak člověk z farizeů, jménem Nikodém, kníže Židovské.
1Erat autem homo ex pharisæis, Nicodemus nomine, princeps Judæorum.
2Ten přišel k Ježíšovi v noci, a řekl jemu: Mistře, víme, že jsi od Boha přišel Mistr; nebo žádný nemůže těch divů činiti, kteréž ty činíš, leč by Bůh byl s ním.
2Hic venit ad Jesum nocte, et dixit ei: Rabbi, scimus quia a Deo venisti magister, nemo enim potest hæc signa facere, quæ tu facis, nisi fuerit Deus cum eo.
3Odpověděl Ježíš a řekl jemu: Amen, amen pravím tobě: Nenarodí-li se kdo znovu, nemůž viděti království Božího.
3Respondit Jesus, et dixit ei: Amen, amen dico tibi, nisi quis renatus fuerit denuo, non potest videre regnum Dei.
4Řekl jemu Nikodém: Kterak můž člověk naroditi se, starý jsa? Zdali může opět v život matky své vjíti a naroditi se?
4Dicit ad eum Nicodemus: Quomodo potest homo nasci, cum sit senex? numquid potest in ventrem matris suæ iterato introire et renasci?
5Odpověděl Ježíš: Amen, amen pravím tobě: Nenarodí-li se kdo z vody a z Ducha svatého, nemůž vjíti do království Božího.
5Respondit Jesus: Amen, amen dico tibi, nisi quis renatus fuerit ex aqua, et Spiritu Sancto, non potest introire in regnum Dei.
6Což se narodilo z těla, tělo jest, a což se narodilo z Ducha, duch jest.
6Quod natum est ex carne, caro est: et quod natum est ex spiritu, spiritus est.
7Nediviž se, že jsem řekl tobě: Musíte se znovu zroditi.
7Non mireris quia dixi tibi: oportet vos nasci denuo.
8Vítr kde chce věje, a hlas jeho slyšíš, ale nevíš, odkud přichází, a kam jde. Takť jest každý, kdož se z Ducha narodil.
8Spiritus ubi vult spirat, et vocem ejus audis, sed nescis unde veniat, aut quo vadat: sic est omnis qui natus est ex spiritu.
9Odpověděl Nikodém a řekl jemu: Kterak mohou tyto věci býti?
9Respondit Nicodemus, et dixit ei: Quomodo possunt hæc fieri?
10Odpověděl Ježíš a řekl jemu: Ty jsi mistr v Izraeli, a toho neznáš?
10Respondit Jesus, et dixit ei: Tu es magister in Israël, et hæc ignoras?
11Amen, amen pravím tobě: Že což víme, mluvíme, a což jsme viděli, svědčíme, ale svědectví našeho nepřijímáte.
11amen, amen dico tibi, quia quod scimus loquimur, et quod vidimus testamur, et testimonium nostrum non accipitis.
12Poněvadž zemské věci mluvil jsem vám, a nevěříte, kterak, budu-li vám praviti nebeské, uvěříte?
12Si terrena dixi vobis, et non creditis: quomodo, si dixero vobis cælestia, credetis?
13Nebo žádný nevstoupil v nebe, než ten, jenž sstoupil s nebe, Syn člověka, kterýž jest v nebi.
13Et nemo ascendit in cælum, nisi qui descendit de cælo, Filius hominis, qui est in cælo.
14A jakož jest Mojžíš povýšil hada na poušti, takť musí povýšen býti Syn člověka,
14Et sicut Moyses exaltavit serpentem in deserto, ita exaltari oportet Filium hominis:
15Aby každý, kdož věří v něho, nezahynul, ale měl život věčný.
15ut omnis qui credit in ipsum, non pereat, sed habeat vitam æternam.
16Nebo tak Bůh miloval svět, že Syna svého jednorozeného dal, aby každý, kdož věří v něho, nezahynul, ale měl život věčný.
16Sic enim Deus dilexit mundum, ut Filium suum unigenitum daret: ut omnis qui credit in eum, non pereat, sed habeat vitam æternam.
17Neboť jest neposlal Bůh Syna svého na svět, aby odsoudil svět, ale aby spasen byl svět skrze něho.
17Non enim misit Deus Filium suum in mundum, ut judicet mundum, sed ut salvetur mundus per ipsum.
18Kdož věří v něho, nebude odsouzen, ale kdož nevěří, jižť jest odsouzen; nebo neuvěřil ve jméno jednorozeného Syna Božího.
18Qui credit in eum, non judicatur; qui autem non credit, jam judicatus est: quia non credit in nomine unigeniti Filii Dei.
19Toto pak jest ten soud, že Světlo přišlo na svět, ale milovali lidé více tmu nežli Světlo; nebo skutkové jejich byli zlí.
19Hoc est autem judicium: quia lux venit in mundum, et dilexerunt homines magis tenebras quam lucem: erant enim eorum mala opera.
20Každý zajisté, kdož zle činí, nenávidí světla, a nejde k světlu, aby nebyli trestáni skutkové jeho.
20Omnis enim qui male agit, odit lucem, et non venit ad lucem, ut non arguantur opera ejus:
21Ale kdož činí pravdu, jde k světlu, aby zjeveni byli skutkové jeho, že v Bohu učiněni jsou.
21qui autem facit veritatem, venit ad lucem, ut manifestentur opera ejus, quia in Deo sunt facta.
22Potom přišel Ježíš i učedlníci jeho do země Judské, a tu přebýval s nimi, a křtil.
22Post hæc venit Jesus et discipuli ejus in terram Judæam: et illic demorabatur cum eis, et baptizabat.
23A Jan také křtil v Enon, blízko Sálim, nebo byly tam vody mnohé. I přicházeli mnozí, a křtili se.
23Erat autem et Joannes baptizans, in Ænnon, juxta Salim: quia aquæ multæ erant illic, et veniebant et baptizabantur.
24Nebo ještě Jan nebyl vsazen do žaláře.
24Nondum enim missus fuerat Joannes in carcerem.
25Tedy vznikla otázka mezi Židy a některými z učedlníků Janových o očišťování.
25Facta est autem quæstio ex discipulis Joannis cum Judæis de purificatione.
26I přišli k Janovi a řekli jemu: Mistře, ten, kterýž byl s tebou za Jordánem, jemužs ty svědectví vydal, aj, on křtí, a všickni jdou k němu.
26Et venerunt ad Joannem, et dixerunt ei: Rabbi, qui erat tecum trans Jordanem, cui tu testimonium perhibuisti, ecce hic baptizat, et omnes veniunt ad eum.
27Odpověděl Jan a řekl: Nemůžť člověk vzíti ničehož, leč by jemu dáno bylo s nebe.
27Respondit Joannes, et dixit: Non potest homo accipere quidquam, nisi fuerit ei datum de cælo.
28Vy sami svědkové jste mi, že jsem pověděl: Nejsem já Kristus, ale že jsem poslán před ním.
28Ipsi vos mihi testimonium perhibetis, quod dixerim: Non sum ego Christus: sed quia missus sum ante illum.
29Kdož má nevěstu, ženichť jest, přítel pak ženicha, jenž stojí a slyší ho, radostí raduje se pro hlas ženicha. Protož ta radost má naplněna jest.
29Qui habet sponsam, sponsus est: amicus autem sponsi, qui stat, et audit eum, gaudio gaudet propter vocem sponsi. Hoc ergo gaudium meum impletum est.
30Onť musí růsti, já pak menšiti se.
30Illum oportet crescere, me autem minui.
31Kdož jest shůry přišel, nade všeckyť jest; kdožť jest z země, zemskýť jest, a zemské věci mluví. Ale ten, jenž s nebe přišel, nade všecky jest.
31Qui desursum venit, super omnes est. Qui est de terra, de terra est, et de terra loquitur. Qui de cælo venit, super omnes est.
32A což viděl a slyšel, toť svědčí, ale svědectví jeho žádný nepřijímá.
32Et quod vidit, et audivit, hoc testatur: et testimonium ejus nemo accipit.
33Kdož pak přijímá svědectví jeho, zpečetil jest to, že Bůh pravdomluvný jest.
33Qui accepit ejus testimonium signavit, quia Deus verax est.
34Nebo ten, kteréhož Bůh poslal, slovo Boží mluví; nebo jemu ne v míru dává Bůh ducha.
34Quem enim misit Deus, verba Dei loquitur: non enim ad mensuram dat Deus spiritum.
35Otec miluje Syna a všecko dal v ruku jeho.
35Pater diligit Filium et omnia dedit in manu ejus.
36Kdož věří v Syna, má život věčný; ale kdožť jest nevěřící Synu, neuzříť života, ale hněv Boží zůstává na něm.
36Qui credit in Filium, habet vitam æternam; qui autem incredulus est Filio, non videbit vitam, sed ira Dei manet super eum.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.