Žalmy 119
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Daničić–Karadžić Bible (1868), Cyrillic
1Aleph. Blahoslavení ti, kteříž jsou ctného obcování, kteříž chodí v zákoně Hospodinově.
1Благо онима којима је пут чист, који ходе у закону Господњем.
2Blahoslavení, kteříž ostříhají svědectví jeho, a kteříž ho celým srdcem hledají.
2Благо онима који чувају откривења Његова, свим срцем траже Га;
3Nečiní zajisté nepravosti, ale kráčejí po cestách jeho.
3Који не чине безакоња, ходе путевима Његовим!
4Ty jsi přikázal, aby pilně bylo ostříháno rozkazů tvých.
4Ти си дао заповести своје, да се чувају добро.
5Ó by spraveny byly cesty mé k ostříhání ustanovení tvých.
5Кад би путеви моји били управљени да чувам наредбе Твоје!
6Tehdážť nebudu zahanben, když budu patřiti na všecka přikázaní tvá.
6Онда се не бих постидео, пазећи на заповести Твоје;
7Oslavovati tě budu v upřímnosti srdce, když se vyučovati budu právům spravedlnosti tvé.
7Хвалио бих Те с правим срцем, учећи се праведним законима Твојим.
8Ustanovení tvých budu ostříhati s pilností, toliko neopouštěj mne.
8Чуваћу наредбе Твоје, немој ме оставити сасвим.
9Beth. Jakým způsobem očistí mládenec stezku svou? Takovým, aby se choval vedlé slova tvého.
9Како ће младић очистити пут свој? Владајући се по Твојим речима.
10Celým srdcem svým hledám tebe, nedopouštějž mi blouditi od přikázaní tvých.
10Свим срцем својим тражим Тебе, не дај ми да зађем од заповести Твојих.
11V srdci svém skládám řeč tvou, abych nehřešil proti tobě.
11У срце своје затворио сам реч Твоју, да Ти не грешим.
12Ty chvály hodný Hospodine, vyuč mne ustanovením svým.
12Благословен си, Господе! Научи ме наредбама својим.
13Rty svými vypravuji o všech soudech úst tvých.
13Устима својим јављам све судове уста Твојих.
14Z cesty svědectví tvých raduji se více, než z největšího zboží.
14На путу откривења Твојих радујем се као за велико богатство.
15O přikázaních tvých přemyšluji, a patřím na stezky tvé.
15О заповестима Твојим размишљам, и пазим на путеве Твоје.
16V ustanoveních tvých se kochám, aniž se zapomínám na slovo tvé.
16Наредбама Твојим тешим се, не заборављам речи Твоје.
17Gimel Tu milost učiň s služebníkem svým, abych, dokudž jsem živ, ostříhal slova tvého.
17Учини милост слузи свом, да бих живео и чувао реч Твоју.
18Otevři oči mé, abych spatřoval divné věci z zákona tvého.
18Отвори очи моје, да бих видео чудеса закона Твог;
19Příchozí jsem na tom světě, neukrývejž přede mnou přikázaní svých.
19Гост сам на земљи, немој сакрити од мене заповести своје.
20Umdlévá duše má pro žádost soudů tvých všelikého času.
20Изнеможе душа моја желећи без престанка познати судове Твоје.
21Vyhlazuješ pyšné, zlořečené, kteříž bloudí od přikázaní tvých.
21Ти си страшан проклетим охолицама, које застрањују од заповести Твојих.
22Odejmi ode mne útržku a potupu, neboť ostříhám svědectví tvých.
22Одврати од мене руг и срамоту, јер чувам откривења Твоја.
23Také i knížata se zasazují, a mluví proti mně, služebník pak tvůj přemýšlí o ustanoveních tvých.
23Седе кнезови и договарају се на мене; а слуга Твој размишља о наредбама Твојим.
24Svědectví tvá zajisté jsou mé rozkoše a moji rádcové.
24Откривења су Твоја утеха моја, саветници моји.
25Daleth Přilnula k prachu duše má; obživiž mne podlé slova svého.
25Душа моја лежи у праху; оживи ме по речи својој.
26Cesty své předložilť jsem, a vyslýchals mne; vyuč mne ustanovením svým.
26Казујем путеве своје, и чујеш ме; научи ме наредбама својим.
27Cestě rozkazů tvých dej ať vyrozumívám, a ať přemýšlím o divných skutcích tvých.
27Уразуми ме о путу заповести својих, и размишљаћу о чудесима Твојим.
28Rozplývá se zámutkem duše má, očerstviž mne podlé slova svého.
28Сузе пролива душа моја од туге, окрепи ме по речи својој.
29Cestu lživou odvrať ode mne, a zákon svůj z milosti dej mi.
29Пут лажни уклони од мене и закон свој даруј ми.
30Cestu pravou jsem vyvolil, soudy tvé sobě předkládám.
30Пут истини избрах, законе Твоје тражим.
31Svědectví tvých se přídržím, Hospodine, nedejž mi zahanbenu býti.
31Прионух за откривења Твоја, Господе; немој ме осрамотити.
32Cestou rozkazů tvých poběhnu, když ty rozšíříš srdce mé.
32Путем заповести Твојих трчим, јер си раширио срце моје.
33He Vyuč mne, Hospodine, cestě ustanovení svých, kteréž bych ostříhal do konce.
33Покажи ми, Господе, пут наредаба својих, да га се држим до краја.
34Dej mi ten rozum, ať šetřím zákona tvého, a ať ho ostříhám celým srdcem.
34Уразуми ме, и држаћу се закона Твог, и чувати га свим срцем.
35Dej, ať chodím cestou přikázaní tvých; nebo v tom svou rozkoš skládám.
35Постави ме на стазу заповести својих, јер ми је она омилела.
36Nakloň srdce mého k svědectvím svým, a ne k lakomství.
36Привиј срце моје к откривењима својим, а не к лакомству.
37Odvrať oči mé, ať nehledí marnosti; na cestě své obživ mne.
37Одврати очи моје да не гледају ништавила, путем својим оживи ме.
38Potvrď služebníku svému řeči své, kterýž se oddal k službě tvé.
38Испуни слузи свом реч своју да Те се боји.
39Odvrať ode mne pohanění, jehož se bojím; nebo soudové tvoji dobří jsou.
39Уклони руг мој, ког се плашим; јер су судови Твоји благи.
40Aj, toužím po rozkázaních tvých; dej, ať jsem živ v spravedlnosti tvé.
40Миле су ми заповести Твоје, правдом својом оживи ме.
41Vav Ó ať se přiblíží ke mně milosrdenství tvá, Hospodine, a spasení tvé vedlé řeči tvé,
41Нека дође на ме милост Твоја, Господе, помоћ Твоја по речи Твојој.
42Tak abych odpovědíti uměl utrhači svému skutkem, že doufání skládám v slovu tvém.
42И ја ћу одговорити ономе који ме ружи; јер се уздам у реч Твоју.
43A nevynímej z úst mých slova nejpravějšího; neboť na soudy tvé očekávám.
43Немој узети никад од уста мојих речи истине, јер чекам судове Твоје.
44I budu ostříhati zákona tvého ustavičně, od věků až na věky,
44И чуваћу закон Твој свагда, довека и без престанка.
45A bez přestání choditi na širokosti, neboť jsem se dotázal rozkazů tvých.
45Ходићу слободно, јер тражим заповести Твоје.
46Nýbrž mluviti budu o svědectvích tvých i před králi, a nebudu se hanbiti.
46Говорићу о откривењима Твојим пред царевима, и нећу се стидети.
47Nebo rozkoš svou skládám v přikázaních tvých, kteráž jsem zamiloval.
47Тешићу се заповестима Твојим, које љубим.
48Přičinímť i ruce své k přikázaním tvým, kteráž miluji, a přemýšleti budu o ustanoveních tvých.
48Руке своје пружам к заповестима Твојим, које љубим, и размишљам о наредбама Твојим.
49Zajin Rozpomeň se na slovo k služebníku svému, kterýmž jsi mne ubezpečil.
49Опомени се речи своје к слузи свом, на коју си ми заповедио да се ослањам.
50Toť jest má útěcha v ssoužení mém, že mne slovo tvé obživuje.
50У невољи мојој теши ме што ме реч Твоја оживљава.
51Pyšní mi se velmi posmívají, však od zákona tvého se neuchyluji.
51Охоли ми се ругају веома; али ја не одступам од закона Твог.
52Neboť se rozpomínám na soudy tvé věčné, Hospodine, kterýmiž se potěšuji.
52Памтим судове Твоје од искона, Господе, и тешим се.
53Děsím se nad bezbožnými, kteříž opouštějí zákon tvůj.
53Гнев ме обузима на безбожнике, који остављају закон Твој.
54Ustanovení tvá jsou mé písničky na místě mého putování.
54Наредбе су Твоје песма моја у путничком стану мом.
55Rozpomínám se i v noci na jméno tvé, Hospodine, a ostříhám zákona tvého.
55Ноћу помињем име Твоје, Господе, и чувам закон Твој.
56Toť mám odtud, abych ostříhal rozkazů tvých.
56То је моје, да чувам заповести Твоје.
57Cheth Díl můj, řekl jsem, Hospodine, ostříhati výmluvnosti tvé.
57Део мој Ти си, Господе; наумио сам чувати речи Твоје.
58Modlívám se milosti tvé v celém srdci: Smiluj se nade mnou podlé slova svého.
58Молим Ти се из свега срца, смилуј се на ме по речи својој.
59Rozvážil jsem na mysli cesty své, a obrátil jsem nohy své k tvým svědectvím.
59Разматрам путеве своје, и обраћам ноге своје к откривењима Твојим.
60Pospíchámť a neodkládám ostříhati rozkazů tvých.
60Хитим, и не затежем се чувати заповести Твоје.
61Rota bezbožníků zloupila mne, na zákon tvůj se nezapomínám.
61Мреже безбожничке опколише ме, али закон Твој не заборављам.
62O půlnoci vstávám, abych tě oslavoval v soudech spravedlnosti tvé.
62У по ноћи устајем да Те славим за праведне судове Твоје.
63Účastník jsem všech, kteříž se bojí tebe, a těch, kteříž ostříhají přikázaní tvých.
63У заједници сам са свима који се Тебе боје и који чувају заповести Твоје.
64Milosrdenství tvého, Hospodine, plná jest země, ustanovením svým vyuč mne.
64Доброте је Твоје, Господе, пуна сва земља; наредбама својим научи ме.
65Teth Dobrotivě jsi nakládal s služebníkem svým, Hospodine, podlé slova svého.
65Учинио си добро слузи свом, Господе, по речи својој.
66Pravému soudu a umění vyuč mne, nebo jsem přikázaním tvým uvěřil.
66Доброј мисли и знању научи ме, јер заповестима Твојим верујем.
67Prvé než jsem snížen byl, bloudil jsem, ale nyní výmluvnosti tvé ostříhám.
67Пре страдања свог лутах, а сад чувам реч Твоју.
68Dobrý jsi ty a dobrotivý, vyuč mne ustanovením svým.
68Ти си добар, и добро чиниш; научи ме наредбама својим.
69Složiliť jsou lež proti mně pyšní, ale já celým srdcem ostříhám přikázaní tvých.
69Охоли плету на мене лаж, али се ја свим срцем држим заповести Твојих.
70Zbřidlo jako tuk srdce jejich, já zákonem tvým se potěšuji.
70Задригло је срце њихово као сало, а ја се тешим законом Твојим.
71K dobrémuť jest mi to, že jsem pobyl v trápení, abych se naučil ustanovením tvým.
71Добро ми је што страдам, да се научим наредбама Твојим.
72Za lepší sobě pokládám zákon úst tvých, nežli na tisíce zlata a stříbra.
72Милији ми је закон уста Твојих него хиљаде злата и сребра.
73Jod Ruce tvé učinily a sformovaly mne, dej mi ten rozum, abych se naučil přikázaním tvým,
73Руке Твоје створиле су ме и начиниле ме; уразуми ме, и научићу се заповестима Твојим.
74Tak aby bojící se tebe mne vidouce, radovali se, že na slovo tvé očekávám.
74Који се Тебе боје, видеће ме, и радоваће се што се уздам у Твоју реч.
75Seznávámť, Hospodine, že jsou spravedliví soudové tvoji, a že jsi mne hodně potrestal.
75Знам да су судови Твоји, Господе, праведни, и по правди ме караш.
76Nechať jest již zřejmé milosrdenství tvé ku potěšení mému, podlé řeči tvé mluvené služebníku tvému.
76Нека буде доброта Твоја утеха моја, као што си рекао слузи свом.
77Přiďtež na mne slitování tvá, abych živ býti mohl; nebo zákon tvůj rozkoš má jest.
77Нека дође к мени милосрђе Твоје, и оживим; јер је закон Твој утеха моја.
78Zahanbeni buďte pyšní, proto že lstivě chtěli mne podvrátiti, já pak přemyšluji o přikázaních tvých.
78Нек се постиде охоли; јер ме без кривице оборише. Ја размишљам о заповестима Твојим.
79Obraťtež se ke mně, kteříž se bojí tebe, a kteříž znají svědectví tvá.
79Нек се обрате к мени који се Тебе боје, и који знају откривења Твоја.
80Budiž srdce mé upřímé při ustanoveních tvých, tak abych nebyl zahanben.
80Срце моје нека буде савршено у наредбама Твојим, да се не постидим.
81Kaph Touží duše má po spasení tvém, na slovo tvé očekávám.
81Чезне душа моја за спасењем Твојим, реч Твоју чекам.
82Hynou i oči mé žádostí výmluvností tvých, když říkám: Skoro-liž mne potěšíš?
82Чезну очи моје за речју Твојом; говорим: Кад ћеш ме утешити?
83Ačkoli jsem jako nádoba kožená v dymu, na ustanovení tvá však jsem nezapomenul.
83Постадох као мех у диму, али Твојих наредаба не заборавих.
84Mnoho-liž bude dní služebníka tvého? Skoro-liž soud vykonáš nad těmi, kteříž mi protivenství činí?
84Колико ће бити дана слуге Твог? Кад ћеш судити онима који ме гоне?
85Vykopali mi pyšní jámy, kterážto věc není podlé zákona tvého.
85Охоли ископаше ми јаму насупрот закону Твом.
86Všecka přikázaní tvá jsou pravda; bez příčiny mi se protiví, spomoziž mi.
86Све су заповести Твоје истина; без кривице ме гоне, помози ми.
87Téměřť jsou mne již v nic obrátili na zemi, já jsem však neopustil přikázaní tvých.
87Умало ме не убише на земљи, али ја не остављам заповести Твоје.
88Podlé milosrdenství svého obživ mne, abych ostříhal svědectví úst tvých.
88По милости својој оживи ме, и чуваћу откривења уста Твојих.
89Lamed Na věky, ó Hospodine, slovo tvé trvánlivé jest v nebesích.
89Довека је, Господе, реч Твоја утврђена на небесима,
90Od národu do pronárodu pravda tvá, utvrdil jsi zemi, a tak stojí.
90Од колена до колена истина Твоја; Ти си поставио земљу, и стоји.
91Vedlé úsudků tvých stojí to vše do dnešního dne, všecko to zajisté jsou služebníci tvoji.
91По Твојој наредби све стоји сад; јер све служи Теби.
92Byť zákon tvůj nebyl mé potěšení, dávno bych byl zahynul v svém trápení.
92Да није закон Твој био утеха моја, погинуо бих у невољи својој.
93Na věky se nezapomenu na rozkazy tvé; jimi zajisté obživil jsi mne.
93Заповести Твоје нећу заборавити довека, јер ме њима оживљаваш.
94Tvůjť jsem já, zachovávejž mne; nebo přikázaní tvá zpytuji.
94Ја сам Твој, помози ми, јер тражим заповести Твоје.
95Očekávajíť na mne bezbožní, aby mne zahubili, já pak svědectví tvá rozvažuji.
95Безбожници гледају да ме убију; а ја размишљам о Твојим откривењима.
96Každé věci dokonalé vidím skončení; rozkaz tvůj jest přeširoký náramně.
96Свему савршеном видех крај; али је заповест Твоја веома широка.
97Mem Ó jak miluji zákon tvůj, tak že každého dne on jest mé přemyšlování.
97Како љубим закон твој! Сав дан мислим о њему.
98Nad nepřátely mé moudřejšího mne činíš přikázaními svými; nebo mám je ustavičně před sebou.
98Заповест Твоја чини ме мудријег од непријатеља мојих; јер је са мном увек.
99Nade všecky své učitele rozumnější jsem učiněn; nebo svědectví tvá jsou má přemyšlování.
99Разумнији постах од свих учитеља својих; јер размишљам о Твојим откривењима.
100I nad starce opatrnější jsem, nebo přikázaní tvých ostříhám.
100Мудрији сам од стараца; јер заповести Твоје чувам.
101Od každé cesty zlé zdržuji nohy své, abych ostříhal slova tvého.
101Од сваког злог пута заустављам ноге своје, да бих чувао реч Твоју.
102Od soudů tvých se neodvracuji, proto že ty mne vyučuješ.
102Од наредаба Твојих не одступам; јер си ме Ти научио.
103Ó jak jsou sladké dásním mým výmluvnosti tvé, nad med ústům mým.
103Како су слатке језику мом речи Твоје, слађе од меда устима мојим!
104Z přikázaní tvých rozumnosti jsem nabyl, a protož všeliké cesty bludné nenávidím.
104Од заповести Твојих постадох разуман; тога ради мрзим на сваки пут лажни.
105Nun Svíce nohám mým jest slovo tvé, a světlo stezce mé.
105Реч је Твоја жижак нози мојој, и видело стази мојој.
106Přisáhl jsem, což i splním, že chci ostříhati soudů spravedlnosti tvé.
106Заклех се да ћу чувати наредбе правде Твоје, и извршићу.
107Ztrápenýť jsem přenáramně, Hospodine, obživiž mne vedlé slova svého.
107Поништен сам веома, Господе, оживи ме по речи својој.
108Dobrovolné oběti úst mých, žádám, oblib, Hospodine, a právům svým vyuč mne.
108Нека Ти буде угодна, Господе, добровољна жртва уста мојих, и судовима својим научи ме.
109Duše má jest v ustavičném nebezpečenství, a však na zákon tvůj se nezapomínám.
109Душа је моја у руци мојој непрестано у невољи; али закон Твој не заборављам.
110Polékli jsou mi bezbožní osídlo, ale já od rozkazů tvých se neodvracím.
110Безбожници су ми метнули замку; али од заповести Твојих не застраних.
111Za dědictví věčné ujal jsem svědectví tvá, neboť jsou radost srdce mého.
111Присвојих откривења Твоја зававек; јер су радост срцу мом.
112Naklonil jsem srdce svého k vykonávání ustanovení tvých ustavičně, až i do konce.
112Приволео сам срце своје да твори наредбе Твоје навек, до краја.
113Samech Výmyslků nenávidím, zákon pak tvůj miluji.
113Који преступају закон, ја на њих мрзим, а закон Твој љубим.
114Skrýše má a pavéza má ty jsi, na slovo tvé očekávám.
114Ти си заклон мој и штит мој; реч Твоју чекам.
115Odstuptež ode mne nešlechetníci, abych ostříhal přikázaní Boha svého.
115Идите од мене, безаконици! И чуваћу заповести Бога свог.
116Zdržujž mne podlé slova svého, tak abych živ byl, a nezahanbuj mne v mém očekávání.
116Укрепи ме по речи својој и бићу жив, и немој ме осрамотити у надању мом.
117Posiluj mne, abych zachován byl, a patřil k ustanovením tvým ustavičně.
117Утврди ме, и спашћу се, и размишљаћу о наредбама Твојим без престанка.
118Potlačuješ všecky ty, kteříž odstupují od ustanovení tvých; neboť jest lživá opatrnost jejich.
118Обараш све који одступају од наредаба Твојих; јер су помисли њихове лаж.
119Jako trůsku odmítáš všecky bezbožníky země, a protož miluji svědectví tvá.
119Као гар бацаш све безбожнике на земљи; тога ради омилеше ми откривења Твоја.
120Děsí se strachem před tebou tělo mé; nebo soudů tvých bojím se.
120Дрхће од страха Твог тело моје, и судова Твојих бојим се.
121Ajin Èiním soud a spravedlnost, nevydávejž mne mým násilníkům.
121Чиним суд и правду, не дај ме онима који ме гоне.
122Zastup sám služebníka svého k dobrému, tak aby mne pyšní nepotlačili.
122Одбрани слугу свог на добро Његово, да ми не чине силе охоли.
123Oči mé hynou čekáním na spasení tvé, a na výmluvnost spravedlnosti tvé.
123Очи моје чезну за спасењем Твојим и за речју правде Твоје.
124Nalož s služebníkem svým vedlé milosrdenství svého, a ustanovením svým vyuč mne.
124Учини слузи свом по милости својој, и наредбама својим научи ме.
125Služebník tvůj jsem já, dejž mi rozumnost, abych uměl svědectví tvá.
125Ја сам слуга Твој; уразуми ме, и познаћу откривења Твоја.
126Èasť jest, abys se přičinil, Hospodine; zrušili zákon tvůj.
126Време је да Господ ради; оборише закон Твој.
127Z té příčiny miluji přikázaní tvá více nežli zlato, i to, kteréž jest nejlepší.
127Тога ради љубим заповести Твоје већма него злато и драго камење.
128A proto, že všecky rozkazy tvé o všech věcech pravé býti poznávám, všeliké stezky bludné nenávidím.
128Тога ради заповести Твоје држим да су верне, на сваки пут лажни мрзим.
129Pe Předivnáť jsou svědectví tvá, a protož jich ostříhá duše má.
129Дивна су откривења Твоја; зато их чува душа моја.
130Začátek učení tvého osvěcuje, a vyučuje sprostné rozumnosti.
130Речи Твоје кад се јаве, просветљују и уразумљују просте.
131Ústa svá otvírám, a dychtím, nebo přikázaní tvých jsem žádostiv.
131Отварам уста своја да одахнем, јер сам жедан заповести Твојих.
132Popatřiž na mne, a smiluj se nade mnou podlé práva těch, kteříž milují jméno tvé.
132Погледај на ме и смилуј се на ме, као што радиш с онима који љубе име Твоје.
133Kroky mé utvrzuj v slovu svém, a nedej, aby nade mnou panovati měla jaká nepravost.
133Утврди стопе моје у речи својој, и не дај никаквом безакоњу да овлада мном.
134Vysvoboď mne z nátisků lidských, abych ostříhal rozkazů tvých.
134Избави ме од насиља људског, и чуваћу заповести Твоје.
135Zasvěť tvář svou nad služebníkem svým, a ustanovením svým vyuč mne.
135Светлошћу лица свог обасјај слугу свог, и научи ме наредбама својим.
136Potůčkové vod vyplývají z očí mých příčinou těch, kteříž neostříhají zákona tvého.
136Очи моје лију потоке, зато што не чувају закон Твој.
137Tsade Spravedlivý jsi, Hospodine, a upřímý v soudech svých.
137Праведан си, Господе, и прави су судови Твоји.
138Ty jsi vydal spravedlivá svědectví svá, a vší víry hodná.
138Јавио си правду у откривењима својим, и истину целу.
139Až svadnu, tak horlím, že se zapomínají na slovo tvé nepřátelé moji.
139Ревност моја једе ме, зато што моји непријатељи заборавише речи Твоје.
140Zprubovanáť jest řeč tvá dokonale, tou příčinou ji miluje služebník tvůj.
140Реч је Твоја веома чиста, и слуга је Твој веома љуби.
141Maličký a opvržený jsem já, však na rozkazy tvé se nezapomínám.
141Ја сам мален и поништен, али заповести Твоје не заборављам.
142Spravedlnost tvá jest spravedlnost věčná, a zákon tvůj pravda.
142Правда је Твоја правда вечна, и закон Твој истина.
143Ssoužení a nátisk mne stihají, přikázaní tvá jsou mé rozkoše.
143Туга и невоља нађе ме, заповести су Твоје утеха моја.
144Spravedlnost svědectví tvých trvá na věky; dej mi z ní rozumnosti nabýti, tak abych živ býti mohl.
144Вечна је правда у откривењима Твојим; уразуми ме, и бићу жив.
145Koph Z celého srdce volám, vyslyšiš mne, ó Hospodine, abych ostříhal ustanovení tvých.
145Вичем из свега срца: Услиши ме, Господе; сачуваћу наредбе Твоје.
146K tobě volám, vysvoboď mne, abych šetřil svědectví tvých.
146Призивам Те, помози ми; држаћу се откривења Твојих.
147Předstihám svitání a volám, na tvéť slovo očekávám.
147Претечем свануће, и вичем; реч Твоју чекам.
148Předstihají oči mé bdění proto, abych přemýšlel o výmluvnostech tvých.
148Претечу очи моје јутарњу стражу, да бих размишљао о речи Твојој.
149Hlas můj slyš podlé svého milosrdenství, Hospodine, podlé soudů svých obživ mne.
149Чуј глас мој по милости својој, Господе; по суду свом оживи ме.
150Přibližují se následovníci nešlechetnosti, ti, kteříž se od zákona tvého vzdálili.
150Прикучују се који љубе безакоње; удаљили су се од закона Твог.
151Ty blíže jsi, Hospodine; nebo všecka přikázaní tvá jsou pravda.
151Ти си близу, Господе, и све су заповести Твоје истина.
152Jižť to dávno vím o svědectvích tvých, že jsi je stvrdil až na věky.
152Одавна знам за откривења Твоја, да си их поставио зававек.
153Reš Popatřiž na mé trápení, a vysvoboď mne; neboť se na zákon tvůj nezapomínám.
153Погледај невољу моју, и избави ме, јер не заборављам закон Твој.
154Zasaď se o mou při, a ochraň mne; pro řeč svou obživ mne.
154Прими се ствари моје, и одбрани ме; по речи својој оживи ме.
155Dalekoť jest od bezbožných spasení, nebo nedotazují se na ustanovení tvá.
155Далеко је од безбожника спасење, јер се не држе наредаба Твојих.
156Slitování tvá mnohá jsou, Hospodine; podlé soudů svých obživ mne.
156Милосрђе је Твоје, Господе, велико; по правом суду свом оживи ме.
157Jakžkoli jsou mnozí protivníci moji a nepřátelé moji, však od svědectví tvých se neuchyluji.
157Много је противника мојих и непријатеља мојих; али ја не одступам од откривења Твојих.
158Viděl jsem ty, kteříž se převráceně měli, velmi to těžce nesa, že řeči tvé neostříhali.
158Видим одметнике, и мрско ми је; јер не чувају речи Твоје.
159Popatřiž, žeť rozkazy tvé miluji, Hospodine; podlé milosrdenství svého obživ mne.
159Гледај, како љубим заповести Твоје, Господе, по милости својој оживи ме.
160Nejpřednější věc slova tvého jest pravda, a na věky trvá všeliký úsudek spravedlnosti tvé.
160Основа је речи Твоје истина, и вечан је сваки суд правде Твоје.
161Šin Knížata mi se protiví bez příčiny, však slova tvého děsí se srdce mé.
161Кнезови ме гоне низашта, али се срце моје боји речи Твоје.
162Já raduji se z řeči tvé tak jako ten, kterýž dochází hojné kořisti.
162Радујем се речи Твојој као онај који задобије велик плен.
163Falše pak nenávidím, a jí v ohavnosti mám; zákon tvůj miluji.
163Мрзим на лаж и гадим се на њу, љубим закон Твој.
164Sedmkrát za den chválím tě z soudů tvých spravedlivých.
164Седам пута на дан хвалим Те за судове правде Твоје.
165Pokoj mnohý těm, kteříž milují zákon tvůj, a nemají žádné urážky.
165Велик мир имају они који љубе закон Твој, и у њих нема спотицања.
166Očekávám na spasení tvé, Hospodine, a přikázaní tvá vykonávám.
166Чекам спасење Твоје, Господе, и заповести Твоје извршујем.
167Ostříhá duše má svědectví tvých, nebo je velice miluji.
167Душа моја чува откривења Твоја, и ја их љубим веома.
168Ostříhám rozkazů tvých a svědectví tvých; nebo všecky cesty mé jsou před tebou.
168Чувам заповести Твоје и откривења; јер су сви путеви моји пред Тобом.
169Thav Předstupiž úpění mé před oblíčej tvůj, Hospodine, a podlé slova svého uděl mi rozumnosti.
169Нека изађе тужњава моја преда Те, Господе! По речи својој уразуми ме.
170Vejdiž pokorná prosba má před tvář tvou, a vedlé řeči své vytrhni mne.
170Нека дође мољење моје преда Те! По речи својој избави ме.
171I vynesou rtové moji chválu, když ty mne vyučíš ustanovením svým.
171Уста ће моја певати хвалу, кад ме научиш наредбама својим.
172Zpívati bude i jazyk můj slovo tvé, a že všecka přikázaní tvá jsou spravedlnost.
172Језик ће мој казивати реч Твоју, јер су све заповести Твоје праведне.
173Budiž mi ku pomoci ruka tvá; neboť jsem sobě zvolil přikázaní tvá.
173Нека ми буде рука Твоја у помоћи; јер ми омилеше заповести Твоје;
174Toužím po spasení tvém, Hospodine, a zákon tvůj jest rozkoš má.
174Жедан сам спасења Твог, Господе, и закон је Твој утеха моја.
175Živa bude duše má, a bude tě chváliti, a soudové tvoji budou mi na pomoc.
175Нека живи душа моја и Тебе хвали, и судови Твоји нека ми помогну.
176Bloudím jako ovce ztracená, hledejž služebníka svého, neboť se na přikázaní tvá nezapomínám.
176Зађох као овца изгубљена: тражи слугу свог; јер заповести Твоје не заборавих.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.