Žalmy 41
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Lutherbibel 1912
1Přednímu zpěváku, žalm Davidův.
1Ein Psalm Davids, vorzusingen. Wohl dem, der sich des Dürftigen annimmt! Den wird der HERR erretten zur bösen Zeit.
2Blahoslavený, kdož prozřetelný soud činí o chudém; v den zlý vysvobodí jej Hospodin.
2Der HERR wird ihn bewahren und beim Leben erhalten und es ihm lassen wohl gehen auf Erden und wird ihn nicht geben in seiner Feinde Willen.
3Hospodin ho ostřeže, a obživí jej; blažený bude na zemi, aniž ho vydá líbosti nepřátel jeho.
3Der HERR wird ihn erquicken auf seinem Siechbette; du hilfst ihm von aller Krankheit.
4Hospodin ho na ložci ve mdlobě posilí, všecko ležení jeho v nemoci jeho promění.
4Ich sprach: HERR, sei mir gnädig, heile meine Seele; denn ich habe an dir gesündigt.
5Já řekl jsem: Hospodine, smiluj se nade mnou, uzdrav duši mou, nebo jsem tobě zhřešil.
5Meine Feinde reden Arges gegen mich: “Wann wird er sterben und sein Name vergehen?”
6Nepřátelé moji mluvili zle o mně, řkouce: Skoro-liž umřel, a zahyne jméno jeho?
6Sie kommen, daß sie schauen, und meinen's doch nicht von Herzen; sondern suchen etwas, das sie lästern mögen, gehen hin und tragen's aus.
7A jestliže kdo z nich přichází, aby mne navštívil, pochlebenství mluví; srdce jeho sbírá sobě nepravost, a vyjda ven, roznáší ji.
7Alle, die mich hassen, raunen miteinander wider mich und denken Böses über mich.
8Sšeptávají se spolu proti mně všickni, kteříž mne nenávidí, a přičítají mi zlé věci, říkajíce:
8Sie haben ein Bubenstück über mich beschlossen: “Wenn er liegt, soll er nicht wieder aufstehen.”
9Pomsta pro nešlechetnost přichytila se ho, a kdyžtě se složil nepovstaneť zase.
9Auch mein Freund, dem ich mich vertraute, der mein Brot aß, tritt mich unter die Füße.
10Také i ten, s nímž jsem byl v přátelství, jemuž jsem se dověřoval, a kterýž jídal chléb můj, pozdvihl paty proti mně.
10Du aber, HERR, sei mir gnädig und hilf mir auf, so will ich sie bezahlen.
11Ale ty, Hospodine, smiluj se nade mnou, a pozdvihni mne, a odplatím jim;
11Dabei merke ich, daß du Gefallen an mir hast, daß mein Feind über mich nicht jauchzen wird.
12Abych odtud poznal, že mne sobě libuješ, když by se neradoval nade mnou nepřítel můj.
12Mich aber erhältst du um meiner Frömmigkeit willen und stellst mich vor dein Angesicht ewiglich.
13Mne pak v upřímnosti mé zachováš, a postavíš před oblíčejem svým na věky.
13Gelobet sei der HERR, der Gott Israels, von nun an bis in Ewigkeit! Amen, amen.
14Požehnaný Hospodin Bůh Izraelský, od věků až na věky, Amen i Amen.
no verse 14 in this text
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.