Žalmy 55
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Louis Segond 1910
1Přednímu kantoru na neginot, vyučující žalm Davidův.
1Au chef des chantres. Avec instruments à cordes. Cantique de David.
2Slyš, ó Bože, modlitbu mou, a neskrývej se před prosbou mou.
2O Dieu! Prête l’oreille à ma prière, Et ne te dérobe pas à mes supplications!
3Pozoruj a vyslyš mne, neboť naříkám v úpění svém, a kormoutím se,
3Écoute-moi, et réponds-moi! J’erre çà et là dans mon chagrin et je m’agite,
4A to pro křik nepřítele, pro nátisk bezbožníka; neboť sčítají na mne lživé věci, a s vzteklostí se proti mně postavují.
4A cause de la voix de l’ennemi et de l’oppression du méchant; Car ils font tomber sur moi le malheur, Et me poursuivent avec colère.
5Srdce mé bolestí ve mně, a strachové smrti připadli na mne.
5Mon cœur tremble au-dedans de moi, Et les terreurs de la mort me surprennent;
6Bázeň a strach přišel na mne, a hrůza přikvačila mne.
6La crainte et l’épouvante m’assaillent, Et le frisson m’enveloppe.
7I řekl jsem: Ó bych měl křídla jako holubice, zaletěl bych a poodpočinul.
7Je dis: Oh! Si j’avais les ailes de la colombe, Je m’envolerais, et je trouverais le repos;
8Aj, daleko bych se vzdálil, a přebýval bych na poušti. Sélah.
8Voici, je fuirais bien loin, J’irais séjourner au désert; — Pause.
9Pospíšil bych ujíti větru prudkému a vichřici.
9Je m’échapperais en toute hâte, Plus rapide que le vent impétueux, que la tempête.
10Zkaz je, ó Pane, změť jazyk jejich, neboť jsem spatřil bezpráví a rozbroj v městě.
10Réduis à néant, Seigneur, divise leurs langues! Car je vois dans la ville la violence et les querelles;
11Dnem i nocí ty věci je obkličují po zdech jeho, a v prostředku jeho jest nepravost a převrácenost.
11Elles en font jour et nuit le tour sur les murs; L’iniquité et la malice sont dans son sein;
12Těžkosti jsou u prostřed něho, aniž vychází chytrost a lest z ulic jeho.
12La méchanceté est au milieu d’elle, Et la fraude et la tromperie ne quittent point ses places.
13Nebo ne nějaký nepřítel útržky mi činil, sic jinak snesl bych to; ani ten, kdož mne nenávidí, pozdvihl se proti mně, nebo skryl bych se před ním:
13Ce n’est pas un ennemi qui m’outrage, je le supporterais; Ce n’est pas mon adversaire qui s’élève contre moi, Je me cacherais devant lui.
14Ale ty, člověče mně rovný, vůdce můj a domácí můj;
14C’est toi, que j’estimais mon égal, Toi, mon confident et mon ami!
15Ješto jsme spolu mile tajné rady držívali, a do domu Božího společně chodívali.
15Ensemble nous vivions dans une douce intimité, Nous allions avec la foule à la maison de Dieu!
16Ó by je smrt náhle přikvačila, tak aby za živa sstoupiti musili do pekla; nebo jest nešlechetnost v příbytcích jejich a u prostřed nich.
16Que la mort les surprenne, Qu’ils descendent vivants au séjour des morts! Car la méchanceté est dans leur demeure, au milieu d’eux.
17Já pak k Bohu volati budu, a Hospodin vysvobodí mne.
17Et moi, je crie à Dieu, Et l’Éternel me sauvera.
18U večer, i ráno, též o poledni modliti se, a nezbedně volati budu, až i vyslyší hlas můj.
18Le soir, le matin, et à midi, je soupire et je gémis, Et il entendra ma voix.
19Vykoupíť duši mou, tak aby v pokoji byla před válkou proti mně; nebo veliké množství bylo jich při mně.
19Il me délivrera de leur approche et me rendra la paix, Car ils sont nombreux contre moi.
20Vyslyšíť Bůh silný, a je ssouží, (neboť sedí od věčnosti, Sélah), proto že nenapravují, aniž se bojí Boha.
20Dieu entendra, et il les humiliera, Lui qui de toute éternité est assis sur son trône; — Pause. Car il n’y a point en eux de changement, Et ils ne craignent point Dieu.
21Vztáhl ruce své na ty, kteříž s ním pokoj měli, a zrušil smlouvu svou.
21Il porte la main sur ceux qui étaient en paix avec lui, Il viole son alliance;
22Libější než máslo byla slova úst jeho, ale v srdci boj; měkčejší nad olej řeči jeho, a však byly jako mečové.
22Sa bouche est plus douce que la crème, Mais la guerre est dans son cœur; Ses paroles sont plus onctueuses que l’huile, Mais ce sont des épées nues.
23Uvrz na Hospodina břímě své, a onť opatrovati tě bude, aniž dopustí, aby na věky pohnut byl spravedlivý.
23Remets ton sort à l’Éternel, et il te soutiendra, Il ne laissera jamais chanceler le juste.
24Ale onyno, ty Bože, svedeš do jámy zatracení; lidé zajisté vražedlní a lstiví nedojdou polovice dnů svých, já pak v tebe doufati budu.
24Et toi, ô Dieu! Tu les feras descendre au fond de la fosse; Les hommes de sang et de fraude N’atteindront pas la moitié de leurs jours. C’est en toi que je me confie.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.