Žalmy 106
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Louis Segond 1910
1Halelujah. Oslavujte Hospodina, nebo dobrý jest, nebo na věky milosrdenství jeho.
1Louez l’Éternel! Louez l’Éternel, car il est bon, Car sa miséricorde dure à toujours!
2Kdo může vymluviti nesmírnou moc Hospodinovu, a vypraviti všecku chválu jeho?
2Qui dira les hauts faits de l’Éternel? Qui publiera toute sa louange?
3Blahoslavení, kteříž ostříhají soudu, a činí spravedlnost každého času.
3Heureux ceux qui observent la loi, Qui pratiquent la justice en tout temps!
4Pamatuj na mne, Hospodine, pro milost k lidu svému, navštěv mne spasením svým,
4Éternel, souviens-toi de moi dans ta bienveillance pour ton peuple! Souviens-toi de moi en lui accordant ton secours,
5Abych užíval dobrých věcí s vyvolenými tvými, a veselil se veselím národu tvého, a chlubil se spolu s dědictvím tvým.
5Afin que je voie le bonheur de tes élus, Que je me réjouisse de la joie de ton peuple, Et que je me glorifie avec ton héritage!
6Zhřešili jsme i s otci svými, neprávě jsme činili, a bezbožnost páchali.
6Nous avons péché comme nos pères, Nous avons commis l’iniquité, nous avons fait le mal.
7Otcové naši v Egyptě nerozuměli předivným skutkům tvým, aniž pamatovali na množství milosrdenství tvých, ale odporni byli při moři, při moři Rudém.
7Nos pères en Égypte ne furent pas attentifs à tes miracles, Ils ne se rappelèrent pas la multitude de tes grâces, Ils furent rebelles près de la mer, près de la mer Rouge.
8A však vysvobodil je pro jméno své, aby v známost uvedl moc svou.
8Mais il les sauva à cause de son nom, Pour manifester sa puissance.
9Nebo přimluvil moři Rudému, a vyschlo; i provedl je skrze hlubiny, jako po poušti.
9Il menaça la mer Rouge, et elle se dessécha; Et il les fit marcher à travers les abîmes comme dans un désert.
10A tak zachoval je od ruky toho, jenž jich nenáviděl, a vyprostil je z ruky nepřítele.
10Il les sauva de la main de celui qui les haïssait, Il les délivra de la main de l’ennemi.
11V tom přikryly vody ty, kteříž je ssužovali, nezůstalo ani jednoho z nich.
11Les eaux couvrirent leurs adversaires: Il n’en resta pas un seul.
12A ačkoli věřili slovům jeho, a zpívali chválu jeho,
12Et ils crurent à ses paroles, Ils chantèrent ses louanges.
13Však rychle zapomenuli na skutky jeho, a nečekali na radu jeho;
13Mais ils oublièrent bientôt ses œuvres, Ils n’attendirent pas l’exécution de ses desseins.
14Ale jati jsouce žádostí na poušti, pokoušeli Boha silného na pustinách.
14Ils furent saisis de convoitise dans le désert, Et ils tentèrent Dieu dans la solitude.
15I dal jim, čehož se jim chtělo, a však dopustil hubenost na život jejich.
15Il leur accorda ce qu’ils demandaient; Puis il envoya le dépérissement dans leur corps.
16Potom, když horlili proti Mojžíšovi v vojště, a Aronovi, svatému Hospodinovu,
16Ils se montrèrent, dans le camp, jaloux contre Moïse, Contre Aaron, le saint de l’Éternel.
17Otevřevši se země, požřela Dátana, a přikryla zběř Abironovu.
17La terre s’ouvrit et engloutit Dathan, Et elle se referma sur la troupe d’Abiram;
18A roznícen byl oheň na rotu jejich, plamen spálil bezbožníky.
18Le feu embrasa leur troupe, La flamme consuma les méchants.
19Udělali i tele na Orébě, a skláněli se slitině.
19Ils firent un veau en Horeb, Ils se prosternèrent devant une image de fonte,
20A změnivše slávu svou v podobiznu vola, jenž jí trávu,
20Ils échangèrent leur gloire Contre la figure d’un bœuf qui mange l’herbe.
21Zapomněli na Boha silného, spasitele svého, kterýž činil veliké věci v Egyptě.
21Ils oublièrent Dieu, leur sauveur, Qui avait fait de grandes choses en Égypte,
22A předivné v zemi Chamově, přehrozné při moři Rudém.
22Des miracles dans le pays de Cham, Des prodiges sur la mer Rouge.
23Pročež řekl, že je vypléní, kdyby se byl Mojžíš, vyvolený jeho, nepostavil v té mezeře před ním, a neodvrátil prchlivosti jeho, aby nehubil.
23Et il parla de les exterminer; Mais Moïse, son élu, se tint à la brèche devant lui, Pour détourner sa fureur et l’empêcher de les détruire.
24Za tím zošklivili sobě zemi žádanou, nevěříce slovu jeho.
24Ils méprisèrent le pays des délices; Ils ne crurent pas à la parole de l’Éternel,
25A repcíce v staních svých, neposlouchali hlasu Hospodinova.
25Ils murmurèrent dans leurs tentes, Ils n’obéirent point à sa voix.
26A protož pozdvihl ruky své proti nim, aby je rozmetal po poušti,
26Et il leva la main pour jurer De les faire tomber dans le désert,
27A aby rozptýlil símě jejich mezi pohany, a rozehnal je do zemí.
27De faire tomber leur postérité parmi les nations, Et de les disperser au milieu des pays.
28Spřáhli se také byli s modlou Belfegor, a jedli oběti mrch.
28Ils s’attachèrent à Baal-Peor, Et mangèrent des victimes sacrifiées aux morts.
29A tak dráždili Boha skutky svými, až se na ně obořila rána,
29Ils irritèrent l’Éternel par leurs actions, Et une plaie fit irruption parmi eux.
30Až se postavil Fínes, a pomstu vykonal, i přetržena jest rána ta.
30Phinées se leva pour intervenir, Et la plaie s’arrêta;
31Což jest mu počteno za spravedlnost od národu do pronárodu, a až na věky.
31Cela lui fut imputé à justice, De génération en génération pour toujours.
32Opět ho byli popudili při vodách sváru, až se i Mojžíšovi zle stalo pro ně.
32Ils irritèrent l’Éternel près des eaux de Meriba; Et Moïse fut puni à cause d’eux,
33Nebo k hořkosti přivedli ducha jeho, a pronesl ji rty svými.
33Car ils aigrirent son esprit, Et il s’exprima légèrement des lèvres.
34K tomu nevyplénili ani národů těch, o kterýchž jim byl Hospodin poručil,
34Ils ne détruisirent point les peuples Que l’Éternel leur avait ordonné de détruire.
35Ale směšujíce se s těmi národy, naučili se skutkům jejich,
35Ils se mêlèrent avec les nations, Et ils apprirent leurs œuvres.
36A sloužili modlám jejich, kteréž jim byly osídlem.
36Ils servirent leurs idoles, Qui furent pour eux un piège;
37Obětovali zajisté syny své a dcery své ďáblům.
37Ils sacrifièrent leurs fils Et leurs filles aux idoles,
38A vylili krev nevinnou, krev synů svých a dcer svých, kteréž obětovali trapidlům Kananejským, tak že poškvrněna jest země těmi vraždami.
38Ils répandirent le sang innocent, Le sang de leurs fils et de leurs filles, Qu’ils sacrifièrent aux idoles de Canaan, Et le pays fut profané par des meurtres.
39I zmazali se skutky svými, a smilnili činy svými.
39Ils se souillèrent par leurs œuvres, Ils se prostituèrent par leurs actions.
40Protož rozpáliv se v prchlivosti Hospodin na lid svůj, v ošklivost vzal dědictví své.
40La colère de l’Éternel s’enflamma contre son peuple, Et il prit en horreur son héritage.
41A vydal je v ruce pohanů. I panovali nad nimi ti, jenž je v nenávisti měli,
41Il les livra entre les mains des nations; Ceux qui les haïssaient dominèrent sur eux;
42A utiskali je nepřátelé jejich, tak že sníženi jsou pod ruku jejich.
42Leurs ennemis les opprimèrent, Et ils furent humiliés sous leur puissance.
43Mnohokrát je vysvobozoval, oni však popouzeli ho radou svou, pročež potlačeni jsou pro nepravost svou.
43Plusieurs fois il les délivra; Mais ils se montrèrent rebelles dans leurs desseins, Et ils devinrent malheureux par leur iniquité.
44A však patřil na úzkost jejich, a slyšel křik jejich.
44Il vit leur détresse, Lorsqu’il entendit leurs supplications.
45Nebo se rozpomenul na smlouvu svou s nimi, a želel toho podlé množství milosrdenství svých,
45Il se souvint en leur faveur de son alliance; Il eut pitié selon sa grande bonté,
46Tak že naklonil k nim lítostí všecky, kteříž je u vězení drželi.
46Et il excita pour eux la compassion De tous ceux qui les retenaient captifs.
47Zachovej nás, Hospodine Bože náš, a shromažď nás z těch pohanů, abychom slavili jméno tvé svaté, a chlubili se v chvále tvé.
47Sauve-nous, Éternel, notre Dieu! Et rassemble-nous du milieu des nations, Afin que nous célébrions ton saint nom, Et que nous mettions notre gloire à te louer!
48Požehnaný Hospodin Bůh Izraelský od věků až na věky. Na to rciž všecken lid: Amen, Halelujah.
48Béni soit l’Éternel, le Dieu d’Israël, d’éternité en éternité! Et que tout le peuple dise: Amen! Louez l’Éternel!
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.