Žalmy 90
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Louis Segond 1910
1Modlitba Mojžíše, muže Božího. Pane, ty jsi býval příbytek náš od národu do pronárodu.
1Prière de Moïse, homme de Dieu. Seigneur! Tu as été pour nous un refuge, De génération en génération.
2Prvé, než hory stvořeny byly, nežlis sformoval zemi, a okršlek světa, ano hned od věků a až na věky, ty jsi Bůh silný.
2Avant que les montagnes fussent nées, Et que tu eusses créé la terre et le monde, D’éternité en éternité tu es Dieu.
3Ty přivodíš člověka na to, aby setřín byl, říkaje: Navraťtež se zase, synové lidští.
3Tu fais rentrer les hommes dans la poussière, Et tu dis: Fils de l’homme, retournez!
4Nebo by tisíc let přetrval, jest to před očima tvýma jako den včerejší, a bdění noční.
4Car mille ans sont, à tes yeux, Comme le jour d’hier, quand il n’est plus, Et comme une veille de la nuit.
5Povodní zachvacuješ je; jsou sen, a jako bylina hned v jitře pomíjející.
5Tu les emportes, semblables à un songe, Qui, le matin, passe comme l’herbe:
6Toho jitra, kteréhož vykvetne, mění se, u večer pak jsuc podťata, usychá.
6Elle fleurit le matin, et elle passe, On la coupe le soir, et elle sèche.
7Ale my hyneme od hněvu tvého, a prochlivostí tvou jsme zděšeni.
7Nous sommes consumés par ta colère, Et ta fureur nous épouvante.
8Nebo jsi položil nepravosti naše před sebe, a tajnosti naše na světlo oblíčeje svého.
8Tu mets devant toi nos iniquités, Et à la lumière de ta face nos fautes cachées.
9Pročež všickni dnové naši v náhle přebíhají pro tvé rozhněvání; k skončení let svých docházíme jako řeč.
9Tous nos jours disparaissent par ton courroux; Nous voyons nos années s’évanouir comme un son.
10Všech dnů let našich jest let sedmdesáte, aneb jest-li kdo silnějšího přirození, osmdesát let, a i to, což nejzdárnějšího v nich, jest práce a bída, a když to pomine, tožť ihned rychle zaletíme.
10Les jours de nos années s’élèvent à soixante-dix ans, Et, pour les plus robustes, à quatre-vingts ans; Et l’orgueil qu’ils en tirent n’est que peine et misère, Car il passe vite, et nous nous envolons.
11Ale kdo jest, ješto by znal přísnost hněvu tvého, a ostýchal se zůřivosti tvé?
11Qui prend garde à la force de ta colère, Et à ton courroux, selon la crainte qui t’est due?
12Naučiž nás počítati dnů našich, abychom uvodili moudrost v srdce.
12Enseigne-nous à bien compter nos jours, Afin que nous appliquions notre cœur à la sagesse.
13Navrať se zase, Hospodine, až dokud prodléváš? Mějž lítost nad služebníky svými.
13Reviens, Éternel! Jusques à quand?… Aie pitié de tes serviteurs!
14Nasyť nás hned v jitře svým milosrdenstvím, tak abychom prozpěvovati, a veseliti se mohli po všecky dny naše.
14Rassasie-nous chaque matin de ta bonté, Et nous serons toute notre vie dans la joie et l’allégresse.
15Obveseliž nás podlé dnů, v nichž jsi nás ssužoval, a let, v nichž jsme okoušeli zlého.
15Réjouis-nous autant de jours que tu nous as humiliés, Autant d’années que nous avons vu le malheur.
16Budiž zřejmé při služebnících tvých dílo tvé, a okrasa tvá při synech jejich.
16Que ton œuvre se manifeste à tes serviteurs, Et ta gloire sur leurs enfants!
17Budiž nám přítomná i ochotnost Hospodina Boha našeho, a díla rukou našich potvrď mezi námi, díla, pravím, rukou našich potvrď.
17Que la grâce de l’Éternel, notre Dieu, soit sur nous! Affermis l’ouvrage de nos mains, Oui, affermis l’ouvrage de nos mains!
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.