Žalmy 90
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Diodati Bibbia 1885
1Modlitba Mojžíše, muže Božího. Pane, ty jsi býval příbytek náš od národu do pronárodu.
1O SIGNORE, tu ci sei stato un abitacolo In ogni età.
2Prvé, než hory stvořeny byly, nežlis sformoval zemi, a okršlek světa, ano hned od věků a až na věky, ty jsi Bůh silný.
2Avanti che i monti fosser nati, E che tu avessi formata la terra ed il mondo; Anzi ab eterno in eterno tu sei Dio.
3Ty přivodíš člověka na to, aby setřín byl, říkaje: Navraťtež se zase, synové lidští.
3Tu fai ritornar l'uomo in polvere, E dici: Ritornate, o figliuoli degli uomini.
4Nebo by tisíc let přetrval, jest to před očima tvýma jako den včerejší, a bdění noční.
4Perciocchè mille anni sono appo te Come il giorno d'ieri, quando è passato; O come una vegghia nella notte.
5Povodní zachvacuješ je; jsou sen, a jako bylina hned v jitře pomíjející.
5Tu porti via gli uomini , come per una piena d'acque; Essi non sono altro che un sogno; Son come l'erba che si rinnovella la mattina.
6Toho jitra, kteréhož vykvetne, mění se, u večer pak jsuc podťata, usychá.
6La mattina ella fiorisce e si rinnovella; E la sera è segata e si secca.
7Ale my hyneme od hněvu tvého, a prochlivostí tvou jsme zděšeni.
7Perciocchè noi veniam meno per la tua ira; E siam conturbati per lo tuo cruccio.
8Nebo jsi položil nepravosti naše před sebe, a tajnosti naše na světlo oblíčeje svého.
8Tu metti davanti a te le nostre iniquità, E i nostri peccati occulti alla luce della tua faccia.
9Pročež všickni dnové naši v náhle přebíhají pro tvé rozhněvání; k skončení let svých docházíme jako řeč.
9Conciossiachè tutti i nostri giorni dichinino per la tua ira; Noi abbiam forniti gli anni nostri così presto come una parola.
10Všech dnů let našich jest let sedmdesáte, aneb jest-li kdo silnějšího přirození, osmdesát let, a i to, což nejzdárnějšího v nich, jest práce a bída, a když to pomine, tožť ihned rychle zaletíme.
10I giorni de' nostri anni, in alcuni non sono che settant'anni; E in altri , se ve ne sono di maggiori forze, che ottant'anni; Ed anche il fiore di quelli non è altro che travaglio e vanità; Perciocchè di subito è riciso, e noi ce ne voliam via.
11Ale kdo jest, ješto by znal přísnost hněvu tvého, a ostýchal se zůřivosti tvé?
11Chi conosce la forza della tua ira, E la tua indegnazione, secondo che devi esser temuto?
12Naučiž nás počítati dnů našich, abychom uvodili moudrost v srdce.
12Insegna ci adunque a contare i nostri dì; Acciocchè acquistiamo un cuor savio.
13Navrať se zase, Hospodine, až dokud prodléváš? Mějž lítost nad služebníky svými.
13Rivolgiti, Signore; infino a quando? E sii rappacificato inverso i tuoi servitori.
14Nasyť nás hned v jitře svým milosrdenstvím, tak abychom prozpěvovati, a veseliti se mohli po všecky dny naše.
14Saziaci ogni mattina della tua benignità; Acciocchè giubiliamo, e ci rallegriamo tutti i dì nostri.
15Obveseliž nás podlé dnů, v nichž jsi nás ssužoval, a let, v nichž jsme okoušeli zlého.
15Rallegraci, al par de' giorni che tu ci hai affliti; Degli anni che abbiamo sentito il male.
16Budiž zřejmé při služebnících tvých dílo tvé, a okrasa tvá při synech jejich.
16Apparisca l'opera tua verso i tuoi servitori, E la tua gloria verso i lor figliuoli.
17Budiž nám přítomná i ochotnost Hospodina Boha našeho, a díla rukou našich potvrď mezi námi, díla, pravím, rukou našich potvrď.
17E sia il piacevole sguardo del Signore Iddio nostro sopra noi; E addirizza, o Signore , sopra noi l'opera delle nostre mani.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.