Žalmy 71
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Diodati Bibbia 1885
1V tebeť, Hospodine, doufám, nechť nejsem zahanben na věky.
1SIGNORE, io mi son confidato in te, Fa' ch 'io non sia giammai confuso.
2Vedlé spravedlnosti své vytrhni mne, a vyprosť mne; nakloň ke mně ucha svého, a spas mne.
2Riscuotimi, e liberami, per la tua giustizia; Inchina a me il tuo orecchio, e salvami.
3Budiž mi skalou obydlí, na niž bych ustavičně utíkal; přikázal jsi ostříhati mne, nebo skála má i pevnost má ty jsi.
3Siimi una rocca di dimora, Nella quale io entri sempre; Tu hai ordinata la mia salute; Perciocchè tu sei la mia rupe e la mia fortezza.
4Bože můj, vytrhni mne z ruky bezbožníka, z ruky převráceného a násilníka.
4O Dio mio, liberami dalla man dell'empio, Dalla mano del perverso e del violento.
5Nebo ty jsi má naděje, Pane; Hospodine, v tebeť doufám od své mladosti.
5Perciocchè tu sei la mia speranza, o Signore Iddio; La mia confidanza fin dalla mia fanciullezza.
6Na tebe jsem zpolehl hned od života, z břicha matky mé ty jsi mne vyvedl, v tobě jest chvála má vždycky.
6Tu sei stato il mio sostegno fin dal seno di mia madre ; Tu sei quel che mi hai tratto fuori delle interiora di essa; Per te ho avuto del continuo di che lodarti.
7Jako zázrak byl jsem mnohým, a však ty jsi mé silné doufání.
7Io sono stato a molti come un mostro; Ma tu sei il mio forte ricetto.
8Ó ať jsou naplněna ústa má chválením tebe, přes celý den slavením tebe.
8Sia la mia bocca ripiena della tua lode, E della tua gloria tuttodì.
9Nezamítejž mne v věku starosti; když zhyne síla má, neopouštějž mne.
9Non rigettarmi al tempo della vecchiezza; Ora, che le forze mi mancano, non abbandonarmi.
10Nebo mluvili nepřátelé moji proti mně, a ti, jenž střehou duše mé, radili se spolu,
10Perciocchè i miei nemici tengono ragionamenti contro a me, E quelli che spiano l'anima mia prendono insieme consiglio.
11Pravíce: Bůh jej opustil, hoňte a popadněte jej, nebo kdo by ho vytrhl, není žádného.
11Dicendo: Iddio l'ha abbandonato; Perseguitate lo , e prendetelo; perciocchè non vi è alcuno che lo riscuota.
12Bože, nevzdalujž se ode mne, Bože můj, přispějž mi na pomoc.
12O Dio, non allontanarti da me; Dio mio, affrettati in mio aiuto.
13Nechť jsou zahanbeni, a zhynou protivníci duše mé; přikryti buďte lehkostí a hanbou, kteříž hledají pádu mého.
13Sieno confusi, e vengano meno gli avversari dell'anima mia; Quelli che procacciano il mio male sieno coperti di onta e di vituperio.
14Já pak ustavičně čekati, a vždy víc a víc tě chváliti budu.
14Ma io spererò del continuo, E sopraggiungerò ancora altre lodi a tutte le tue.
15Ústa má budou vypravovati spravedlnost tvou, každého dne spasení tvé, ačkoli mu počtu nevím.
15La mia bocca racconterà tuttodì la tua giustizia, e la tua salute; Bench è io non ne sappia il gran numero.
16Přistoupě k všelijaké moci Panovníka Hospodina, připomínati budu tvou vlastní spravedlnost.
16Io entrerò nelle prodezze del Signore Iddio; Io ricorderò la giustizia di te solo.
17Bože, učinil jsi mne od mladosti mé, a až po dnes vypravuji o divných činech tvých.
17O Dio, tu mi hai ammaestrato dalla mia fanciullezza; Ed io, infino ad ora, ho annunziate le tue maraviglie.
18Protož také i do starosti a šedin, Bože, neopouštěj mne, až v známost uvedu rámě tvé tomuto věku, a všechněm potomkům sílu tvou.
18Non abbandonarmi ancora, o Dio, fino alla vecchiezza, anzi fino alla canutezza; Finchè io abbia annunziato il tuo braccio a questa generazione, E la tua potenza a tutti quelli che verranno appresso .
19Nebo spravedlnost tvá, Bože, vyvýšená jest, provodíš zajisté věci veliké. Bože, kdo jest podobný tobě?
19E la tua giustizia, o Dio, esalterò sommamente: Perciocchè tu hai fatte cose grandi. O Dio, chi è pari a te?
20Kterýž ač jsi mi dal okusiti úzkostí velikých a hrozných, však zase k životu navrátíš mne, a z propastí země zase mne vyzdvihneš.
20Perciocchè, avendomi fatto sentir molte tribolazioni e mali, Tu mi hai di nuovo resa la vita, E mi hai di nuovo tratto fuor degli abissi della terra.
21Rozmnožíš důstojnost mou, a zase utěšíš mne.
21Tu hai accresciuta la mia grandezza, E ti sei rivolto, e mi hai consolato.
22I jáť také budu tě slaviti na nástroji hudebném, i pravdu tvou, Bože můj; žalmy tobě zpívati budu na harfě, ó svatý Izraelský.
22Io altresì, collo strumento del saltero, celebrerò te, E la tua verità, o Dio mio; Io ti salmeggerò colla cetera, o Santo d'Israele.
23Plésati budou rtové moji, když žalmy zpívati budu tobě, i duše má, kterouž jsi vykoupil.
23Le mie labbra giubileranno, quando io ti salmeggerò; E insieme l'anima mia, la quale tu hai riscattata.
24Nadto i jazyk můj každý den vypravovati bude spravedlnost tvou; nebo se zastyděti a zahanbiti musili ti, jenž mého pádu hledali.
24La mia lingua ancora ragionerà tuttodì della tua giustizia; Perciocchè sono stati svergognati, perchè sono stati confusi quelli che procacciavano il mio male.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.