Žalmy 18
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Diodati Bibbia 1885
1Přednímu zpěváku, služebníka Hospodinova Davida, kterýž mluvil Hospodinu slova písně této v ten den, v němž ho vysvobodil Hospodin z ruky všech nepřátel jeho i z ruky Saulovy, a řekl:
1O SIGNORE, mia forza, io ti amerò affettuosamente. Il Signore è la mia rocca, e la mia fortezza, e il mio liberatore, Il mio Dio, la mia rupe; io spererò in lui; Il mio scudo, e il corno della mia salute, il mio alto ricetto.
2Z vnitřnosti srdce miluji tě, Hospodine, sílo má.
2Io invocai il Signore, a cui si deve ogni lode; E fui salvato da' miei nemici.
3Hospodin skála má a hrad můj, i vysvoboditel můj, Bůh silný můj, skála má, v němž naději skládám, štít můj a roh spasení mého, mé útočiště.
3Doglie di morte mi avevano circondato, E torrenti di scellerati mi avevano spaventato.
4Chvály hodného vzýval jsem Hospodina, a od nepřátel svých byl jsem vyproštěn.
4Legami di sepolcro mi avevano intorniato, Lacci di morte mi avevano incontrato.
5Obklíčilyť mne byly bolesti smrti, a proudové nešlechetných předěsili mne.
5Nella mia distretta io invocai il Signore, E gridai all'Iddio mio; Ed egli udì la mia voce dal suo Tempio, E il mio grido pervenne davanti a lui a' suoi orecchi.
6Bylyť jsou mne obklíčily bolesti hrobu, osídla smrti zachvátila mne.
6Allora la terra fu scossa, e tremò; E i fondamenti de' monti furono smossi E scrollati; perciocchè egli era acceso nell'ira.
7V úzkosti své vzýval jsem Hospodina, a k Bohu svému volal jsem, i vyslyšel z chrámu svého hlas můj, a volání mé před oblíčejem jeho přišlo v uši jeho.
7Un fumo gli saliva per le nari, Ed un fuoco consumante per la bocca; Da lui procedevano brace accese.
8Tehdy pohnula se a zatřásla země, základové hor pohnuli se, a třásli se pro rozhněvání jeho.
8Ed egli abbassò i cieli, e discese; E vi era una caligine sotto a' suoi piedi.
9Dým vystupoval z chřípí jeho, a oheň zžírající z úst jeho, od něhož se uhlí rozpálilo.
9E cavalcava sopra Cherubini, e volava; Ed era portato a volo sopra l'ale del vento.
10Nakloniv nebes, sstoupil, a mrákota byla pod nohami jeho.
10Egli aveva poste delle tenebre per suo nascondimento; Egli avea d'intorno a sè il suo padiglione, Oscurità d'acque, nubi dell'aria.
11A sedě na cherubínu, letěl, letěl na peří větrovém.
11Le sue nubi si dileguarono per lo splendore che scoppiava davanti a lui, Con gragnuola e brace accese.
12Udělal sobě z temností skrýši, vůkol sebe stánek svůj z temných vod a hustých oblaků.
12E il Signore tuonò nel cielo, E l'Altissimo diede fuori la sua voce, Con gragnuola e brace accese.
13Od blesku před ním oblakové jeho rozehnáni jsou, krupobití i uhlí řeřavé.
13Ed avventò le sue saette, e disperse coloro; Egli lanciò folgori, e li mise in rotta.
14I hřímal na nebi Hospodin, a Nejvyšší vydal zvuk svůj, i krupobití a uhlí řeřavé.
14E per lo tuo sgridare, o Signore, E per lo soffiar del vento delle tue nari, I canali delle acque apparvero, E i fondamenti del mondo furono scoperti.
15Vystřelil i střely své, a rozptýlil je, a blýskáním častým porazil je.
15Egli da alto distese la mano e mi prese, E mi trasse, fuori di grandi acque.
16I ukázaly se hlubiny vod, a odkryti jsou základové okršlku pro žehrání tvé, Hospodine, pro dchnutí větru chřípí tvých.
16Egli mi riscosse dal mio potente nemico, E da quelli che mi odiavano; perciocchè erano più forti di me .
17Poslav s výsosti, uchopil mne, vytáhl mne z velikých vod.
17Essi erano venuti incontro a me nel giorno della mia calamità; Ma il Signore fu il mio sostegno;
18Vytrhl mne od nepřítele mého silného, a od těch, kteříž mne nenáviděli, ačkoli silnější mne byli.
18E mi trasse fuori al largo; Egli mi liberò, perciocchè egli mi gradisce.
19Předstihliť jsou mne byli v den trápení mého, ale Hospodin byl mi podpora.
19Il Signore mi ha fatta retribuzione secondo la mia giustizia; Egli mi ha renduto secondo la purità delle mie mani;
20Kterýž vyvedl mne na prostranno, vytrhl mne, nebo mne sobě oblíbil.
20Perciocchè io ho osservate le vie del Signore, E non mi sono empiamente rivolto dall'Iddio mio;
21Odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, podlé čistoty rukou mých nahradil mi.
21Perciocchè io ho tenute davanti a me tutte le sue leggi, E non ho rimossi d'innanzi a me i suoi statuti.
22Nebo jsem ostříhal cest Hospodinových, aniž jsem se bezbožně strhl Boha svého.
22E sono stato intiero inverso lui, E mi son guardato dalla mia iniquità.
23Všickni zajisté soudové jeho jsou přede mnou, a ustanovení jeho neodložil jsem od sebe.
23E il Signore mi ha renduto secondo la mia giustizia, Secondo la purità delle mie mani nel suo cospetto.
24Nýbrž upřímě choval jsem se k němu, a vystříhal jsem se nepravosti své.
24Tu ti mostri pietoso inverso l' uomo pio, Intiero inverso l'uomo intiero.
25Protož odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, podlé čistoty rukou mých, kteráž jest před očima jeho.
25Tu ti mostri puro col puro, E procedi ritrosamente col perverso;
26Ty, Pane, s milosrdným milosrdně nakládáš, a k člověku upřímému upřímě se máš.
26Perciocchè tu sei quel che salvi la gente afflitta, Ed abbassi gli occhi altieri;
27K sprostnému sprostně se ukazuješ, a s převráceným převráceně zacházíš.
27Perciocchè tu sei quel che fai risplendere la mia lampana; Il Signore Iddio mio allumina le mie tenebre;
28Lid pak ssoužený vysvobozuješ, a oči vysoké snižuješ.
28Perciocchè per la tua virtù io rompo tutta una schiera; E per la virtù dell'Iddio mio salgo sopra il muro.
29Ty zajisté rozsvěcuješ svíci mou; Hospodin Bůh můj osvěcuje temnosti mé.
29La via di Dio è intiera; La parola del Signore è purgata col fuoco; Egli è lo scudo di tutti coloro che sperano in lui.
30Nebo v tobě proběhl jsem vojsko, a v Bohu svém přeskočil jsem i zed.
30Perciocchè chi è Dio, fuor che il Signore? E chi è Rocca, fuor che l'Iddio nostro?
31Boha tohoto silného cesta jest dokonalá, výmluvnosti Hospodinovy jsou přečištěné, onť jest štít všech, kteříž v něho doufají.
31Iddio è quel che mi cinge di prodezza, E che ha appianata la mia via.
32Nebo kdo jest Bohem kromě Hospodina, a kdo skalou kromě Boha našeho?
32Egli rende i miei piedi simili a quelli delle cerve, E mi fa star ritto in su i miei alti luoghi.
33Ten Bůh silný přepasuje mne udatností, a činí dokonalou cestu mou.
33Egli ammaestra le mie mani alla battaglia; E colle mie braccia un arco di rame è rotto.
34Èiní nohy mé jako laní, a na vysokostech mých postavuje mne.
34Tu mi hai ancora dato lo scudo della tua salvezza; E la tua destra mi ha sostenuto, E la tua benignità mi ha accresciuto.
35Učí ruce mé boji, tak že lámi i lučiště ocelivé rukama svýma.
35Tu hai allargati i miei passi sotto di me; E le mie calcagna non son vacillate.
36Tys mi také dodal štítu spasení svého, a pravice tvá podpírala mne, a dobrotivost tvá mne zvelebila.
36Io ho perseguitati i miei nemici, e li ho aggiunti; E non me ne son tornato indietro , finchè non li abbia distrutti.
37Rozšířil jsi krokům mým místo pode mnou, a nepodvrtly se nohy mé.
37Io li ho rotti, e non son potuti risorgere; Mi son caduti sotto i piedi.
38Honil jsem nepřátely své, a postihl jsem je, aniž jsem se navrátil, až jsem je vyhubil.
38E tu mi hai cinto di prodezza per la guerra; Ed hai abbattuti sotto di me quelli che si levavano contro a me.
39Tak jsem je zranil, že nemohli povstati, padše pod nohy mé.
39Ed hai fatto voltar le spalle a' miei nemici davanti a me; Ed io ho distrutti quelli che mi odiavano.
40Ty jsi zajisté mne přepásal udatností k boji, povstávající proti mně sehnul jsi pode mne.
40Essi gridarono, ma non vi fu chi li salvasse; Gridarono al Signore, ma egli non rispose loro.
41Nýbrž dals mi šíji nepřátel mých, abych ty, kteříž mne nenáviděli, vyplénil.
41Ed io li ho tritati, come polvere esposta al vento; Io li ho spazzati via, come il fango delle strade.
42Volaliť jsou, ale nebylo spomocníka k Hospodinu, ale nevyslyšel jich.
42Tu mi hai scampato dalle brighe del popolo; Tu mi hai costituito capo di nazioni; Il popolo che io non conosceva mi è stato sottoposto.
43I potřel jsem je jako prach u povětří, jako bláto na ulicích rozšlapal jsem je.
43Al solo udir degli orecchi si son ridotti sotto la mia ubbidienza; Gli stranieri si sono infinti inverso me.
44Ty jsi mne vyprostil z různic lidu, a postavils mne v hlavu národům; lid, kteréhož jsem neznal, sloužil mi.
44Gli stranieri son divenuti fiacchi, Ed hanno tremato di paura, fin dentro a' lor ripari.
45Jakž jen zaslechli, uposlechli mne, cizozemci lhali mi.
45Viva il Signore, e benedetta sia la mia Rocca; E sia esaltato l'Iddio della mia salute;
46Cizozemci svadli a třásli se v ohradách svých.
46Iddio che mi dà il modo di far le mie vendette, E che mi sottomette i popoli.
47Živť jest Hospodin, a požehnaná skála má; protož buď vyvyšován Bůh spasení mého,
47Che mi scampa da' miei nemici, Ed anche mi solleva d'infra quelli che mi assaltano, E mi riscuote dall'uomo violento.
48Bůh silný, kterýž mi pomsty poroučí, a podmaňuje mi lidi.
48Perciò, o Signore, io ti celebrerò fra le genti, E salmeggerò al tuo Nome;
49Ty jsi vysvoboditel můj z moci nepřátel mých, také i nad povstávající proti mně vyvýšils mne, a od člověka ukrutného vyprostils mne.
49Il quale rende magnifiche le vittorie del suo re, Ed usa benignità inverso Davide suo unto, E inverso la sua progenie in perpetuo.
50A protož chváliti tě budu mezi národy, ó Hospodine, a jménu tvému žalmy prozpěvovati,
no verse 50 in this text
51Kterýž tak důstojně vysvobozuješ krále svého, a činíš milosrdenství pomazanému svému Davidovi, i semeni jeho až na věky.
no verse 51 in this text
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.