Žalmy 107
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Louis Segond 1910
1Oslavujte Hospodina, nebo jest dobrý, nebo na věky milosrdenství jeho.
1Louez l’Éternel, car il est bon, Car sa miséricorde dure à toujours!
2Nechť o tom vypravují ti, kteříž jsou vykoupeni skrze Hospodina, jak je on vykoupil z ruky těch, kteříž je ssužovali,
2Qu’ainsi disent les rachetés de l’Éternel, Ceux qu’il a délivrés de la main de l’ennemi,
3A shromáždil je z zemí, od východu a od západu, od půlnoci i od moře.
3Et qu’il a rassemblés de tous les pays, De l’orient et de l’occident, du nord et de la mer!
4Bloudili po poušti, po cestách pustých, města k přebývání nenacházejíce.
4Ils erraient dans le désert, ils marchaient dans la solitude, Sans trouver une ville où ils pussent habiter.
5Hladovití a žízniví byli, až v nich svadla duše jejich.
5Ils souffraient de la faim et de la soif; Leur âme était languissante.
6Když volali k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich vytrhl je,
6Dans leur détresse, ils crièrent à l’Éternel, Et il les délivra de leurs angoisses;
7A vedl je po cestě přímé, aby přišli do města k bydlení.
7Il les conduisit par le droit chemin, Pour qu’ils arrivassent dans une ville habitable.
8Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými,
8Qu’ils louent l’Éternel pour sa bonté, Et pour ses merveilles en faveur des fils de l’homme!
9Poněvadž napájí duši žíznivou, a duši hladovitou naplňuje dobrými věcmi.
9Car il a satisfait l’âme altérée, Il a comblé de biens l’âme affamée.
10Kteříž sedí ve tmě a v stínu smrti, sevříni jsouce bídou i železy,
10Ceux qui avaient pour demeure les ténèbres et l’ombre de la mort Vivaient captifs dans la misère et dans les chaînes,
11Protože odporni byli řečem Boha silného, a radou Nejvyššího pohrdli.
11Parce qu’ils s’étaient révoltés contre les paroles de Dieu, Parce qu’ils avaient méprisé le conseil du Très-Haut.
12Pročež ponížil bídou srdce jejich, padli, a nebylo pomocníka.
12Il humilia leur cœur par la souffrance; Ils succombèrent, et personne ne les secourut.
13Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí je vysvobozuje.
13Dans leur détresse, ils crièrent à l’Éternel, Et il les délivra de leurs angoisses;
14Vyvodí je z temností a stínu smrti, a svazky jejich trhá.
14Il les fit sortir des ténèbres et de l’ombre de la mort, Et il rompit leurs liens.
15Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými,
15Qu’ils louent l’Éternel pour sa bonté, Et pour ses merveilles en faveur des fils de l’homme!
16Poněvadž láme brány měděné, a závory železné posekává.
16Car il a brisé les portes d’airain, Il a rompu les verrous de fer.
17Blázni pro cestu převrácenosti své, a pro nepravosti své v trápení bývají.
17Les insensés, par leur conduite coupable Et par leurs iniquités, s’étaient rendus malheureux.
18Oškliví se jim všeliký pokrm, až se i k branám smrti přibližují.
18Leur âme avait en horreur toute nourriture, Et ils touchaient aux portes de la mort.
19Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich je vysvobozuje.
19Dans leur détresse, ils crièrent à l’Éternel, Et il les délivra de leurs angoisses;
20Posílá slovo své, a uzdravuje je, a vysvobozuje je z hrobu.
20Il envoya sa parole et les guérit, Il les fit échapper de la fosse.
21Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými,
21Qu’ils louent l’Éternel pour sa bonté, Et pour ses merveilles en faveur des fils de l’homme!
22A obětujíce oběti chvály, ať vypravují skutky jeho s prozpěvováním.
22Qu’ils offrent des sacrifices d’actions de grâces, Et qu’ils publient ses œuvres avec des cris de joie!
23Kteří se plaví po moři na lodech, pracujíce na velikých vodách,
23Ceux qui étaient descendus sur la mer dans des navires, Et qui travaillaient sur les grandes eaux,
24Tiť vídají skutky Hospodinovy, a divy jeho v hlubokosti.
24Ceux-là virent les œuvres de l’Éternel Et ses merveilles au milieu de l’abîme.
25Jakž jen dí, hned se strhne vítr bouřlivý, a dme vlny mořské.
25Il dit, et il fit souffler la tempête, Qui souleva les flots de la mer.
26Vznášejí se k nebi, sstupují do propasti, duše jejich v nebezpečenství rozplývá se.
26Ils montaient vers les cieux, ils descendaient dans l’abîme; Leur âme était éperdue en face du danger;
27Motají se a nakloňují jako opilý, a všecko umění jejich mizí.
27Saisis de vertige, ils chancelaient comme un homme ivre, Et toute leur habileté était anéantie.
28Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich je vysvobozuje.
28Dans leur détresse, ils crièrent à l’Éternel, Et il les délivra de leurs angoisses;
29Proměňuje bouři v utišení, tak že umlkne vlnobití jejich.
29Il arrêta la tempête, ramena le calme, Et les ondes se turent.
30I veselí se, že utichlo; a tak přivodí je k břehu žádostivému.
30Ils se réjouirent de ce qu’elles s’étaient apaisées, Et l’Éternel les conduisit au port désiré.
31Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými.
31Qu’ils louent l’Éternel pour sa bonté, Et pour ses merveilles en faveur des fils de l’homme!
32Nechť ho vyvyšují v shromáždění lidu, a v radě starců chválí jej.
32Qu’ils l’exaltent dans l’assemblée du peuple, Et qu’ils le célèbrent dans la réunion des anciens!
33Obrací řeky v poušť, a prameny vod v suchost,
33Il change les fleuves en désert, Et les sources d’eaux en terre desséchée,
34Zemi úrodnou v slatinnou, pro zlost obyvatelů jejích.
34Le pays fertile en pays salé, A cause de la méchanceté de ses habitants.
35Pustiny obrací v jezera, a zemi vyprahlou v prameny vod.
35Il change le désert en étang, Et la terre aride en sources d’eaux,
36I osazuje na ní hladovité, aby stavěli města k bydlení.
36Et il y établit ceux qui sont affamés. Ils fondent une ville pour l’habiter;
37Kteříž osívají pole, a dělají vinice, a shromažďují sobě užitek úrody.
37Ils ensemencent des champs, plantent des vignes, Et ils en recueillent les produits.
38Takť on jim žehná, že se rozmnožují velmi, a dobytka jejich neumenšuje.
38Il les bénit, et ils deviennent très nombreux, Et il ne diminue point leur bétail.
39A někdy pak umenšeni a sníženi bývají ukrutenstvím, bídou a truchlostí,
39Sont-ils amoindris et humiliés Par l’oppression, le malheur et la souffrance;
40Když vylévá pohrdání na knížata, dopouštěje, aby bloudili po poušti bezcestné.
40Verse-t-il le mépris sur les grands, Les fait-il errer dans des déserts sans chemin,
41Onť vyzdvihuje nuzného z trápení, a rozmnožuje rodinu jako stádo.
41Il relève l’indigent et le délivre de la misère, Il multiplie les familles comme des troupeaux.
42Nechť to spatřují upřímí, a rozveselí se, ale všeliká nepravost ať zacpá ústa svá.
42Les hommes droits le voient et se réjouissent, Mais toute iniquité ferme la bouche.
43Ale kdo jest tak moudrý, aby toho šetřil, a vyrozumíval mnohému milosrdenství Hospodinovu?
43Que celui qui est sage prenne garde à ces choses, Et qu’il soit attentif aux bontés de l’Éternel.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.