Žalmy 65
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Louis Segond 1910
1Přednímu z kantorů žalm, Davidova píseň.
1Au chef des chantres. Psaume de David. Cantique.
2Na tobě přestávati sluší, ó Bože, tebe na Sionu chváliti, a tu tobě slib vyplňovati.
2Avec confiance, ô Dieu! On te louera dans Sion, Et l’on accomplira les vœux qu’on t’a faits.
3Tu k tobě modlitbu vyslýchajícímu všeliké tělo přicházeti bude.
3O toi, qui écoutes la prière! Tous les hommes viendront à toi.
4Mnohé nepravosti, kteréž se zmocnily nás, a přestoupení naše ty očistíš.
4Les iniquités m’accablent: Tu pardonneras nos transgressions.
5Blahoslavený, kohož vyvoluješ, a přivodíš, aby obýval v síňcích tvých. Tuť nasyceni budeme dobrým domu tvého, v svatyni chrámu tvého.
5Heureux celui que tu choisis et que tu admets en ta présence, Pour qu’il habite dans tes parvis! Nous nous rassasierons du bonheur de ta maison, De la sainteté de ton temple.
6Předivné věci podlé spravedlnosti nám mluvíš, Bože spasení našeho, naděje všech končin země i moře dalekého,
6Dans ta bonté, tu nous exauces par des prodiges, Dieu de notre salut, Espoir de toutes les extrémités lointaines de la terre et de la mer!
7Kterýž upevňuješ hory mocí svou, silou jsa přepásán,
7Il affermit les montagnes par sa force, Il est ceint de puissance;
8Kterýž skrocuješ zvuk moře, ječení vlnobití jeho, i bouření se národů,
8Il apaise le mugissement des mers, le mugissement de leurs flots, Et le tumulte des peuples.
9Tak že se báti musejí obyvatelé končin zázraků tvých, kteréž nastáváním jitra a večera k plésání přivodíš.
9Ceux qui habitent aux extrémités du monde s’effraient de tes prodiges; Tu remplis d’allégresse l’orient et l’occident.
10Navštěvuješ zemi a svlažuješ ji, hojně ji obohacuješ. Potok Boží naplňován bývá vodami, i nastrojuješ obilé jejich, když ji tak spravuješ.
10Tu visites la terre et tu lui donnes l’abondance, Tu la combles de richesses; Le ruisseau de Dieu est plein d’eau; Tu prépares le blé, quand tu la fertilises ainsi.
11Záhony její svlažuješ, brázdy její snižuješ, dešti ji obměkčuješ, a zrostlinám jejím požehnání dáváš.
11En arrosant ses sillons, en aplanissant ses mottes, Tu la détrempes par des pluies, tu bénis son germe.
12Korunuješ rok dobrotivostí svou, a šlepěje tvé kropí tučností;
12Tu couronnes l’année de tes biens, Et tes pas versent l’abondance;
13Skropují pastviště po pustinách, tak že i pahrbkové plésáním přepasováni bývají.
13Les plaines du désert sont abreuvées, Et les collines sont ceintes d’allégresse;
14Přiodíny bývají roviny dobytkem, a údolí přistřína obilím, tak že radostí prokřikují, a prozpěvují.
14Les pâturages se couvrent de brebis, Et les vallées se revêtent de froment. Les cris de joie et les chants retentissent.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.