Žalmy
Chapter 49
Kralice Bible (1613)
vs Modern Hebrew Bible
Aa
Text size
Line width
Verse numbers

Žalmy 49

Kralice Bible (1613)
Modern Hebrew Bible
1Přednímu kantoru z synů Chóre, žalm.
1למנצח לבני קרח מזמור שמעו זאת כל העמים האזינו כל ישבי חלד׃
2Slyšte to všickni národové, pozorujte všickni obyvatelé zemští.
2גם בני אדם גם בני איש יחד עשיר ואביון׃
3Tak z lidu obecného, jako z povýšených, tak bohatý, jako chudý.
3פי ידבר חכמות והגות לבי תבונות׃
4Ústa má mluviti budou moudrost, a přemyšlování srdce mého rozumnost.
4אטה למשל אזני אפתח בכנור חידתי׃
5Nakloním k přísloví ucha svého, a při harfě vykládati budu přípovídku svou.
5למה אירא בימי רע עון עקבי יסובני׃
6I proč se báti mám ve dnech zlých, aby nepravost těch, kteříž mi na paty šlapají, mne obklíčiti měla?
6הבטחים על חילם וברב עשרם יתהללו׃
7Kteříž doufají v svá zboží, a množstvím bohatství svého se chlubí.
7אח לא פדה יפדה איש לא יתן לאלהים כפרו׃
8Žádný bratra svého nijakž vykoupiti nemůže, ani Bohu za něj dáti mzdy vyplacení,
8ויקר פדיון נפשם וחדל לעולם׃
9(Neboť by velmi drahé musilo býti vyplacení duše jejich, protož nedovedeť toho na věky),
9ויחי עוד לנצח לא יראה השחת׃
10Aby živ byl věčně, a neviděl porušení.
10כי יראה חכמים ימותו יחד כסיל ובער יאבדו ועזבו לאחרים חילם׃
11Nebo se vídá, že i moudří umírají, blázen a hovadný člověk zaroveň hynou, zboží svého i cizím zanechávajíce.
11קרבם בתימו לעולם משכנתם לדר ודר קראו בשמותם עלי אדמות׃
12Myšlení jejich jest, že domové jejich věční jsou, a příbytkové jejich od národu do pronárodu; pročež je po krajinách nazývají jmény svými.
12ואדם ביקר בל ילין נמשל כבהמות נדמו׃
13Ale člověk v slávě netrvá, jsa podobný hovadům, kteráž hynou.
13זה דרכם כסל למו ואחריהם בפיהם ירצו סלה׃
14Taková snažnost jejich jest bláznovstvím při nich, však potomci jejich ústy svými to schvalují. Sélah.
14כצאן לשאול שתו מות ירעם וירדו בם ישרים לבקר וצירם לבלות שאול מזבל לו׃
15Jako hovada v pekle skladeni budou, smrt je žráti bude, ale upřímí panovati budou nad nimi v jitře; způsob pak oněchno aby zvetšel, z příbytku svého octnou se v hrobě.
15אך אלהים יפדה נפשי מיד שאול כי יקחני סלה׃
16Ale Bůh vykoupí duši mou z moci pekla, když mne přijme. Sélah.
16אל תירא כי יעשר איש כי ירבה כבוד ביתו׃
17Neboj se, když by někdo zbohatl, a když by se rozmnožila sláva domu jeho.
17כי לא במותו יקח הכל לא ירד אחריו כבודו׃
18Při smrti zajisté ničeho nevezme, aniž sstoupí za ním sláva jeho.
18כי נפשו בחייו יברך ויודך כי תיטיב לך׃
19Ačťkoli duši své, pokudž jest živ, lahodí; k tomu chválí jej i jiní, když sobě čistě povoluje:
19תבוא עד דור אבותיו עד נצח לא יראו אור׃
20A však musí se odebrati za věkem otců svých, a na věky světla neuzří.
20אדם ביקר ולא יבין נמשל כבהמות נדמו׃
21Summou: Èlověk jsa ve cti, neusrozumí-li sobě, bývá učiněn podobný hovadům, kteráž hynou.
no verse 21 in this text

Tip: use the ← and → keys to turn chapters.