Žalmy
Chapter 31
Kralice Bible (1613)
vs Bíblia Portuguesa …
Aa
Text size
Line width
Verse numbers

Žalmy 31

Kralice Bible (1613)
Bíblia Portuguesa Mundial (Brazilian Portuguese)
1Přednímu zpěváku, žalm Davidův.
1Em ti, SENHOR, eu me refugio. Que eu nunca seja envergonhado. Livra-me por tua justiça.
2V tebe, Hospodine, doufám, nedejž mi zahanbenu býti na věky, pro spravedlnost svou vysvoboď mne.
2Inclina para mim os teus ouvidos. Livra-me depressa. Sê para mim uma rocha forte, uma casa fortificada para me salvar.
3Nakloň ke mně ucha svého, rychle vytrhni mne; budiž mi pevnou skalou a domem ohraženým, abys mne zachoval.
3Pois tu és a minha rocha e a minha fortaleza; por isso, por amor do teu nome, conduze-me e guia-me.
4Nebo skála má a hrad můj ty jsi, protož pro jméno své veď i doveď mne.
4Tira-me da rede que armaram secretamente para mim, pois tu és o meu refúgio seguro.
5Vyveď mne z leči, kterouž polékli na mne; nebo síla má ty jsi.
5Nas tuas mãos entrego o meu espírito. Tu me resgatas, SENHOR, Deus da verdade.
6V ruce tvé poroučím ducha svého, nebo jsi mne vykoupil, Hospodine, Bože silný a věrný.
6Eu odeio os que se apegam a vaidades enganosas, mas eu confio no SENHOR.
7Nenávidím těch, kteříž následují pouhých marností, nebo já v Hospodinu naději skládám.
7Eu me alegrarei e regozijarei no teu amor leal, pois viste a minha aflição. Conheceste a minha alma nas adversidades.
8Plésati a radovati se budu v milosrdenství tvém, že jsi vzezřel na mé trápení, a poznal jsi v ssoužení duši mou.
8Não me entregaste nas mãos do inimigo. Firmaste os meus pés em um lugar espaçoso.
9Aniž jsi mne zavřel v ruce nepřítele, ale postavil jsi na širokosti nohy mé.
9Tem misericórdia de mim, SENHOR, pois estou em angústia. Os meus olhos, a minha alma e o meu corpo definham de tristeza.
10Smiluj se nade mnou, Hospodine, nebo jsem ssoužen, tak že usvadla zámutkem tvář má, duše má, i život můj.
10Pois a minha vida se consome de tristeza, e os meus anos com gemidos. A minha força falha por causa da minha iniquidade. Os meus ossos definham.
11Žalostí zajisté zhynulo zdraví mé, a léta má od úpění, zemdlena bídou mou síla má, a kosti mé vyprahly.
11Por causa de todos os meus adversários, tornei-me motivo de total desprezo para os meus vizinhos, e de pavor para os meus conhecidos. Aqueles que me viam na rua fugiam de mim.
12U všech nepřátel svých jsem v pohanění, a nejvíce u sousedů, známým pak svým jsem strašidlem; kteříž mne vídají vně, utíkají přede mnou.
12Fui esquecido dos seus corações como um morto. Sou como um vaso quebrado.
13Vyšel jsem z paměti tak, jako mrtvý, učiněn jsem jako nádoba rozražená.
13Pois ouvi a calúnia de muitos, terror por todos os lados, enquanto conspiram juntos contra mim, eles tramam tirar a minha vida.
14Nebo slýchám utrhání mnohých, strach odevšad, když se proti mně spolu puntují, lstivě přemýšlejíce, jak by odjali duši mou.
14Mas eu confio em ti, SENHOR. Eu disse: “Tu és o meu Deus.”
15Ale já v tobě naději skládám, Hospodine; řekl jsem: Bůh můj jsi ty.
15Os meus dias estão nas tuas mãos. Livra-me das mãos dos meus inimigos e daqueles que me perseguem.
16V rukou tvých jsou časové moji, vytrhni mne z ruky nepřátel mých a těch, kteříž mne stihají.
16Faze o teu rosto resplandecer sobre o teu servo. Salva-me por teu amor leal.
17Osvěť tvář svou nad služebníkem svým, zachovej mne pro milosrdenství své.
17Não me deixes ser envergonhado, SENHOR, pois eu clamei a ti. Que os ímpios sejam envergonhados. Que eles sejam silenciados no Seol.
18Hospodine, ať nejsem zahanben, nebo jsem tě vzýval; nechať jsou zahanbeni bezbožníci, a skroceni v pekle.
18Que os lábios mentirosos fiquem mudos, pois falam contra os justos com insolência, com orgulho e desprezo.
19Oněmějte rtové lživí, kteříž mluví proti spravedlivému tvrdě, pyšně a s potupou.
19Oh, quão grande é a tua bondade, que reservaste para aqueles que te temem, que preparaste para aqueles que se refugiam em ti, à vista dos filhos dos homens!
20Ó jak veliká jest dobrotivost tvá, kterouž jsi odložil těm, jenž se bojí tebe, a kterouž jsi činíval doufajícím v tebe před syny lidskými.
20No abrigo da tua presença tu os esconderás das intrigas dos homens. Tu os guardarás em segredo numa habitação, longe da contenda de línguas.
21Ty je skrýváš v skrýši oblíčeje svého před vysokomyslností člověka, skrýváš je jako v stanu před jazyky svárlivými.
21Louvado seja o SENHOR, pois ele me mostrou o seu maravilhoso amor leal em uma cidade fortificada.
22Požehnaný buď Hospodin, nebo prokázal ke mně divné milosrdenství své jako v městě ohraženém.
22Quanto a mim, eu disse na minha precipitação: “Fui cortado de diante dos teus olhos.” No entanto, tu ouviste a voz das minhas súplicas quando clamei a ti.
23Já zajisté když jsem pospíchal, řekl jsem: Zavrženť jsem od očí tvých, ale ty jsi vyslyšel hlas pokorných modliteb mých, když jsem k tobě volal.
23Oh, amem o SENHOR, todos vocês, os seus santos! O SENHOR preserva os fiéis, e retribui plenamente àquele que age com arrogância.
24Milujtež Hospodina všickni svatí jeho, neboť ostříhá věřících Hospodin, a též odplací vrchovatě tomu, kdož pýchu provodí.
24Sejam fortes, e que o coração de vocês se encha de coragem, todos vocês que esperam no SENHOR.
25Zmužile sobě čiňte, (a posilní Bůh srdce vašeho), všickni, kteříž naději máte v Hospodinu.
no verse 25 in this text

Tip: use the ← and → keys to turn chapters.