Žalmy
Chapter 88
Kralice Bible (1613)
vs Kulish and Puluj B…
Aa
Text size
Line width
Verse numbers

Žalmy 88

Kralice Bible (1613)
Kulish and Puluj Bible (1905)
1Píseň a žalm synů Chóre, přednímu zpěváku na machalat k zpívání, vyučující, složený od Hémana Ezrachitského.
1Пісня, псальма, для синів Корея; проводиреві хора, під Махалят Леанот; на науку; від Емана Езрагітського. Господи, Боже мій спасителю! В день і в ночі благаю тебе.
2Hospodine, Bože spasení mého, ve dne i v noci k tobě volám.
2Нехай дійде до тебе молитва моя! Приклони ухо твоє до мого благання!
3Vstupiž před oblíčej tvůj modlitba má, nakloň ucha svého k volání mému.
3Бо душа моя сита від муки, і життє моє близько коло пропастї підземної.
4Neboť jest naplněna trápeními duše má, a život můj až k hrobu se přiblížil.
4Залїчено мене до тих, що йти мають в домовину; я став як чоловік, що сили не має;
5Počten jsem mezi ty, kteříž se dostávají do jámy; připodobněn jsem člověku beze vší síly.
5Моє місце між мерцями, я наче ті вбиті, що лежать в домовинї, про котрих ти не згадуєш більше, і котрі далеко від руки твоєї.
6Mezi mrtvé jsem odložen, jako zmordovaní ležící v hrobě, na něž nezpomínáš více, kteříž od ruky tvé vyhlazeni jsou.
6Ти кинув мене в глибоку яму, в тьму, в безодню.
7Spustils mne do jámy nejzpodnější, do nejtemnějšího a nejhlubšího místa.
7Гнїв твій лежить тягарем на менї, всїма филями твоїми ти звалив мене.
8Dolehla na mne prchlivost tvá, a vším vlnobitím svým přikvačil jsi mne. Sélah.
8Ти віддалив знакомих моїх від мене, зробив мене огидою для них; я в неволї і не можу вийти з неї.
9Daleko jsi vzdálil mé známé ode mne, jimž jsi mne velice zošklivil, a tak jsem sevřín, že mi nelze nijakž vyjíti.
9Очі мої знемоглись від горя; до тебе, Господи, кликав я що дня, до тебе простирав руки мої.
10Zrak můj hyne trápením; na každý den vzývám tě, Hospodine, ruce své před tebou rozprostíraje.
10Хиба на мерцях сотвориш чудо? Хиба померші встануть і прославлять тебе?
11Zdali před mrtvými učiníš zázrak? Aneb vstanou-liž mrtví, aby tě oslavovali? Sélah.
11Хиба звіщати муть милість твою в могилї, в місцї зотлїння вірність твою?
12I zdali bude ohlašováno v hrobě milosrdenství tvé, a pravda tvá v zahynutí?
12Хиба пізнають в темряві чудеса твої і справедливість твою в землї забуття?
13Zdaliž v známost přichází ve tmách div tvůj, a spravedlnost tvá v zemi zapomenutí?
13Я ж, Господи, благаю тебе, і вранцї зустрічає тебе молитва моя.
14Já pak, Hospodine, k tobě volám, a každého jitra předchází tě modlitba má.
14Чого, Господи, покидаєш душу мою, одвертаєш лице твоє від мене?
15Pročež, ó Hospodine, zamítáš mne, a tvář svou skrýváš přede mnou?
15Почавши з малку, горюю я й занепадаю; переносючи страшні допусти твої, вже здеревенїв я.
16Ztrápený jsem, jako hned maje umříti od násilí; snáším hrůzy tvé, a děsím se.
16Поломя гнїву твого пронеслось надо мною, страшні допусти твої знищили мене.
17Hněv tvůj přísný na mne se obořil, a hrůzy tvé krutě sevřely mne.
17Обгортали мене, як води, цїлий день, всї вони обступили мене.
18Obkličují mne jako voda, na každý den obstupují mne hromadně.
18Віддалив єси від мене друга й товариша; моїх знакомих. — Темрява.
19Vzdálil jsi ode mne přítele a tovaryše, a známým svým jsem ve tmě.
no verse 19 in this text

Tip: use the ← and → keys to turn chapters.